reklama
 
 

ČT si ve filmu vymyslela firmu a spojila ji s korupcí. Její skutečná jmenovkyně vysoudila milion

9. 5. 2018 20:20
České televizi se nevyplatilo, když v roce 2011 ve filmu Krutá nevěra z minisérie Vetřelci a lovci změnila ve scénáři jméno firmy, kterou vlastní jeden z hrdinů. Skutečnou firmu stejného jména to poškodilo, rozhodl soud.

Praha, Brno - Film Krutá nevěra, který Česká televize uvedla v roce 2011 s podtitulem Natočeno podle skutečných událostí, má dohru u skutečného soudu. Ten minulý pátek rozhodl, že ČT musí zaplatit milion korun brněnské firmě Armypol, která je ve filmu s Tatianou Vilhelmovou či Michalem Dlouhým zmíněná.

Snímek z třídílné miniserie Vetřelci a vrazi líčí zábavu skupiny lidí, v níž figuruje i Daniel Tichý, majitel Armypolu. Skupina se zaměřuje na bohaté či známé lidi, které jedna z členek skupiny svede, aby je pak pořízenými intimními fotografiemi mohli společně vydírat. Proti tomu se však rozhodl bránit majitel skutečné firmy Armypol, která navíc podniká v podobném oboru jako stejnojmenná filmová společnost.

Autor námětu, známý publicista Josef Klíma, se brání, že on původně použil jiný název. "Hledal jsem firmu, jejíž jméno není reálné. Ale oni to pak změnili," říká Klíma, který kvůli případu musel svědčit před soudem. Klímova verze se totiž podle všeho nezdála dost zvučná, a proto nakonec pod taktovkou režiséra Filipa Renče, jenž se podílel i na scénáři, vznikl nový název Armypol jako složenina, vycházející ze slov armáda a Omnipol.

Stejně se změnil i předmět činnosti uvedené firmy. Zatímco podle původního námětu vyráběla bezpečnostní kamery, v natočené verzi to je obchodník se zbraněmi, který byl zapleten i do obchodů s pandury a dalších korupčních zakázek pro armádu.

"Armypol Daniela Tichého už v minulosti čelil několika žalobám. Většina těchto případů se ale nikdy nedostala před soud," zaznělo například ve fiktivním šotu pořadu Události, který se ve filmu také mihl.

Vy jste v tom jel s Dalíkem?

Majitel skutečného Armypolu Rostislav Moudrý, jehož firma dodává například speciální svítilny s laserem či vojenské zaměřovače i armádě či policii, se rozhodl Českou televizi zažalovat. Film ho prý poškodil a ztížil mu i obchody. Navíc tvrdí, že se neustále setkává s různými narážkami.

"Třeba když jsem byl loni na zbrojním veletrhu IDET na rautu pro významné hosty a vystavovatele, tak mi říkali: Já jsem myslel, že pandury měl na starosti Dalík. Takže vy jste v tom jeli taky?" říká Moudrý, který je přesvědčen, že zmínění jeho firmy ve filmu v negativních souvislostech není náhoda. "Konkurence je v oboru obrovská," říká s tím, že to ale nemůže dokázat.

Nejhorší podle něj byla douška v úvodu, podle níž je film "natočen na základě skutečné události". A také to, že autorem předlohy a scénáře byl uznávaný publicista Josef Klíma, kterému lidi věří. "Lidi si řeknou, že kdyby na tom nebyla ani trocha pravdy, tak by to Klíma tak nenapsal," vysvětluje Moudrý.

Právnička České televize Jitka Bidlová ale odmítá, že by jméno firmy ve filmu mohlo způsobit takovou újmu. "Jedná se o film, fiktivní příběh, ne zpravodajský pořad. Postava Daniela Tichého byla pouze vedlejší postavou, ten film se nezabýval obchodem s vojenským materiálem či skutečnou firmou Armypol," argumentovala.

Česká televize se prý byla ochotna domluvit například na omluvě, ale firma podle ní měla přehnané finanční požadavky. ČT dobrovolně udělala jediné: Film už přestala vysílat a před čtyřmi lety jej stáhla i z internetového archivu. Přesto jej viděly téměř dva miliony lidí.

Zasáhla do jeho dobré pověsti

Soud dal minulý týden Armypolu, který požadoval odškodné 1,5 milionu korun, zapravdu, jen snížil požadovanou sumu. Soudkyně Městského soudu v Praze Zuzana Čížková rozhodla, že Česká televize musí skutečné firmě zaplatit jeden milion korun za nemajetkovou újmu.

"Žalovaný bez souhlasu žalobce užil v televizním filmu název firmy Armypol, zabývající se obdobnou činností jako žalobce. Zasáhl tím do jeho dobré pověsti," uvedla soudkyně.

Odůvodnila to tím, že majitel "televizní" firmy stejně jako reálný Armypol sídlí v Brně a obě obchodují s vojenským materiálem. "Jak na začátku filmu, tak i na konci je přitom uvedeno, že film byl natočen podle skutečných událostí. Divák se mohl domnívat, že byl natočen o obchodních praktikách skutečné společnosti Armypol," poukázala Čížková.

Již druhé vítězství

Je to přitom již druhé vítězství Moudrého, kterému soud již před dvěma lety jako majiteli firmy přiřkl 350 tisíc korun. Tehdy se ztotožnil s tím, že si diváci mohli spojit Moudrého s negativně vykreslenou postavou Tichého.

"Opakovaným zveřejněním prostřednictvím televizního vysílání a na internetu žalovaná způsobila žalobci újmu na jeho osobnostních právech," uvedl Obvodní soud pro Prahu 4, jehož verdikt potvrdil v květnu 2016 i odvolací soud. Česká televize sice podala dovolání, ale Nejvyšší soud je odmítl.

Česká televize nechtěla spor ani jeho výsledek komentovat. Není tak možné zjistit, kdo přesně za uvedenou situaci může a jak má například nastavené mechanismy, aby k podobným situacím nedocházelo. Tedy zda například kontroluje v obchodním rejstříku názvy, které chce použít ve filmu.

"K probíhajícímu sporu se nyní vyjadřovat nebudeme," uvedla pouze mluvčí televize Karolína Blinková.

Akademik Filip, vlastně Richard

Není to přitom jediný případ, kdy má televize problémy s použitými jmény. Podobný osud postihl slavný seriál Návštěvníci, který v roce 1984 natočilo duo Ota Hofman a Jindřich Polák. Proti seriálu začala protestovat vdova po známém archeologovi Janu Filipovi Alena, která si jeho postavu spojila se svým manželem, který byl podle ní vylíčen v nelichotivém světle.

Případem se dokonce musel zabývat soud, jenž počátkem devadesátých let rozhodl, že stížnosti vdovy jsou oprávněné. Česká televize proto musela akademika Filipa přejmenovat na Richarda. Každý, kdo v seriálu původní jméno vyslovil, musel dodatečně nadabovat jméno Richard. Českou televizi předabování přišlo na sto tisíc korun.

autor: Marek Pokorný | 9. 5. 2018 20:20

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama