Jako špatnou hodnotí ekonomickou situaci v zemi 83 procent dotázaných, před rokem to bylo 68 procent. Celkem 85 procent lidí pohlíží na další vývoj s obavami a nejistotou. Polovina mluví o zhoršení své finanční situace. Stejný podíl uvádí, že má potíže vyjít s příjmem. Ještě prudší růst cen pak očekává 43 procent dospělých.
"Zaznamenáváme poměrně prudký propad hodnocení. Covidová pandemie a její důsledky se zčásti přelévají do situace, která je teď způsobena válkou na Ukrajině," uvedl sociolog STEM Martin Buchtík. Dodal, že společnost v minulých letech konjunktury bohatla a její nynější šok je daný také tím, na jaké ceny a nastavení rodinných rozpočtů byli lidé zvyklí.
Svou životní úroveň považuje teď za špatnou téměř třetina dotázaných, před rokem to byla necelá čtvrtina. Pocit chudoby má 34 procent respondentů, loni v květnu to bylo 26 procent.
Za velmi špatnou považuje ekonomickou situaci v Česku 30 procent dotázaných. Minulý rok v září jich bylo 15 procent. Celkem na hospodářský stav země pohlíželo v květnu negativně 83 procent lidí, loni na začátku podzimu 63 procent. Podíl lidí s pozitivním vnímáním klesl od září z 36 na 17 procent. Celkem 52 procent lidí si myslí, že se vývoj neubírá správným směrem. Je to nejhorší výsledek za posledních deset let a druhý nejhorší za poslední čtvrtstoletí. Větší skepse než nyní panovala jen v roce 2012.
Téměř polovina lidí se obává dalšího vývoje
S obavami na vývoj v příštích 12 měsících pohlíží 45 procent respondentů. O něco větší podíl byl jen v roce 2001 a 2010. Další dvě pětiny cítí nejistotu. Zbývajících 15 procent očekává další rok s nadějí, což je nejmenší podíl za sledované období od roku 1996. Podobná byla situace jen mezi lety 2010 a 2012.
Polovina lidí uvádí, že se jim za poslední rok finanční situace zhoršila. Podobné byly výsledky za minulé krize v letech 2011 až 2013. Celkem 49 procent v květnu sdělilo, že teď obtížně vychází s příjmem. Loni v září to bylo 47 procent. Podíl lidí s vážnými problémy pak od září vzrostl z 15 na 18 procent. "Přestože se příjmy snižují, tak se výrazně nemění schopnost s nimi vycházet," podotkl Buchtík. Dodal ale, že každé procento představuje zhruba 80 tisíc lidí.
Podle Buchtíka jsou výsledky podstatné pro nastavení cílené podpory potřebným. "Lidé, kteří vymýšlejí návrhy, nerozumí životu těch, kteří žijí od výplaty k výplatě. Nikdy to nezažili. Je pro ně mentálně složité vymyslet co dělat, tím pádem to (podpora) není efektivní," poznamenal sociolog.
Celkem 43 procent lidí očekává, že ceny v příštím půlroce porostou ještě strměji. Podle analytika KPMG Adama Páleníčka tak domácnostem nejvíc ubližují jejich očekávání. "Můžou mít poměrně významný vliv, mohou být naplňující. Jakmile se inflační očekávání zakoření, tak to bude těžké. V praxi to může dopadnout, že lidé budou chtít přidávat, podnikatelé budou zdražovat, může to být kolotoč, který nebude mít opodstatnění," uvedl Páleníček.
Podle něj je řešení obtížné v situaci, kdy se stát v minulých letech růstu zadlužoval a navyšoval mandatorní výdaje. "Jediný potenciál je nedělat plošná opatření, která se bohužel teď dějí a spíš posilují inflaci. Spíš zjednodušit administrativu, aby se lidé k podpoře dostali," míní analytik.
