Renč "vytunil" scénář a zapletl firmu do kauzy Pandur. ČT musí platit milion odškodné

Marek Pokorný Marek Pokorný
12. 4. 2019 10:33
Česká televize musí zaplatit milion korun odškodného a k tomu zhruba 200 tisíc korun soudních nákladů brněnskému výrobci armádních svítilen či zaměřovačů Armypol. A to kvůli tomu, že její jméno použila ve filmu Krutá nevěra. Vše má na svědomí režisér Filip Renč - aby zatraktivnil film, firmu ve scénáři přejmenoval a změnil jí i obor podnikání. Její jméno pak spojil s korupcí při armádních zakázkách. Nezjistil si přitom, že stejnojmenná firma skutečně existuje a stejně jako ta fiktivní obchoduje s vojenským materiálem. Autoři ve snímku navíc upozorňují, že film byl natočen na základě skutečných událostí.
Michal Dlouhý jako majitel Armypolu Daniel Tichý a jeho "protivnice", jíž hrála Tatiana Vilhelmová ve snímku České televize Krutá nevěra
Michal Dlouhý jako majitel Armypolu Daniel Tichý a jeho "protivnice", jíž hrála Tatiana Vilhelmová ve snímku České televize Krutá nevěra | Foto: archiv

"Je to blbá shoda okolností. Ten název jsem vymyslel, aby to evokovalo armádu a třeba Omnipol. Šlo mi o zvuk toho jména, je náhoda, že z toho má televize problémy," říká Renč, podle něhož je on ale umělec a to, zda stejnojmenná firma neexistuje a zda by ji to nemohlo poškodit, si měla ohlídat sama televize.

"Když někomu vymyslím jméno, tak při schvalovacích procesech musí někdo říct: Takto se to jmenovat nemůže. To režisér neuhlídá," hájí se. Sama televize jej podle jeho slov ostatně ani neoslovila a nechtěla, aby se na úhradě případné škody podílel.

Milionové odškodné přiznal firmě už loni v květnu Městský soud v Praze. Televize se ale proti verdiktu odvolala. Vrchní soud v Praze jej však tuto středu potvrdil. "Film byl prezentován jako příběh na základě skutečných událostí, filmová společnost i žalobce mají stejný předmět podnikání. Prvoinstanční soud tedy dospěl ke správnému závěru, že k neoprávněnému zásahu do pověsti žalobce došlo," konstatoval předseda senátu Vrchního soudu v Praze Jiří Čurda.

Sama Česká televize se zatím ke sporu nechce vyjadřovat. "Počkáme, až dostaneme rozsudek," uvedla mluvčí Karolína Blinková.

Nejdřív svést, pak vydírat

Film, který byl součástí třídílné minisérie Vetřelci a lovci, líčí podivnou zábavu skupiny lidí, v níž je i jistý Daniel Tichý, který vlastní firmu Armypol. Skupina se zaměřuje na bohaté či známé lidi, které jedna z členek skupiny svede. To společně sledují a pořízenými intimními fotografiemi oběti pak vydírají.

Autorem námětu byl známý publicista Josef Klíma. Ten ale tvrdí, že on sám v něm použil jiné jméno. "Hledal jsem firmu, jejíž jméno není reálné. Ale oni to pak změnili," říká Klíma, který sám musel kvůli tomu svědčit před soudem.

Klímova verze se nezdála tvůrcům snímku dost zvučná, a proto nakonec pod taktovkou režiséra Filipa Renče, jenž se podílel i na scénáři, vzniklo nové jméno Armypol. A zatímco podle původního námětu společnost vyráběla bezpečnostní kamery, v natočené verzi to je obchodník se zbraněmi, který byl zapleten i do obchodů s pandury a dalších korupčních zakázek pro armádu.

"Armypol Daniela Tichého už v minulosti čelil několika žalobám. Většina těchto případů se ale nikdy nedostala před soud," zaznělo například ve fiktivním šotu pořadu Události, který se v pořadu také mihl. 

Vy jste v tom jel s Dalíkem?

Českou televizi proto zažaloval skutečný majitel Armypolu Rostislav Moudrý. Podle něj ho uvedený pořad poškodil a ztížil mu i obchody. Prý se navíc neustále setkává s různými narážkami.

"Třeba když jsem byl na zbrojním veletrhu IDET na rautu pro významné hosty a vystavovatele, tak mi říkali: Já jsem slyšel, že pandury měl na starosti Dalík. Takže vy jste v tom jeli taky?" uváděl před prvoinstančním soudem Moudrý. Podle něj ale byla nejhorší douška v úvodu, podle níž je film "natočen na základě skutečné události". A také to, že autorem předlohy a scénáře byl uznávaný publicista Josef Klíma, kterému lidé věří.

"Lidi si řeknou, že kdyby na tom nebyla ani trocha pravdy, tak by to Klíma tak nenapsal," vysvětluje Moudrý. Česká televize se hájila i tím, že šlo o fiktivní příběh, a před soudem pochybovala, že firmě mohl způsobit takovou újmu. Nicméně prvoinstanční soud dal Moudrému za pravdu, že k újmě na dobré pověsti firmy došlo. "Jak na začátku filmu, tak i na konci je uvedeno, že film byl natočen podle skutečných událostí. Divák se mohl domnívat, že byl natočen o obchodních praktikách skutečné společnosti Armypol," poukázala soudkyně Zuzana Čížková.

V druhém sporu uspěl i majitel

Televize se ale odvolala a případ tuto středu řešil Vrchní soud v Praze. Právnička České televize Jitka Bidlová se snažila soud přesvědčit, že firma vůbec neprokázala, jak ji použití jména poškodilo. A že milionové odškodné je nepřiměřené, že by stačila pouze omluva.

Právník firmy Jaroslav Brož zase poukázal na to, že pro majitele podniku, který se uchází o důvěru potenciálních zákazníků, mezi něž patří především bezpečnostní složky, je důležitá důvěryhodnost. "Výrazně mu to ztížilo situaci, navíc už byl v minulosti obětí Toflova gangu, kde se ho policisté snažili ždímat," poukázal Brož na odsouzený brněnský gang bývalých policistů, který vydíral a zastrašoval podnikatele.

A poukázal také na to, že sám majitel Armypolu Rostislav Moudrý uspěl již v roce 2016 v samostatném sporu s Českou televizí, kdy dostal odškodné 350 tisíc korun.  

Mimochodem: tehdejší soud dokonce dospěl k tomu, že použití jména Armypol i další shodné rysy mezi fiktivní a skutečnou firmou včetně podobnosti jmen Tichý a Moudrý nemohou být náhodné a přiklonil se k tomu, že šlo o úmysl. České televizi pak přičetl k tíži to, že se od počátku odmítala byť jen omluvit. S tímto verdiktem se pak ztotožnil i Nejvyšší soud, k němuž podala Česká televize neúspěšné dovolání.

Film skončil v trezoru

Česká televize dobrovolně již před pěti lety uvedený film přestala vysílat a stáhla jej i z internetového archivu. Přesto jej viděly téměř dva miliony lidí. Navíc je k dispozici na stahovacích serverech a také YouTube - jen tam jej vidělo dalších 5500 diváků.

Není ale vyloučeno, že se film vrátí i na obrazovky televize - ovšem již bez jména Armypol. "Tu firmu jsme přejmenovali a film předabovali, aby se dal vysílat," uvedl Renč, který už však nemá podle svých slov informace, v jakém stavu je film nyní.

Mluvčí České televize Karolína Blinková potvrdila, že film již upravili. A to nejen předabováním, ale i předěláním několika scén, kde bylo velkým písmem vidět jméno firmy spolu s filmovým logem. "Snímek jsme upravili pro potřeby vysílání, v nejbližších vysílacích plánech ale není," uvedla. 

Fiktivní Události ČT informovaly v detektivce Krutá nevěra o firmě Armypol v souvislosti s korupcí při armádních zakázkách
Fiktivní Události ČT informovaly v detektivce Krutá nevěra o firmě Armypol v souvislosti s korupcí při armádních zakázkách | Foto: archiv

Akademik Filip, vlastně Richard

Není to přitom jediný případ, kdy má televize problémy s použitými jmény. Podobný osud postihl slavný seriál Návštěvníci, který v roce 1984 natočilo duo Ota Hofman a Jindřich Polák. Proti seriálu začala protestovat vdova po známém archeologovi Janu Filipovi Alena, podle níž byla jedna z postav až příliš podobná jejímu manželovi, a ten byl tak vylíčen v nelichotivém světle.

Případem se dokonce musel zabývat soud a ten počátkem 90. let řekl, že stížnosti vdovy jsou oprávněné. Česká televize proto musela akademika Filipa přejmenovat na Richarda. Každý, kdo v seriálu původní jméno vyslovil, musel dodatečně nadabovat jméno Richard. Českou televizi předabování přišlo na sto tisíc korun.

 

Právě se děje

před 21 minutami

USA mají podle Trumpa v hledáčku třetího muže Islámského státu

Spojené státy vědí, kde se nachází třetí nejvyšší velitel samozvaného Islámského státu (IS) z doby, kdy organizaci vedl nyní už zneškodněný abú Bakr Bagdádí. Šéf Bílého domu to dnes podle agentury Reuters řekl při debatě po projevu v Ekonomickém klubu v New Yorku.

"Bedlivě pozorujeme jeho třetího muže," řekl Trump, aniž by prozradil identitu nového terče. "Jeho trojka má velký problém, protože i o něm víme, kde je," dodal americký prezident.

Vůdce teroristické organizace Bagdádí zemřel 27. října při operaci americké speciální jednotky na severu Sýrie, když na útěku odpálil nálože na svém těle. Od Bagdádího smrti se USA snaží zamezit opětovnému vzkříšení IS a zaměřují se na možné nástupce, přívržence a příbuzné bývalého vůdce organizace.

Zdroj: ČTK
Další zprávy