"Musíme zjistit, proč to neodpovídá realitě. Nevím, jestli si za tím stojí Eurostat,  ale data dodávají naše instituce," prohlásil Fiala v sobotu na jednání Pirátů v Liberci. "Víme, a stačí se podívat na prohlášení a fakta, která předkládají energetické firmy, že ta čísla nesedí a že naši občané tyto částky neplatí," doplnil.

"Zveřejněné údaje neodpovídají v částkách ani v tendenci. Ceny se vyvíjely jiným způsobem, otevřeně to říkají klíčoví energetičtí hráči na trhu," pokračoval premiér. "Jestli vám například firma, která má 40 procent trhu s elektřinou, řekne, že takovéto ceny by mohly platit maximálně u dvou až tří procent jejích zákazníků, tak jasné, že ta čísla dohromady nesedí," popsal.

"Je to věc, která zbytečně zneklidňuje českou veřejnost - a oprávněně," varoval Fiala. "Musíme mít jistotu, že pracujeme i ve veřejném prostoru s čísly a daty, která odpovídají realitě," dodal.

Unijní statistický úřad ve středu oznámil, že ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v Česku zvýšily meziročně o 231 procent, zdaleka nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Například na Slovensku růst činil 18 procent a byl druhý nejnižší v unii. Podle Eurostatu sběr dat a použitá metodika odpovídají cenám, jak jsou účtovány zákazníkům. "Konečné ceny, které platí zákazníci, zahrnují kompenzační opatření přijatá vládou," uvedl Eurostat.

Mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort ve středu upozornil na to, že ceny uváděné Eurostatem vycházejí z tehdejších cenových nabídek dodavatelů na trhu určených novým zákazníkům. Většina lidí v Česku tak v té době platila za plyn nižší ceny.