"Datum k výběru informací z bezpečnostního posouzení bude 30. listopadu. Chceme se přesvědčit o celé řadě návrhů, s kterými budou chtít uchazeči jít do tendru s ohledem na jadernou bezpečnost, kyberbezpečnost nebo subdodavatelské vztahy," řekl po čtvrtečním jednání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Ve výboru jsou zástupci vlády, průmyslu a opozice.
Dotazník se rozešle v průběhu května třem potenciálním zájemcům z USA, Francie a Jižní Koreje. Sestavila ho pracovní skupina pod vedením ministerstva vnitra. Jsou v ní zástupci ministerstva zahraničí, všech tří tajných služeb a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Finální podobu dotazníku obdržel Havlíčkův resort od ministerstva vnitra.
Jak ovšem zjistilo Aktuálně.cz, z dotazníku vypadl úvodní text. Preambule měla symbolicky garantovat, že dotazník je v souladu s dvěma usneseními vlády z loňského roku týkajícími se bezpečnosti. Klíčové z těchto usnesení na základě doporučení tajných služeb definuje základní bezpečnostní zájmy státu. Jako hrozba z nich vyplývá vpustit do takto strategického tendru státy odpovídající profilu Ruska a Číny.
"Cenzurovaný dotazník"
Přestože dotazník míří k uchazečům z demokratických zemí, podle informací Aktuálně.cz bezpečnostní komunita považuje absenci preambule za problém. Úvodní slovo bylo důležité pro vyjádření důrazu na bezpečnostní rozměr tendru. Nelíbí se to ani zástupcům opozice. "Dotazník byl cenzurovaný. Zástupci vlády říkají, že to není potřeba, ale samozřejmě to je potřeba," řekla k tomu Aktuálně.cz členka výboru Helena Langšádlová (TOP 09).
"Ministerstvo vnitra mělo za úkol zpracovat seznam otázek a ten také odešel. Proč bychom účastníkům tendru posílali nějaký komentář? Odejde pouze dotazník s otázkami, na které chceme odpovědi," uvedl k tomu Aktuálně.cz ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), z jehož resortu se na Havlíčkovo ministerstvo vypravil dotazník oproti původní podobě bez zmíněné preambule.
Že se bezpečnostního šetření nebude účastnit ruský koncern Rosatom, avizovala vláda Andreje Babiše po svém jednání předminulé pondělí. Rozhodla tak v reakci na zjištění kontrarozvědky a policie, že za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích roku 2014 stojí ruská vojenská rozvědka. Při explozi zahynuli dva lidé. Babišův kabinet od té doby tvrdí, že Rosatom je z tendru vyřazený.
Místo Rosatomu "vyřadila" vláda jen dceřinku
Jenže jak poté upozornilo Aktuálně.cz, vláda do bezpečnostního šetření nepozvala pouze jednu z dceřiných firem koncernu Rusatom Overseas JSC. Ruský státní holding přitom sdružuje na 400 firem a závodů. Zmíněná dceřinka "jen" vede jednání se zájemci o technologie své mateřské firmy a prezentuje jim nabídku. V rámci Rosatomu zajišťuje samotnou výstavbu například firma Titan 2.
Z odůvodnění zmíněného rozhodnutí vlády neplyne, že soutěže se mohou zúčastnit jen ti, kdo úspěšně projdou bezpečnostním prověřením. Jinými slovy absolvování šetření není podmínkou pro vstup do tendru. Vláda navíc nikdy nepřijala usnesení, že se ruský státní koncern Rosatom včetně všech svých mateřských firem nesmí o zakázku ucházet.
"V zadávací dokumentaci je implicitně uvedeno to, že uchazečem, který bude osloven v rámci tendru, nemůže být nikdo jiný, než který je součástí bezpečnostního posouzení," řekl k tomu ve čtvrtek Havlíček. Poslankyně Langšádlová však uvedla, že z posledního jednání stálého výboru pro jádro žádná taková garance nevzešla.
Zapracování stanoviska tajných služeb
Z pohledu odstavení Rosatomu je zásadní proměnit zadávací dokumentaci, na které se stále pracuje, ve dvou ohledech. Jednak by se měla vypustit v březnu nově přidaná pasáž, že o dostavbu se vedle vlastníků jaderné technologie mohou přihlásit i majitelé licence k projektu. Pro Rosatom by se otevřela cesta podílet se na zakázce právě jeho prostřednictvím.
"Ten držitel licence byla novinka. Zadávací dokumentace se musí změnit. Vrátíme ji zpátky tam, kde byla dřív. Tohle je teď důležité," reagoval na to už dříve pro Aktuálně.cz zmocněnec vlády pro energetiku Václav Bartuška. Do podmínek soutěže se musí dál vtělit doporučení českých tajných služeb, které vláda přijala v uvedených dvou usneseních z loňského roku.
"Trvá zásadní připomínka poukazující na vysoké riziko, že celý projekt skončí neúspěchem pro nedodržení podmínek (…) zákona o zadávání veřejných zakázek, tedy výjimky ze zadávacího řízení kvůli obavě z ohrožení základních bezpečnostních zájmů státu," napsal přitom ještě 29. března ministr vnitra Jan Hamáček v dokumentu, jejž má Aktuálně.cz k dispozici.
Jak plyne ze čtvrtečního jednání výboru pro jádro, ani v tomto ohledu stále není definitivně hotovo. Finální razítko chybí. "Má to být ve fázi, že je to tam údajně zapracováno. Takto to měla dostat pracovní skupina pod vedením ministerstva vnitra. Ale neexistuje od ní papír, kde by řekla, že tato dvě vládní usnesení byla v plném rozsahu do zadávací dokumentace promítnuta," podotkla Langšádlová.
Vyřazení Rosatomu pozměňovacími návrhy?
Rosatom by ale mohl vypadnout jiným způsobem. Cestou mohou být pozměňovací návrhy Pirátů a lidovců k zákonu o přechodu k nízkouhlíkové energetice. Pod ni spadají i jaderné zdroje. Podle návrhů by se směly na dodávce energetických zdrojů podílet jen ty země, které přistoupily k mezinárodní Dohodě o vládních zakázkách. Rusko i Čína tuto dohodu odmítají.
"Důvod, proč jsem návrhy podal, je ten, že vláda nedostatečně řeší rizika, která jsou spojená s bezpečností, teď myslím geopolitickou bezpečnost, zahraničněpolitickou bezpečnost, u takto masivní veřejné zakázky," vysvětil loni v říjnu Českému rozhlasu autor jednoho z podnětů Jan Lipavský (Piráti). Tehdy se ministr Havlíček postavil proti, podle něj byla taková podmínka diskriminující.
Po čtvrtečním jednání výboru však ministr otočil. Avizoval, že vládní koalice tento návrh podpoří. "Jedna z důležitých zpráv je, že jsme se shodli na tom, že zákon by nemusel být dále obstruován za předpokladu, že přijmeme pozměňovací návrh pana poslance Bartoška a pana poslance Lipavského. S tím jsme souhlasili."
Míl: Na podání řádných nabídek je nutný rok
Samotný tendr bude vyhlašovat vláda, která vzejde z říjnových sněmovních voleb. Podle ministra Havlíčka je scénář průběhu soutěže v tuto chvíli nastavený tak, že přizvaní účastníci budou mít "šest měsíců na podání iniciační nabídky a dalších dvacet měsíců do finální nabídky."
Bývalý vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl ovšem poukazuje na to, že půlroční lhůta pro podání iniciační nabídky nedává smysl. Podle něj lze mluvit jen o řádné nabídce, na jejíž vypracování mají mít uchazeči čas 12 měsíců. Obdobně to vnímají také zástupci opozice ve stálém výboru pro jádro.
"Dvanáct měsíců je z hlediska zájmu českých firem zcela nezbytných, aby stihly dojednat vyvážené obchodní podmínky své dodavatelské účasti s uchazečem. Tato lhůta je také zcela nezbytná proto, aby uchazeči byli schopni seznámit se s podmínkami řízení k udělení stavebního povolení," sdělil Aktuálně.cz Míl. Povolovací proces na celkem 12 staveb v rámci dobudování Dukovan zahrnuje 48 úředních instancí.
Dostavba Dukovan má přijít na minimálně zhruba 175 miliard korun. Experti odhadují 200 miliard a víc. Podle Havlíčka je stát připravený uhradit veškeré náklady. Vláda nicméně připraví scénáře, v nichž by se na financování podílel i ČEZ. Ve hře je například jeho třicetiprocentní účast na uhrazení nákladů. Podle Havlíčka by se mohla smlouva s vybraným dodavatelem podepsat roku 2024.
