Praha – Pokud integrace lidí z jiného kulturního prostředí začíná od lokální úrovně, funguje a dokáže příchozí zapojit do běžného života. Snahu obcí a krajů a jejich zapojení do všech fází přesidlování ale musí podle aktivistů následovat podpora státu, který celý proces koordinuje.
"Důležitá je nejen vhodná komunikace s uprchlíky, ale především s komunitou, do které se mají začlenit. Je zásadní lidem vysvětlovat odkud přicházejí, z jakého kulturního prostředí, co prožili a proč potřebují pomoct. Jen pokud je komunikace na vysoké úrovni a daná komunita souhlasí s jejich příchodem, je možné začít s integrací," upřesnila Magda Faltová ze Sdružení pro integraci a migraci.
Podle odborníků je důležité předejít kulturním nedorozuměním. Zlepšovat kulturní povědomí veřejnosti o problematice a zároveň ještě před odjezdem příchozím vysvětlit jaká je česká kultura a na čem je založená. Po příjezdu je důležité okamžitě zapojit uprchlíky do fungování místní komunity. Musí se jim najít bydlení, začít je učit místnímu jazyku, školit je v praktickým dovednostech, vzdělávat děti, najít jim práci a zajistit případnou rekvalifikaci.
"To všechno se nám povedlo, především kvůli úzké spolupráci s radnicí,“ uvedla ředitelka Barmského centra v Praze, které se podařilo s pomocí obcí a měst integrovat od roku 2008 přes sto barmských uprchlíků. "Největší překážkou byla jazyková bariéra, nakonec se ale všem podařilo začlenit do běžného života" doplnila.
Integrace cizinců je v Česku úspěšná
Důležité součásti integrační politiky jsou dále sociální a právní poradenství, zajištění zdravotní péče a sociální podpory. Každý jednotlivec se integruje podle individuálního integračního plánu, který odpovídá jeho situaci. Při adaptaci na nové prostředí musí stát zajišťovat terapeutickou a psychologickou podporu.
Aktivisté uvádějí, že Česko je v integraci cizinců dlouhodobě úspěšné. Musí ale celý systém zdokonalit, zvlášť pokud by muselo čelit náporu uprchlické vlny. "Důležité je, aby stát obce nějak motivoval. Jen dobrá vůle je přece jenom málo a obce si na to častokrát netroufnou. U nás na radnici se například věřilo tomu, že když se k integračnímu programu přidáme, stát nám to pak vrátí investicí do infrastruktury," říká poslankyně Nina Nováková, která byla u integrace thajské a barmské rodiny v Brandýse nad Labem.
"Moje zkušenost mi dokládá, že každý si zaslouží, aby byl posuzován jako lidská bytost a ne jako součást masy," říká senátor Zdeněk Brož, který jako starosta Šumperka umožnil ve městě integraci afghánské rodiny. Po několika letech se sice odstěhovala do Prahy, ale dodnes je s ní v kontaktu. "Za celou dobu, co s námi rodina ve městě žila, jsme neměli jedinou negativní zkušenost. Otec dnes pracuje v sociálních službách a spolupracuje s různými univerzitami, jeho manželka pracuje v pohostinství a obě dcery studují vysokou školu. Jedna z nich dokonce žurnalistiku," dodal Brož.
V současné době zajišťuje integračních služby organizace Charita, kterou pověřil stát koordinací nad integračními projekty. Využívá k tomu pomoci nevládních organizací, obcí a církví. Ve státním integračním programu, který je od listopadu 2015 aktualizovaný, je v současné době asi pět set lidí.
