Hmotná podpora pro investory vzroste, plánuje vláda

Jakub Novák
30. 11. 2013 16:25
Za vytvoření nového pracovního místa by firmy mohly získat 200 tisíc korun
Foto: Aktuálně.cz

Praha - V rámci pomoci regionům nejvíce postiženým nezaměstnaností chystá vláda nařízení, které by mělo pomoci nalákat do nich investory.

Tam, kde je nezaměstnanost v průměru o polovinu vyšší než celorepublikový průměr, chce ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci investičních pobídek navýšit finanční podporu zaměstnavatelům na čtyřnásobek současného stavu.

Zaměstnavatel by tak nově obdržel za každé jedno zřízené pracovní místo, které je povinen udržet po dobu nejméně pěti let, jednorázovou podporu ve výši 200 tisíc korun (namísto stávajících 50 tisíc).

Regionálně by se to, podle údajů z druhé poloviny letošního roku, týkalo šesti okresů ve třech krajích - v rámci Moravskoslezského kraje jde o okresy Bruntál a Karviná, v rámci Olomouckého kraje o okres Jeseník a konečně o okresy Most, Chomutov a Ústí nad Labem v Ústeckém kraji.

"Navýšení podpory pravděpodobně zvýší motivaci investorů přinést finance a pracovní místa do oblastí, kde je v současnosti neudržitelná míra nezaměstnanosti. Tento krok vlády lze vnímat jako pozitivní ve smyslu podpory zaměstnávání v krajích, které jsou nejvíce zasaženy krizí trhu práce," říká mluvčí Hospodářské komory Lenka Vodná.

Podle propočtů ministerstva by průměrná návratnost takto investovaných prostředků činila jeden rok a osm měsíců - vychází přitom z analýzy přibližných nákladů veřejných rozpočtů na jednoho nezaměstnaného, které podle něj činí asi 137 tisíc korun za rok (souhrnná částka za podporu v nezaměstnanosti na 5 měsíců a celkovou ztrátu na povinných odvodech ve výši 100 932 korun).

Hospodářská komora: Dejte více, vrátí se to

Právě návratností takovéto investice Hospodářská komora vysvětluje, proč by se přimlouvala za ještě větší zvýšení. "Jakékoliv navýšení je příznivé, nicméně jak vyplývá ze statistik uvedených v předkládací zprávě, jde stále o malou částku oproti částce, kterou stát na těchto opatřeních ušetří, proto se domníváme, že zde existuje ještě prostor pro zvýšení," míní Vodná.

Realizaci tohoto prorůstového opatření podle všeho nebrání ani otázka financí - ministerstvo má totiž podle důvodové zprávy dostatečné rezervy na poskytnutí této formy investičních pobídek. Sám úřad v návrhu předpokládá realizaci asi deseti projektů ročně, přičemž každý z nich by měl přinést asi 80 pracovních míst, což by s sebou neslo požadavek na státní rozpočet ve výši asi 160 milionů korun - minimálně tedy s těmito náklady by problém být neměl.

"Pokud jde o zajištění finančních prostředků na investiční pobídky, vydává ministerstvo závazné stanovisko k projektu předloženému určené organizaci, ve kterém vyjadřuje souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím investiční pobídky. V návrhu rozpočtu a střednědobého výhledu na investiční pobídky jsou zohledněny jednak závazky vyplývající z dosud uzavřených dohod a jednak závazky vyplývající ze souhlasných stanovisek ministerstva s poskytnutím investičních pobídek," říká tiskový mluvčí ministerstva Petr Sulek.

Zmíněná podpora by se měla kromě jiného týkat také těch investorů, kteří ve zmíněných regionech otevřou technologická centra a centra strategických služeb - tedy od high-tech provozů až po call-centra.

Srovnat krok mezi regiony

Investiční pobídky poskytuje Česko od roku 1998 zejména za účelem snižování rozdílů mezi zaostávajícími a rozvinutými regiony, tvorby nových pracovních míst nebo zvýšení přitažlivosti Česka pro zahraniční investory.

Současnému legislativnímu stavu však návrh vyčítá zejména absenci motivace investovat v těch nejpostiženějších regionech. Očekávání předkladatelů přitom nejsou malá.

Foto: Aktuálně.cz

"Přínosem navržené změny bude zejména motivování investorů k zacílení jejich investičních akcí právě v regionech s nejvyšší nezaměstnaností. Zároveň navržená změna přispěje k vytvoření nových pracovních příležitostí, zvýšení povinných odvodů za zaměstnance, snížení výdajů státu na dávky vyplácené v nezaměstnanosti, rozproudění ekonomiky, obsazení připravených, ale nevyužitých průmyslových zón a další," citujeme z důvodové zprávy k návrhu.

Více peněz = větší zájem?

Na první pohled diskutabilní je ovšem deklarovaná závislost mezi výší hmotné podpory a zájmem investorů ji využít. Podle důvodové zprávy bylo v letech před snížením podpory na jedno pracovní místo z 200 tisíc na čtvrtinu této částky realizováno asi 40 až 60 projektů ročně.

Po 28. únoru 2008 se jejich počet redukoval na maximálně deset projektů ročně, přičemž v roce 2009 šlo dokonce pouze o jeden jediný projekt. Otázkou však je, do jaké míry zde skutečně mělo efekt samotné snížení a do jaké míry šlo spíše o dopady ekonomické krize.

Nejistý výsledek

Do jaké míry tak skutečně budou podnikatelé této možnosti využívat, nelze zatím ani odhadovat. "Vzhledem k průzkumům, pořádaným mezi podnikateli, mají společnosti a podnikatelé tendenci těchto pobídek využívat, proto lze předpokládat příchod investic do podporovaných krajů a rovněž lze předpokládat snížení míry nezaměstnanosti. Je však brzy předjímat konkrétní vývoj," konstatuje v této souvislosti Vodná.

Podle ní je však třeba neskončit jen u tohoto opatření. "Spolu se zvýšením příspěvků by měly následovat investice do daných krajů rovněž ze strany státu, tedy uvolnění prostředků na veřejné zakázky realizované zejména společnostmi z daných krajů, případně další podpora společností formou dotací či jinak," dodává Vodná.

 

Právě se děje

Další zprávy