Za normálních okolností by letos čtyřiapadesátiletý generálmajor Pavel Kolář sloužil v armádě ještě pět až sedm let. A teď by byl uprostřed velení mezinárodní mise, jejímž posláním je na Sinajském poloostrově dohlížet na plnění mírové smlouvy mezi Egyptem a Izraelem. V době konfliktu v přilehlém Pásmu Gazy by měl plno práce.
Kolář však složil velení mise loni v září kvůli nevhodnému chování k vlivné americké kolegyni. Rezignací předešel hrozbě možného oficiálního prověřování incidentu. Po návratu do Česka byl v takzvané dispozici, kdy plnil nárazové úkoly zadané náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou.
Během dispozice se mělo rozhodnout o případném dalším Kolářově působení v armádě. Přechodné období zpravidla slouží k nalezení vhodného místa, které by odpovídalo jeho kvalifikaci. Žádnou takovou pozici však generálmajor neobsadí, jeho služba se po jedenatřiceti letech definitivně uzavřela.
Po půl roce v dispozici konec
"Generál Pavel Kolář již ukončil služební poměr vojáka z povolání," potvrdila Aktuálně.cz mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. Kolářův odchod ze služby je čerstvý, ještě minulý týden nosil uniformu a spadal pod Řehkovo velení. S Řehkou svého času sloužil u speciálních sil.
Podle zdrojů Aktuálně.cz z prostředí obrany Kolář během dispozice opakovaně plnil úkoly v terénu, často kvůli nim vyjížděl mimo Prahu. V tomto režimu mohl podle předpisů zůstat nejdéle šest měsíců, lhůtu naplnil beze zbytku. Proč na jejím konci místo pokračování v armádě je odchod do penze, není jasné. Mluvčí na tento dotaz neodpověděla.
Možností přitom není mnoho. Buď nebylo volné služební místo určené pro generálmajora, nebo generálnímu štábu chyběla vůle takovou pozici pro Koláře najít. Každopádně účastník sedmi zahraničních misí, z nichž tři byly bojové, a držitel více než desítky vyznamenání za výkony ve službě je nyní civilistou.
Redakci se s generálmajorem spojit nepodařilo. Jeho poslední vyjádření pochází z loňského června, kdy měl za sebou tři měsíce velení na Sinaji. A pouhé tři měsíce před sebou. Zůstat tam měl přitom dva roky. "Po více než třiceti letech kariéry nyní pracuji v prostředí, které vyžaduje i jiné než čistě vojenské schopnosti, a v tom jsem se našel," uvedl tehdy.
Už jednou byl stíhán
"Generál Kolář požádal o předčasné ukončení vyslání na zahraniční operaci z osobních a rodinných důvodů," informovalo na konci loňského září ministerstvo obrany. Podle informací redakce žádosti předcházelo Kolářovo nevhodné chování intimní povahy ke generální ředitelce mise s administrativním sídlem v Římě Elizabeth Dibbleové.
Generálmajor už si v minulosti jednou zavařil. Vojenská policie ho v červenci 2019 začala stíhat za to, že se jako šéf speciálních sil snažil přikrýt násilnou smrt afghánského vojáka Vahidulláha Chána. Obviněno je kvůli ní několik českých vojáků. Chán před svým zadržením zastřelil vojáka Tomáše Procházku.
Obvinění Koláře žalobce zrušil, kauzu poté policie odložila. Generálmajor však coby šéf speciálních sil skončil. Před vysláním na Sinaj loni v březnu sloužil z rozhodnutí tehdejšího náčelníka generálního štábu Aleše Opaty jako zástupce šéfa pozemních sil. Kolář prošel třemi turnusy v Afghánistánu a misí na Balkáně. Působil i na velitelství NATO.
Jeho poslední štací byla zmíněná mise MFO (Multinational Force and Observers - Mnohonárodní síly a pozorovatelé). Zahrnuje 1163 vojáků z deseti zemí včetně USA a 800 civilních zaměstnanců. Zajišťují dodržování mírové dohody mezi Izraelem a Egyptem z roku 1979. Česká armáda je součástí mise od roku 2009, na místě slouží 15 jejích vojáků.
