Grafika: Povinně, nebo nepovinně? Tak se očkuje v Evropě

Veronika Rodriguez Jiří Kropáček Štěpán Plaček Veronika Rodriguez, Jiří Kropáček, Štěpán Plaček
10. 3. 2015 14:35
Podívejte se, jak se očkuje na různých místech starého kontinentu. A zkontrolujte si, co vás čeká, když se neočkovaní nakazíte obrnou.

Praha - Česko naruby. Kuřákům stát nedokáže nařídit, aby típli cigaretu, protože mohou ohrozit zdraví jiných lidí. V ostatních evropských zemích je přitom zákaz kouření v restauracích samozřejmostí.

Naopak očkování, které je na západ od Aše povětšinou dobrovolné, stát vymáhá pod pohrůžkou pokuty. „A to i v případech, kdy choroba není přenosná z člověka na člověka, jako je tomu třeba u tetanu,“ podotýká právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.

Odpovědnost za zdraví dítěte by měla podle ní ležet především na rodičích. S jednou výjimkou: za vedlejší účinky vakcín by měl naopak převzít odpovědnost stát. „To je standardní i tam, kde očkování povinné není, například v Irsku nebo v Německu,“ připomíná Zuzana Candigliota.

I v zemích, kde zákon lidem očkování přímo nepřikazuje, totiž stát doporučení obyvatelstvu dává. Třeba v Irsku vláda obyvatele nabádá, aby se vakcinací chránili proti dvanácti chorobám - tuberkulóze, záškrtu, tetanu, černému kašli, Haemophilus influenze B, dětské obrně, meningitidě C, pneumokokové infekci, hepatitidě typu B, příušnicím, spalničkám a zarděnkám.

A většina lidí na doporučení slyší. Podle statistik Světové zdravotnické organizace se proočkovanost irských dětí pohybuje mezi 88 a 95 procenty podle druhu nemoci. „Očkování je ale striktně vázáno na informovaný souhlas pacienta nebo jeho zákonného zástupce. Lékaři jsou výslovně upozorňováni na to, že pokud budou aplikovat vakcínu bez souhlasu, mohou být civilně i trestněprávně odpovědni za napadení nebo ublížení na těle,“ podotýká právnička Ligy lidských práv.

Represivní přístup podobný tomu českému se podle Candiglioty objevuje jen v dalších postkomunistických státech Evropy.

Ve kterých zemích je očkování povinné? Proti kolika chorobám očkují různé evropské státy? Jsou lidé v zemích, které očkování represivně vyžadují, méně nemocní? A čemu se lidé vystavují, pokud si vakcínu nenechají vpíchnout a některou z nebezpečných chorob se nakazí? Přehledně zpracované odpovědi na tyto otázky najdete nahoře v grafice.

Hepatitida B

Nejúčinnější ochranu poskytuje plošné očkování, které je v Česku zavedeno od roku 2001.

Každý pátý nosič umírá na cirhózu, každý devátý na hepatocelulární karcinom.

Foto: Aktuálně.cz

Jak se choroba dostává do člověka?
• Přenáší se krví a dalšími tělesnými tekutinami (slinami, spermatem, vaginálním sekretem).
• Inkubační doba je 30 až 180 dní.
• Rizikovou skupinou jsou hlavně mladí lidé ve věku 15 až 35 let, cestovatelé a lidé, kteří často střídají sexuální partnery. K onemocnění jsou náchylní také lidé s určitou profesí – jedná se zejména o zdravotníky, kadeřníky a policisty.
• V posledních letech onemocní v Česku zhruba 200 lidí ročně. Podle dostupných údajů se v České republice pohybuje asi 50 tisíc nosičů žloutenky typu B a řada z nich o svém nosičství nemusí vůbec vědět.

Foto: SZÚ, Aktuálně.cz

Jak se nemoc projevuje?
• V první fázi má řada lidí jen mírné příznaky podobné chřipce. Může se projevit únava, slabost, nechutenství, nevolnost či kožní vyrážky.
• Dalšími typickými projevy jsou žluté zbarvení kůže a očního bělma, tmavá moč a světlá stolice.
• Někteří nemocní se zcela neuzdraví. Virus v jejich těle přežívá dál a nemoc trvá v chronické formě. Tito lidé často o své nemoci nevědí, protože nemají žádné příznaky. Jsou však zdrojem nákazy pro okolí. Sami jsou ohroženi rozvojem jaterní cirhózy a rakoviny jater.

 

Právě se děje

Další zprávy