Praha - Český statistický úřad publikoval zjištění, která odporují vžitému většinovému pohledu na stav společnosti. Nejbohatší třetině českých rodin se loni propadly reálné příjmy, zatímco ostatním se zvýšily.
Podrobné údaje za loňský rok potvrdily, že se krize domácností nedotkla. Jejich průměrné příjmy se zvyšovaly o víc než dvě procenta. Při jedenapůlprocentní inflaci se tedy zvýšily i reálně.
Nejvíc, reálně o dvě procenta, se zlepšila životní úroveň polovině rodin se středními příjmy, zmíněná nejbohatší třetina si však o půl procenta pohoršila.
Zavírání příjmových nůžek začalo už v prvním krizovém roce 2009. Tehdy se příjmy rodin paradoxně zvyšovaly dokonce o dvě a půl procenta a nejvíc opět vydělaly domácnosti se středními příjmy. Pouze příjmy nejbohatší desetiny stagnovaly vinou zamrzlého trhu s nemovitostmi a akciemi.
Hospodářské potíže tak předchozí příjmový růst pouze korigovaly. Do roku 2008 rostly rodinné příjmy v průměru o čtyři procenta a finanční krize tento růst pouze zpomalila.
Obratem může být letošní rok. V prvních třech měsících poklesly příjmy domácností proti loňsku o tři procenta.
Článek pokračuje pod tabulkou.
Středostavovský recept
Příjmové nůžky se přitom průběžné otevíraly v období levicových vlád v letech 2001 až 2006.
V roce 2007 se přivřely zvýšením sociálních dávek, které premiér Jiří Paroubek prosadil před volbami. V následujícím roce zařídil premiér Mirek Topolánek opačný efekt. Rozpočtová reforma přidala nejvíc nejbohatším a sociálními škrty ubrala peníze nejchudším.
V dalších dvou letech se ale bez ohledu na představy politiků nůžky opět zavírají. Loni měli nejchudší 23,4 procenta příjmů těch nejbohatších, a jejich pozice se tak proti roku 2008 o procento zlepšila.
I přes snahy pravicových vlád odbourat dávky je sociální systém dost silný, aby v období krize udržel nad vodou nejchudší. Platí dokonce záporné daně a přes pětinu jejich příjmů jim posílají sociální úřady.
Ještě větší podíl dávek mají středostavovské rodiny. Právě v polovině příjmového žebříčku je většina důchodců a úplných rodin s malými dětmi. Domácnosti, které z poloviny financuje stát a z poloviny vlastní práce, přežívají krizové období nejlépe.
Úpadek podnikatelů
Bohatí zatím ještě sčítají ztráty z krizového období.
Potíže menších firem a živností dosvědčuje skutečnost, že se mezi desetinu nejbohatších dostávají manažeři na úkor samostatných podnikatelů.
Ještě v roce 2008 vykázaly nejbohatší rodiny šestkrát větší příjmy z manažerských platů než z podnikatelského zisku. Loni už to bylo desetkrát víc.
O úpadku podnikatelského stavu svědčí zjištění, že největší podíl příjmů z podnikání vykazují nejchudší rodiny, které si tak vydělaly na patnáct procent svých výdajů.
Zpravidla jde o zaměstnance, kteří se udrželi na pracovním trhu díky švarcsystému. Ten však nezajišťuje stálý výdělek.
Na státní účet
Vedle bohatých a podnikatelů je třetím poraženým krizových let státní pokladna. V roce 2010 odvedli občané na daních a pojistném o deset procent méně než v roce 2007.
V předcházejícím období rostla zátěž přímých daní o 1,2 procenta ročně, třikrát pomaleji než příjmy občanů. Daně se snížily rozpočtovou reformou v roce 2008 a její korekcí o rok později. Pak nastala krize a ani Janotův úsporný balíček nedosáhl loni toho, aby se přímých daní vybralo víc než rok předtím.
Rovněž v letošním prvním čtvrtletí se na přímých daních nevybere víc, i když byla zavedena speciální povodňová daň.
Stát tak musí hradit své rostoucí výdaje pouze neustálým zvyšováním spotřebních daní za benzín, resp. cigarety, a zvláště dvojím zvýšením DPH. Konkrétně letos stát plánuje vybrat na nepřímých daních o čtvrtinu víc než v roce 2007.
