Brno -  Karel Evžen Czernin, příslušník jednoho z nejstarších šlechtických rodů a dědic hradeckého panství, získal osmnáct let po své smrti novou naději na obnovení českého občanství.

Městský soud v Praze totiž podle informací Aktuálně.cz nyní zrušil rozhodnutí exministra vnitra Ivana Langera, který v roce 2009 zamítl žádost posledního žijícího člena rodu Karla Evžena o zachování československého občanství pro svého dědu.

Občanství je přitom klíčové pro nároky rodu na majetek na jihu Čech, jakým je například zámek v Jindřichově Hradci.

Karel Evžen Czernin se v roce 1929 přihlásil k německé národnosti a o deset let později se automaticky stal říšským Němcem. Majetek hradecké větve rodu tak byl v roce 1945 na základě Benešových dekretů zkonfiskován.

Pomáhal Němcům, nebo odboji?

Czerninova žádost o české občanství nebyla až do jeho smrti vyřízena, nikdy se však ani nepodařilo prokázat, že by aktivně pomáhal Němcům.

Nové důkazy, které dostalo ministerstvo vnitra a nyní i soud, mají přitom dokázat opak - že Czerninové pomáhali odboji. Podle notářsky ověřených svědectví měl totiž Karel Evžen Czernin dát impuls ke schovávání zbraní na zámku v Jindřichově Hradci, zbraně měly být k dispozici pro případný ozbrojený odpor proti nacistům.

Na zahradě zámku byla podle svědků navíc schována vysílačka sloužící československému odboji.

A Czernin v roce 1945 umožnil čtyřem francouzským zajatcům, kteří byli internováni na zámku v Jindřichově Hradci, útěk k americkým vojskům. Vojáci měli od hraběte dostat zbraně i auto.

Exministr vnitra Langer však notářsky ověřené výpovědi dvou svědků označil za nespolehlivé a obsah jejich svědectví za nedůvěryhodný. Podle Langera existují rozpory s jinými důkazy z té doby, jiné bylo i tvrzení v původní žádosti Czerninů o obnovu občanství.

Městský soud v Praze teď usoudil, že rozhodnutí ministra vnitra je chybné. A zrušil ho.

Podle soudců totiž z ministrova rozhodnutí není jasné, z jakých důvodů vycházel při zamítnutí žádosti a jak vyhodnotil nové důkazy. Ministr vnitra tak musí žádost o povolení obnovy řízení o občanství hraběte Czernina znovu posoudit a na základě nových důkazů rozhodnout.

To, zda stát uzná nové důkazy a svědectví o spolupráci s odbojem, je přitom pro celé řízení zásadní.

Chyběl důkaz o aktivitě

Už v roce 2007 rozhodl v případu Czerninů Nejvyšší správní soud o tom, že přiznání občanství posuzuje podle kritérií, která v roce 1945 stanovil jeden z dekretů prezidenta Edvarda Beneše.

Dekret obsahuje podmínku, kdy každý žadatel, který přijal německé nebo maďarské občanství, musí prokázat i to, že se aktivně zúčastnil boje za osvobození. A to se dosud Czerninům nepodařilo.

Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo sice zřejmé, že v době okupace hrabě citelně pomohl mnoha lidem působícím v různém postavení na jeho panstvích, pochyb nebylo ani o jeho protinacistickém smýšlení. Což nebylo postačující.

"I při plném zhodnocení těchto skutečností je však nutno konstatovat, že z žádné z nich nelze dovodit aktivní účast Evžena Czernina na zápasu s okupační mocí," uvedl tehdy senát Nejvyššího správního soudu.

Soud měl navíc k dispozici i důkazy o stycích hraběte se špičkovými představiteli okupační správy, daroval také peníze nacistické straně NSDAP. "Byť Nejvyšší správní soud nepochybuje, že mohlo jít (a patrně šlo) do značné míry o jednání vynucená společenským postavením Evžena Czernina, nelze je na druhou stranu ani zcela bagatelizovat," uvedli soudci.