"Z epidemiologického pohledu je zásadní zejména pravidelné větrání vnitřních prostor - v délce alespoň pěti minut během přestávek a zároveň jednou uprostřed každé vyučovací hodiny," přečetli si ředitelé opět otevřených základních škol v manuálu, který dostali od ministerstva zdravotnictví.
Podle odborníků má pravidelné a intenzivní větrání - společně s rouškami - pomoct zabránit ve školách šíření koronaviru aerosolem, který ze sebe vypouštějí i bezpříznakoví nakažení lidé například při mluvení nebo dýchání. Účinné může být zvlášť v nadcházejících zimních měsících.
"Když je rozdíl teplot vevnitř a venku deset stupňů, tak za pět minut dojde k výměně vzduchu v té místnosti. Takže máte nulovou koncentraci viru a začíná se znovu od nuly," říká expert na fyziku aerosolů Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR.
Podle něj ovšem nestačí pouze otevřít okna "na ventilačku". Virus z místnosti vyžene jedině pořádný průvan. "Je mnohem účinnější jednou za nějakou dobu, řekněme za půl hodiny nebo hodinu, otevřít naplno dveře a všechna okna. Vzduch se zcela vymění a na to stačí zhruba těch pět minut nebo přestávka," vypočítává Ždímal. I vrcholně nakažlivé dítě ze sebe v případě, že má roušku, za 45 minut nestihne vydat dostatečné množství viru, aby nakazilo své spolužáky.
V případě, že je nakaženým učitel, je situace o něco horší. Tím, že de facto soustavně a nahlas mluví, ze sebe vydává viru podstatně víc. Pokud jsou ovšem zachována všechna opatření, tedy roušky a větrání o přestávkách, tak v nejhorší situaci, kdy je vrcholně nakažlivý, by za celý vyučovací den strávený s 24 dětmi nakazil pouhé dva žáky. To je pětkrát méně než bez dodržení jakýchkoli opatření a dvakrát méně než v případě, kdy sice mají všichni roušky, ale nevětrá se.
Ukazuje to grafika, kterou Aktuálně.cz ve spolupráci se Ždímalem vypracovalo na základě počítačového modelu Coloradské univerzity. Pokud by 24 dětí s vrcholně nakaženým učitelem strávilo ve třídě čtyři vyučovací hodiny bez roušek a vyvětrání, nakazilo by se jich deset. Pokud by na sobě měli všichni roušky, číslo by se snížilo na čtyři. Vyvětrání o každé přestávce pak zmenší číslo na dva, výměna vzduchu i během hodiny pak na méně než jedna.
České školy se mohou opřít také o zkušenosti z ciziny. "Doporučení vyvětrat o každé přestávce co nejintenzivněji je v Německu považováno za dostatečné. S tím, že když se to během hodiny ještě jednou vyluftuje, tak je to ještě lepší," říká Ždímal.
Větrat budeme i během hodin, říkají ředitelé
Ředitelé, které Aktuálně.cz oslovilo, situaci rozhodně nechtějí podcenit. Intenzivně větrat plánuje například Jaroslav Jirásko ze základní školy v Lázních Bělohrad. "Každou krátkou přestávku otevřeme všechna okna na deset minut, každou dlouhou na dvacet minut. A pak na pár minut ještě jednou během hodiny. Už je osvědčeno, že to funguje," řekl.
Základní škola Boženy Němcové v Litoměřicích má podle jejího ředitele Václava Hanče výhodu v tom, že sídlí ve staré budově. "Přestože máme relativně nová dřevěná okna, tak dochází k přirozenému větrání. Budeme se ale přirozeně snažit zajistit, aby děti měly přísun čistého vzduchu. Budeme mít otevřené dveře na chodby a pravidelně budeme otevírat okna," říká.
V intervalech přibližně dvaceti minut plánuje třídy kompletně vyvětrat také ředitelka Základní školy Lužec nad Vltavou Pavla Kopeluková. Mimo to počítá také s tím, že po zbytek času budou okna otevřena "na ventilačku". "Samozřejmě jsme ale rozumní lidé, a když bude venku vichřice, tak se tomu přizpůsobíme," dodává.
Když se vyvětrá prudce, teplota se nesníží, říká expert
Nabízí se otázka, jestli nebude ve školách při tak častém větrání zima, a imunita dětí tak nebude vystavena většímu tlaku. Podle Ždímala ale vyvětrání nemusí znamenat dlouhodobý pokles teploty. "Když se vyvětrá rychle a prudce, tak se pouze vymění vzduch, ale stěny mají mnohem vyšší tepelnou kapacitu než ten vzduch, čili jeho výměna nezpůsobí tak velkou energetickou ztrátu," vysvětluje.
Oslovené školy ovšem nechtějí situaci podcenit a budou apelovat na rodiče, aby své děti pořádně oblékli, případně jim přibalili i deku. A to nejen proto, že může být ve školách chladněji než obvykle, prvňáci a druháci budou trávit víc času venku. Někde tak budou mimo školu trávit hodiny prvouky nebo přestávky. "O velké přestávce budeme chodit ven, i když bude kolem nuly," říká Jirásko.
Naprosto podstatné podle Ždímala je, aby měly děti i učitel na sobě roušky. Klidně i ty ušité od babičky. "Klíčem není kvalita roušek, klíčem je, aby to nosili všichni nebo alespoň skoro všichni," upozorňuje.
