"Předmětem žaloby je požadovaná omluva a finanční zadostiučinění, tedy svou povahou konkrétní individuální a osobní nárok, a pokud na tomto nadále žalobkyně netrvá, soud prvního stupně má za to, že žalobkyni nelze v rozporu s její vůlí 'nutit', aby v řízení pokračovala a nadále se tak žalobou uplatněného nároku domáhala," zní jeden z hlavních argumentů soudkyně Aleny Novotné, která rozhodnutí studentky 20. července potvrdila.
Ayan Jammal Ahmednuurová se letos v dubnu po více než čtyřech letech rozhodla, že ve sporu se Střední zdravotnickou školou v Praze 10 nebude pokračovat. Žalobu kvůli diskriminaci podala poté, co ji na začátku školního roku 2013/2014 ředitelka školy Ivanka Kohoutová vyzvala k odložení hidžábu, tradiční arabské pokrývky hlavy.
Právní zástupkyně dívky Radka Korbelová Dohnalová vysvětlila zpětvzetí žaloby tím, že studentku kauza vyčerpala. K jejímu rozhodnutí přispěly nepřátelské reakce širšího okolí. Dívka žádala po Střední zdravotnické škole omluvu a odškodnění 60 tisíc korun. "Čelila vyhrožování, dehonestaci, setkala se s obtížemi při hledání bydlení a zaměstnání," sdělila Deníku N advokátka.
Soudkyně Novotná Ahmednuurové vyhověla v neveřejném zasedání. Dosud proto nebyly jasné důvody, které k verdiktu vedly. Soudkyně při svém rozhodování musela vzít v potaz i argumenty střední školy, která se stažením žaloby nesouhlasila. Z rozsudku získaného Aktuálně.cz plynou i dosud neznámé podrobnosti odporujícího stanoviska školy.
Škola stála o pravomocný rozsudek
"Kauza měla zásadní dopad do politických diskusí, věci se věnovala domácí i zahraniční média a možné rozhodnutí ve věci může mít zásadní dopad i do organizace českého veřejného školství, kdy věc vyvolala iniciativy k možné právní úpravě užívání náboženských symbolů v sekulárním školství. Pravomocné rozhodnutí o nároku žalobkyně může být jasným signálem o směřování nejen českého školství, ale celé společnosti," bránila se škola.
Ústav zastupuje advokát Radek Suchý. Ten chtěl jménem školy pokračovat v kauze i kvůli ředitelce Kohoutové, která případ vnímala kvůli jeho mediální reflexi jako politický proces. Média k ní podle jejího soudu přistupovala nepřátelsky, zatímco ona chránila dobré jméno školy. I proto si podle svého přesvědčení zasloužila pravomocný rozsudek. Advokát v řízení současně zpochybňoval útrapy Ahmednuurové v průběhu procesu.
"Jakkoli lze připustit, že řízení vzbudilo mediální a společenský zájem a pro žalovanou s sebou mohlo přinést v této souvislosti další obtíže, ani tuto skutečnost soud neshledal jako důvod pro pokračování v řízení za daných okolností, kdy žalobkyně vzala svou žalobu zpět," vysvětluje v rozsudku svůj verdikt soudkyně Novotná.
Ředitelce Kohoutové naopak doporučila, aby, pokud cítila, že její dobré jméno utrpělo, podala žalobu na ochranu osobnosti. Advokát Suchý pak slovy o politickém procesu v důsledku paradoxně pomohl k tomu, že soudkyně potvrdila stažení žaloby. Tím spíš je podle ní důvod kauzu nechat být.
"Pokud žalovaná vyjadřuje obavu, že soudu, jakož i času a energie všech zúčastněných bylo zásadně zneužito v politickém procesu, tím méně tedy, jednalo-li by se o takový proces, by byl dán důvod v takovém řízení dále pokračovat," píše soudkyně.
Společenské normy nebyly porušeny
Jak Aktuálně.cz zjistilo, škola se 3. srpna odvolala. Definitivní stažení žaloby bude mít v rukou Městský soud v Praze. Podle advokáta Suchého je škola přesvědčena, že "poskytla nalézacímu soudu vážné argumenty, pro které dle názoru žalované mělo být soudem rozhodnuto tak, že zpětvzetí žaloby není účinné, a v řízení se mělo pokračovat."
Ahmednuurová v první instanci u Obvodního soudu pro Prahu 10 v lednu 2017 prohrála, pražský městský soud verdikt potvrdil v září téhož roku. V prosinci 2019 Nejvyšší soud oba rozsudky zrušil a kauzu vrátil první instanci.
"Normy společenského chování včetně odívání však žalobkyně užitím muslimského šátku neporušila, neboť zahalení vlasů obecně nevzbuzuje pohoršení, je u žen běžné nejen při pobytu venku, ale i uvnitř budov. Skutečnost, že způsob vázání hidžábu je v naší společnosti cizorodým prvkem, neznamená porušení norem společenského chování, mravnosti, respektive morálky," vysvětlil tehdy své rozhodnutí Nejvyšší soud.
