Praha - Ve sporu o autorství textu loňské amnestie exprezidenta Václava Klause bude nakonec přece jen rozhodovat soud. Ačkoliv se bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf v červenci shodl s právním zástupcem Hradu Markem Nespalou na tom, že se pokusí o mimosoudní dohodu, ke smíru nedospěli. Pražský městský soud spor projedná v pondělí.
"Ač velmi blízko dohodě, nakonec se Mgr. Hasenkopf rozhodl, že nechá proces proběhnout. Nuže, v pondělí se klání uskuteční," sdělil Nespala, který ve sporu zastupuje nejen prezidentskou kancelář, ale i další žalované - prezidenta Miloše Zemana a jeho kancléře Vratislava Mynáře.
Spoluotec amnestie
Hasenkopf v pátek na svém facebookovém profilu napsal, že nepřistoupil na podobu smíru, podle níž byl základem amnestie jeho návrh, který pak někdo další přepracoval do úplně jiné podoby. "To jednak není pravda, jednak je to nesmysl: nikdo, kdo zná můj návrh, by tomu neuvěřil, stejně jako by neuvěřil tomu, že někdo vzal myš a udělal z ní slona," podotkl.
Zároveň zopakoval své dřívější tvrzení, že základem amnestie byl návrh právníka Zdeňka Koudelky, který byl v předmětné době na stáži na ministerstvu spravedlnosti. "Od vyhlášené amnestie se liší jen v technických detailech," uvedl ke Koudelkovu textu.
Mynář loni Hasenkopfa společně s Klausovými spolupracovníky Ladislavem Jaklem a Petrem Hájkem veřejně nazval jedním ze tří "spoluotců" amnestie. Toto tvrzení později převzal i prezident Zeman. Ten navíc Hasenkopfa výslovně označil za hlavního autora kontroverzního aboličního článku, který zastavil trestní stíhání přesahující dobu osmi let.
"Uveďte věci na pravou míru!"
Hasenkopf, který své autorství dlouhodobě popírá, proto podal žalobu na ochranu osobnosti. Domáhá se "uvedení věci na pravou míru" a také finančního zadostiučinění - po Zemanovi chce 300 tisíc korun, prezidentská kancelář a Mynář pak mají společně uhradit dalších 700 tisíc.
V minulosti uvedl, že původcem aboličního článku je právník Zdeněk Koudelka, který byl v předmětné době na stáži na ministerstvu spravedlnosti.
Klausova amnestie se podle údajů ministerstva dotkla více než 111 tisíc odsouzených a obviněných. Nepodmíněné tresty prominula zhruba 20 tisíc lidem, fakticky ale z věznic vyšlo jen 6500 z nich, protože řada odsouzených vůbec nestihla za mříže nastoupit. Zastaveno bylo trestní stíhání 265 obviněných, přičemž abolice se týkala i některých velkých hospodářských kauz.
__________________________________________________
Máte rádi Aktuálně.cz? Nominujte nás v internetové anketě Křišťálová lupa v kategorii Zpravodajství. Hlasovat pro nás můžete zde. Za každý Váš hlas děkujeme!
