Praha - Aby se mohly kvůli stavbě dálnice D8 začít lít tuny betonu v Chráněné krajinné oblasti České středohoří, musel nejprve stát před 10 lety vydat výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny, který jinak stavbu autostrád v chráněných oblastech zakazuje.
Když v roce 2007 požádal Martin Hyťha ze sdružení Děti Země o výjimku ze stejného zákona, aby mohl v chráněných oblastech bivakovat, vláda mu jeho žádost zamítla.
Po bezmála čtyřech letech sporů Hyťha přece jen může vzít spacák a v chráněné oblasti pod širákem přenocovat. Úřady nakonec porazil, byť kvůli tomu musel až k soudu.
"Považuji to za velké vítězství pro všechny milovníky přírody, neboť pouhým přespáním v chráněné krajinné oblasti téměř nelze způsobit škodu, na rozdíl od toho, když se zde pořádají motocyklové závody nebo staví dálnice, což některé vydané výjimky umožňují," konstatoval Hyťha.
Poslancův zákon přidělal vládě papírování
Kauza místopředsedy Dětí Země ukazuje na absurditu "zelené byrokracie", která tu po několik let panovala.
Hyťha požádal vládu o to, aby mohl deset let bivakovat v chráněných krajinných oblastech, v říjnu 2007. Zavázal se, že nebude rozdělávat oheň, nezabere větší plochu než pět metrů čtverečních, nepoškodí přírodu, na jednom místě zůstane jen na jednu noc, nevyhodí žádné odpadky.
Svou žádostí a následným sporem sledoval několik cílů. Jednak chtěl ukázat, jak je nesmyslné, aby o tom, když někdo chce v chráněné krajinné oblasti přenocovat, malovat obraz nebo sbírat materiál pro vědeckou práci, musela rozhodovat vláda.
Před sedmi lety totiž poslanec Vlastimil Aubrecht z ČSSD prosadil novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která rozhodování o všech výjimkách přesunulo z ministerstva životního prostředí na vládní kabinet.
Od té doby, více než pět let, byly na programu každého zasedání vlády až desítky žádostí o udělení výjimky. Až pak se rozhodování zase vrátilo na ministerstvo životního prostředí, respektive do správy chráněných území.
Chtěl jsem tam opravdu spát
Hyťha chtěl rovněž dokázat, že vládní kabinet při udělování výjimek sám nedodržoval zákon.
Odmítal se totiž řídit správním řádem a rozhodoval bez jakéhokoli bližšího odůvodnění, ačkoli drtivou většinu žádostí o výjimku povolil. Městský soud v Praze v kauze Martina Hyťhy konstatoval, že se vládní rozhodnutí nedá přezkoumat, když k němu chybí vysvětlení - a zrušil ho.
Mezitím se vrátilo rozhodování o výjimkách ze zákona o ochraně přírody a krajiny na ministerstvo životního prostředí, respektive na jednotlivé správy chráněných území. Proto se Hyťha obrátil na ně a požádal je o výjimku, aby mohl v CHKO nocovat pod širákem.
Výjimka? Netřeba
Jaké bylo Hyťhovo překvapení, když mu z jednotlivých chráněných oblastí začaly letos chodit vyrozumění, že k bivakování žádná výjimka ze zákona není potřeba, že pod širákem je možné v CHKO nocovat bez povolení. Výjimka je nutná pouze pro táboření.
"Je absurdní, že vláda původně spaní v chráněných územích nezákonně zakázala, i když na něj není výjimka vůbec potřeba," konstatuje Hyťha.
"Velká část veřejnosti se ale zřejmě domnívá, že i bivakováním bez stanu se v chráněných krajinných oblastech vystavují riziku pokuty. Teď už víme, že to není pravda," dodal Hyťha. Už se těší, že si bivakování v chráněné krajinné oblasti vyzkouší.
