Praha - Transplantační společnost zřídila stránky www.transplantace.eu, na kterých pacienti, jejich příbuzní a veřejnost naleznou informace o možnostech transplantací orgánů.
Na stránkách jsou informace týkající se průběhu transplantací, rizik spojených se zákrokem nebo seznam českých transplantačních center včetně kontaktů na lékaře.
Součástí stránek je také poradna. Lidé se mohou dotazovat přímo specialistů na transplantační medicínu.
Transplantační společnost zřídila stránky v reakci na výsledky průzkumu o transplantacích, který odhalil snižující se zájem a informovanost. "Z výsledků výzkumu je patrné, že téma transplantací se z veřejných diskusí vytrácí, protože jsou lidé o transplantacích méně informováni," řekl Jan Herzmann, ředitel agentury Factum Invenio, která průzkum provedla.
Z průzkumu, kterého se se zúčastnilo 987 respondentů, také vyplývá, že většina Čechů souhlasí s darováním i přijímáním orgánů. Podpora transplantací se však snižuje. Významně narůstá také nedůvěra lidí v souvislosti s etickými hledisky při odběru orgánů.
Obavy z nelegálního obchodu
Podle průzkumu s transplantací obecně souhlasí 79 procent lidí, proti je 17 procent Čechů. Před šesti lety bylo podle průzkumu Factum Invenio proti transplantacím 8 procent lidí.
Z průzkumu také plyne, že lidé mají stále větší obavy a podezření, zda lékaři zacházejí s tělem zemřelého, tedy dárce orgánů, s dostatečnou úctou. Mezi lidmi také zesílila nejistota z toho, že by se orgány mohly stát předmětem nelegálního obchodu. Takové obavy má třetina Čechů.
"Naopak pozitivní je, že transplantace lidé podle výzkumu začínají vnímat jako běžnou léčbu. Před několika lety ji vnímali spíše jako experiment," řekl přednosta transplantačního centra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Štefan Vítko.
Přijmout ano, darovat ne
S darováním vlastních orgánů souhlasí 59 procent Čechů, 26 procent nesouhlasí, zbytek to nedokáže posoudit. Orgán od dárce by přijalo téměř 80 procent lidí. "To je zajímavý výsledek. Lidé by raději cizí orgán přijali, než svůj vlastní darovali," podotkl Jan Herzmann.
Ve srovnání s evropskými státy je postoj Čechů k transplantaci spíše pozitivní. Nejvstřícněji se k transplantacím podle průzkumu Eurobarometr stavějí Švédové a Dánové. Na počtu provedených transplantací se to však neprojevuje - lékaři ve Skandinávii provádějí méně transplantací než v Česku.
Kdo nechce, tomu orgán nevezmou
Jak probíhá transplantace
- Pacient je s těžkými zraněními převezen do nemocnice. Lékaři na oddělení ARO zjistí, že mozek už nefunguje a pacienta nelze zachránit. Diagnostikují smrt mozku. Stále však fungují další orgány. Lékař zavolá do transplantačního centra. Následuje řada testů. Lékaři kontrolují, zda zemřelý netrpěl vážnou infekční chorobou a pro koho jsou jeho orgány vhodné.
- Zemřelého s dosud funkčními orgány, nebo pouze samotné orgány, lékaři urychleně převezou sanitkou či vrtulníkem do transplantačního centra.
- Mezitím na základě testů lékaři najdou vhodné příjemce a připravují je na operaci. Přednost mají pacienti v nejvážnějším stavu. V momentě odebrání orgánu od dárce už jsou operováni i příjemci srdce, jater a plic.
- Důležitá je každá minuta. Čím dříve se orgán dostane do těla příjemce, tím větší má šanci na rychlé obnovení funkce a příjemce na přežití.
- Nejrychleji musí být transplantována srdce. Játra vydrží ve stavu, kdy nejsou napojena na krevní oběh, asi 8 až 12 hodin. U ledviny to může být až 24 hodin.
- Pravděpodobnost, že pacienti nový orgán přijmou je více než 90 procent.
V Česku funguje systém takzvaného "předpokládaného souhlasu". To znamená, že orgán je odebrán od každého vhodného dárce bez jeho předchozího souhlasu. Pokud někdo nesouhlasí s odebráním vlastního orgánu, může se kdykoliv zapsat do registru, který lékaři před každým odebráním orgánu prověřují.
Ve většině evropských zemí funguje systém takzvaných dárcovských karet.
Systém předpokládaného souhlasu má v české veřejnosti rostoucí podporu. Podle průzkumu Factum Invenio nyní souhlasí s tímto systémem téměř polovina Čechů, zejména vysokoškoláků.
Proč není víc transplantací
Nedostatek dárců je celosvětový problém. Lidí, kteří orgán potřebují, je daleko více než použitelných orgánů.
Na vhodnou ledvinu či játra od dárce se čeká řadu měsíců.
Podle Štefana Vítka by počet odebraných orgánů mohl být vyšší, kdyby vláda upravila legislativu. Lékaři totiž v současné době nejsou k transplantacím finančně motivováni.
Přesto je u nás počet dárců nad evropským průměrem. V Česku je prováděno dvakrát více transplantací než například v Řecku nebo Austrálii. Nejvíce transplantací provádějí španělští lékaři.
"Ve Španělsku funguje systém odběrových koordinátorů, což jsou specialisté zaměstnaní v nemocnicích, kteří posuzují stav pacientů v bezvědomí. V ostatních evropských zemích žádná taková specializace z etických důvodů neexistuje," vysvětlil lékař Štefan Vítko.
Podle něj by zavedení systému nebylo možné ani v Česku - a to z etických i finančních důvodů. Činnost odběrových koordinátorů financuje tučnými dotacemi španělská vláda.
