Grafika: Povinně, nebo nepovinně? Tak se očkuje v Evropě

Veronika Rodriguez Jiří Kropáček Štěpán Plaček Veronika Rodriguez, Jiří Kropáček, Štěpán Plaček
10. 3. 2015 14:35
Podívejte se, jak se očkuje na různých místech starého kontinentu. A zkontrolujte si, co vás čeká, když se neočkovaní nakazíte obrnou.

Praha - Česko naruby. Kuřákům stát nedokáže nařídit, aby típli cigaretu, protože mohou ohrozit zdraví jiných lidí. V ostatních evropských zemích je přitom zákaz kouření v restauracích samozřejmostí.

Naopak očkování, které je na západ od Aše povětšinou dobrovolné, stát vymáhá pod pohrůžkou pokuty. „A to i v případech, kdy choroba není přenosná z člověka na člověka, jako je tomu třeba u tetanu,“ podotýká právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.

Odpovědnost za zdraví dítěte by měla podle ní ležet především na rodičích. S jednou výjimkou: za vedlejší účinky vakcín by měl naopak převzít odpovědnost stát. „To je standardní i tam, kde očkování povinné není, například v Irsku nebo v Německu,“ připomíná Zuzana Candigliota.

I v zemích, kde zákon lidem očkování přímo nepřikazuje, totiž stát doporučení obyvatelstvu dává. Třeba v Irsku vláda obyvatele nabádá, aby se vakcinací chránili proti dvanácti chorobám - tuberkulóze, záškrtu, tetanu, černému kašli, Haemophilus influenze B, dětské obrně, meningitidě C, pneumokokové infekci, hepatitidě typu B, příušnicím, spalničkám a zarděnkám.

A většina lidí na doporučení slyší. Podle statistik Světové zdravotnické organizace se proočkovanost irských dětí pohybuje mezi 88 a 95 procenty podle druhu nemoci. „Očkování je ale striktně vázáno na informovaný souhlas pacienta nebo jeho zákonného zástupce. Lékaři jsou výslovně upozorňováni na to, že pokud budou aplikovat vakcínu bez souhlasu, mohou být civilně i trestněprávně odpovědni za napadení nebo ublížení na těle,“ podotýká právnička Ligy lidských práv.

Represivní přístup podobný tomu českému se podle Candiglioty objevuje jen v dalších postkomunistických státech Evropy.

Ve kterých zemích je očkování povinné? Proti kolika chorobám očkují různé evropské státy? Jsou lidé v zemích, které očkování represivně vyžadují, méně nemocní? A čemu se lidé vystavují, pokud si vakcínu nenechají vpíchnout a některou z nebezpečných chorob se nakazí? Přehledně zpracované odpovědi na tyto otázky najdete nahoře v grafice.

Haemophilus influenzae

Ve většině evropských zemí bylo v devadesátých letech zavedeno celoplošné očkování.

Zhruba 10 % dětí je kvůli zánětu mozkových blan postiženo ztrátou sluchu. Na prudký zánět hrtanové příklopky zemřou u nás každý rok 1 až 2 děti.

Foto: Aktuálně.cz

Jak se choroba dostává do člověka?
• K přenosu infekce dochází obvykle kapénkovou cestou.
• Vstupní branou pro hemofilové nákazy je nosohltan, kde se bakterie rozmnoží. Krví se potom bakterie dostávají k různým orgánům, které napadají a ovlivňují jejich správné funkce.
• Přirozeným zdrojem je výhradně člověk.
• Nejčastěji se nemoc objevuje u dětí do věku 5 let. Ročně bývá u nás nakaženo 100 až 150 dětí, téměř 10 dětí je každoročně trvale postiženo hluchotou.

Foto: SZÚ, Aktuálně.cz

Jak se nemoc projevuje?
• Bakterie napadají různé orgány, proto může mít hemofilové onemocnění různé klinické projevy. Obvykle bývají doprovázeny horečkou.
• Bakterie nejčastěji způsobují zánět mozkových blan a zánět hrtanové příklopky – tyto případy tvoří zhruba 80 % všech onemocnění z hemofilových nákaz typu B.
• Zánět mozkových blan se projevuje horečkou, ale i prudkými bolestmi hlavy, zvracením, spavostí, popřípadě křečemi či poruchou vědomí. Přibližně u 10 % dětí zanechává zánět mozkových blan trvalé následky, obvykle jako trvalé postižení sluchu.
• Zánět hrtanové příklopky provází horečky a bolesti v krku. Později dítě vyžaduje polohu vsedě, ve které se mu lépe dýchá. Hrtanová příklopka se masivně zduří.

 

Právě se děje

Další zprávy