Reportéři Televize Seznam Sabina Slonková a Jiří Kubík vypátrali premiérova syna Andreje Babiše mladšího ve Švýcarsku. Rozhovor s ním natočili bez předchozího upozornění na kameru ukrytou v rámečku brýlí. A to i přesto, že Babiš původně vypověděl, že s nimi mluvit nechce a že má údajně psychické obtíže. Novináři v reportáži ukázali budovu, kde premiérův syn ve Švýcarsku bydlí, při čemž ani nerozostřili jeho obličej. Je to etická novinařina?
Premiér Andrej Babiš ani další politici z ANO si to nemyslí. "Mého syna Andreje, kterého novináři přepadli v jeho bytě ve Švýcarsku, natáčeli tajně kamerou a kladli mu sugestivní otázky. Považuji to za hyenismus. Natáčet psychicky nemocného člověka tímto způsobem je odporné a hnusné," řekl premiér ve své první reakci na zveřejnění reportáže Slonkové a Kubíka.
Po ještě ostřejším vyjádření sáhl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který naznačil, že sám by situaci řešil fyzicky. "Za sebe můžu říct, že kdyby to někdo udělal mému dítěti, tak to opravdu řeším potom jako nějak chlapsky, jestli mi rozumíte. Tohleto je neuvěřitelné. Tohle byla nekorektní práce," uvedl.
Podle českých odborníků na etiku žurnalistiky je reportáž skutečně už z podstaty použitých prostředků sporná. Natáčení skrytou kamerou má být totiž až poslední instancí a krajním nástrojem, který může novinář využít, a to ještě jen ve výjimečných případech. Zveřejněná reportáž a záběry Andreje Babiše mladšího se však podle nich do těchto kolonek lehce vpasují. A všichni oslovení experti skloňují jedno slovní spojení - veřejný zájem.
"Andrej Babiš není člověk, který stojí někde opodál, naopak stojí jako český premiér uprostřed obrovské kauzy, ve které hrají roli jeho dospělé děti. I kdyby Kubík a Slonková neměli další materiály, které později získali e-mailem od Andreje Babiše mladšího, mohli podle mého názoru záznam zveřejnit," říká Alice Němcová Tejkalová, děkanka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Na následnou e-mailovou komunikaci s Babišem mladším se odvolávají i sami reportéři. "Novináři se představili. Opakovaně řekli, že jsou z médií. S juniorem si po natáčení ještě vyměnili několik e-mailů. V posledním z nich Babiše mladšího upozornili, že informace zveřejní. Napsal zpátky, že děkuje," uvedl server Seznam zprávy na svém webu.
"Roli hraje i to, že to byl právě premiér, kdo své děti do kauzy zatáhl"
Stejně jako Tejkalová vnímají situaci i Martin Škop, proděkan Právnické fakulty Masarykovy Univerzity, a Jan Motal, proděkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Zásadní je podle nich fakt, že reportáž rozkrývá informace vztahující se k výkonu premiérské funkce a možného ovlivňování procesu vyšetřování a nezávislosti celého systému. "Dejme tomu, že by manželka předsedy vlády vyhrožovala při silniční kontrole policistům, že to tak nenechá a že má známosti. I o tom by měla veřejnost právo vědět, ačkoliv premiérova manželka není nutně osobou veřejného zájmu," říká Škop.
Experti navíc upozorňují i na skutečnost, že to byl právě Andrej Babiš starší, kdo své děti do kauzy zatáhl jako první, což vyústilo v jejich obvinění z toho, že sehrály roli bílých koní, aby pomohly získat dotaci na Čapí hnízdo, na kterou by jinak neměl Babiš nárok. "Dá se předpokládat, že nebýt toho, požívaly by ochrany vyšší, ale on je do toho, pro ně bohužel, sám zapojil, ať už záměrně, nebo nezáměrně," říká Škop.
I on považuje skrytou kameru za skutečně invazivní techniku, která výrazně zasahuje do soukromí, ale sama o sobě neznamená porušení etiky. "V tomto případě se mohli velmi důvodně domnívat, že kdyby nepoužili skrytou kameru, nic by se nedozvěděli a Babiše mladšího by naopak přiznanou kamerou vystrašili," dodává Škop.
Motal se zveřejněním souhlasí i přesto, že sám Babiš mladší v úvodu rozhovoru dává reportérům najevo, že se s nimi bavit nechce a nechce poškozovat svého otce v médiích, aniž si byl vědom toho, že je nahráván. "Musíme si uvědomit, že v investigativní žurnalistice právě veřejný zájem ospravedlňuje jisté narušení možné obrany, kterou člověk běžně má, a dává nám právo se pídit po informaci," říká.
Mohou novináři zpovídat nemocné a ukazovat jejich záběry?
Hojně se také diskutuje, zda měli novináři právo podobným způsobem pořizovat a publikovat rozhovor s člověkem, u něhož panuje minimálně podezření na psychickou poruchu.
Právníci serveru Seznam na to mají jednoznačný názor: "Zdravotní stav pana AB je pro posuzování oprávněnosti pořízení záznamu irelevantní. Není ani důvod jej brát v úvahu při posuzování legálnosti zveřejnění záznamu. Lékařskou zprávu bez uvedení diagnózy nelze vnímat jinak než jako informaci o momentálním stavu vyšetřované osoby v době, která o mnoho měsíců předcházela dobu, kdy s ní byl veden rozhovor."
Ze záznamu je podle Seznamu patrné, že nic z chování Babiše mladšího nenaznačovalo jakoukoli zdravotní indispozici, která by zpochybňovala plné vědomí toho, co činí, pokud komunikuje s novináři.
Podle Škopa je však zdravotní stav aktérů něco, co je relevantní a novináři by na něj rozhodně brát ohled měli. Například by se na zdravotní stav neměli nepřiměřeně zaměřovat, případně kvůli němu člověka prezentovat dehonestujícím způsobem. Nicméně nemyslí si, že by Slonková s Kubíkem pochybili. "Mám dojem, že se v tomto smyslu chovali korektně, nebylo to pro ně to zásadní téma, ale pracovali s ním pouze ve vztahu ke způsobilosti Andreje Babiše podat výpověď," říká Škop.
Dalším otázkou je, zda bylo nutné zobrazovat v reportáži Andreje Babiše mladšího bez rozmazání jeho rysů a změny hlasu, případně video vůbec prezentovat a nespokojit se s přepisem. Podle Motala by zcela standardním postupem mělo být nezveřejnění videa, ale pouze informací v něm získaných. V tomto případě je ale podle něj důležitá otázka autenticity.
"Dokážu si představit, že novináři uvažovali i tak, že v případě, že by Andrej Babiš nebyl zveřejněný s vlastním hlasem a tváří, mohlo by jednoduše dojít ke zpochybnění materiálu. Zřejmě se rozhodli, že je pro ně autenticita důležitější. Já osobně bych byl konzervativnější a zveřejnil bych raději méně než více a tvář Andreje Babiše mladšího bych rozostřil," říká proděkan. Svou roli v této otázce podle něj mohla sehrát i snaha zaujmout diváka. "A prosadit se v rámci boje mezi stanicemi a médii," dodává Motal.
Podle Škopa však zveřejnění Babišova obličeje není, minimálně po právní stránce, závadné. Ze stejného důvodu, proč je možné ho skrytě natáčet, tedy proto, že je osobou, která svým zapojením do kauzy Čapí hnízdo vyvolává veřejný zájem. Naopak ocenil, že v reportáži zazní takřka celý záznam rozhovoru s Babišem mladším i celé otázky novinářů, což nevytrhává jeho odpovědi z kontextu.
Kladli Kubík se Slonkovou sugestivní otázky?
Poslední otázkou je, zda Slonková s Kubíkem nepokládali Babišovi mladšímu návodné otázky, jak si stěžuje premiér ve svém vyjádření. Oslovení experti si to nemyslí. "Je pravda, že ho někdy doplňovali, ale ponechali mu dostatečný prostor na to, aby mohl říci, že to tak to není," říká Škop.
Podle Tejkalové se navíc velmi těžko zpětně hodnotí, jak novinář postupuje při získávání informací v napjaté atmosféře. "Dostali se k člověku, ke kterému se nikdo nedostal, snažili se od něj získat informace a neustále věděli, že jim každou chvíli může před očima zavřít dveře," říká. Situaci podle ní pomáhá následná e-mailová komunikace s reportéry, kde některá své vyjádření Babiš upřesnil a doplnil.
Reportáži ubírá její dramatická detektivní forma, říkají experti
Přestože podle oslovených odborníků přinesla reportáž zásadní zjištění, které zcela naplňují podstatu veřejného zájmu, nepovažují ji za zcela bezproblémovou. Shodnou se například na tom, že její hodnota trpí formou, kterou Televize Seznam zvolila.
"Celý pořad je natočen tak, že neobsahuje mnoho kontextu, není tam moc souvislostí a klasických novinářských náležitostí, které by měl podobný novinářský produkt mít," říká Motal. Diváci podle něj sledují novináře, jak navštěvují a zpovídají několik lidí, a přesto, že má reportáž přes třicet minut, postrádá analýzu, kontext a komentář toho, co se na obrazovce děje a jak to zapadá do celé kauzy.
Motal si tak myslí, že člověk, který není do detailu seznámen s kauzou Čapí hnízdo, může prezentované informace špatně pochopit, což podle něj porušuje zásadu, že má být zpráva zveřejněná úplná. "Nemyslím si, že je to otázka toho, že by Kubík či Slonková udělali špatnou práci, naopak, myslím si, že tyto zásady ctí. Spíš je to výsledek tlaku té formy, potenciálně Seznamu, prezentovat reportáž detektivní, dramatickou a zábavnou infotainmentovou formu," dodává Motal.
Podobně charakterizují formu reportáže i druzí dva experti. "Je to ale svobodná volba novináře a média. Nemohu například Blesk kritizovat za to, že má velké titulky, nebo Českou televizi, že tam vystupují lidé v obleku a kravatě," dodává Škop.
Za problematické považují odborníci i záběry ulice a domu, kde ve Švýcarsku Andrej Babiš mladší aktuálně žije. "Dnes už se dá podle takových záběrů poměrně jednoduše zjistit, o které místo jde. Přitom jsou to informace, které jsou z informačního hlediska zbytečné a nerelevantní a slouží jen dramaturgii," říká Motal.
Redakce Aktuálně.cz oslovila jednoho z autorů reportáže Jiřího Kubíka s žádostí, aby okomentoval výtky odborníků. Ani po dvou dnech však nedostala odpověď.
Babiš se může soudit, velkou šanci na úspěch však nemá
Rodina premiéra Babiše se samozřejmě může proti reportáži bránit i soudní cestou. "Na to mají samozřejmě právo, ale výraznou šanci na úspěch nevidím. Jejich snahu by předem diskvalifikovala pozice předsedy vlády jako významné politické veřejné osoby a to, že do kauzy rodinu zapojil sám," říká Škop.
Tejkalová dodává, že i s přihlédnutím ke všemu řečenému, jí Andreje Babiše mladšího bylo po shlédnutí reportáže líto. "Ale nic to nemění na to, že by lidé měli koneckonců vědět i to, jak dnes žije premiérův syn z prvního manželství. Že má premiérova rodina dvě roviny, jednou je načančaná, úžasná, lesklá rodina a pak druhou rodina, která žije schovaná někde v bytovém domě ve Švýcarsku," dodala děkanka.
A v závěru se výrazně ohradila proti slovům ministra životního prostředí Brabce. Fyzické hrozbám novinářům jsou naprosto nepřijatelné a myslím si, že by neměly být součástí veřejného prostorou. Pan Brabec by za své vyjádření měl být ostře pokárán svou stranou," uzavřela Tejkalová.
K etice reportáže Slonkové a Kubíka se ostatně vyjadřují i sami novináři. Příkladem je třeba příspěvek šéfredaktora časopisu Respekt Erika Taberyho.
