Praha - Jednou z možností, jak zlepšit situaci absolventů bakalářského studia, by mohlo být zavedení čtyřletých bakalářů.

"Nesmíme pominout ani hlasy, které říkají, že pro některé profese je tříleté studium málo, ale čtyřletý bakalář by už byl dostatečnou přípravou," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr školství Petr Fiala.

K určitému posunu vnímání vysokoškolských titulů ze strany zaměstnavatelů dochází již nyní, tedy i bez těchto změn.

"V některých částech veřejné správy je bakalářské vzdělání považováno za dostatečné. Věřme, že podobným způsobem začnou časem přemýšlet i další zaměstnavatelé," dodává Fiala s optimismem.

A.cz: V souvislosti s hodnocením kvality vysokých škol - premiér Petr Nečas nedávno představil Agendu 2014, jejíž součástí je mimo jiné financování škol nikoliv podle počtu studentů, ale podle jejich kvality. Existují již nástroje k hodnocení kvality škol? Kdy by mohl být tento systém spuštěn?

My už to postupně zavádíme - posílením ukazatele kvality. Zvyšujeme ho a v současnosti má podíl 22,5 %, což rozhodně není málo, a jeho působení se postupně začne projevovat. Tento ukazatel jsme také promítli do stanovování limitů - meziročně jsme tak po dohodě s reprezentací vysokých škol snížili počet studentů na veřejných vysokých školách o pět procent - ale nikoliv plošně, ale právě na základě ukazatelů kvality.

Součástí vysokoškolské reformy je také změna v akreditačním procesu, v rámci kterého zavádíme důležitý prvek, kterým je institucionální akreditace - její podmínkou je dobře fungující systém vnitřního hodnocení vysokých škol.

A.cz: Bude se podíl ukazatele kvality na financování zvyšovat? Jaká je jeho žádoucí výše?

Myslím, že kdybychom nechali ukazatel kvality ve financování v současné výši působit např. pět let, tak že bude mít velký a viditelný efekt. A žádný další plán, kam by měla dosáhnout jeho výše, není. Současná hodnota je dostatečná a mým plánem je její zachování v příštích letech. Musíme nicméně sledovat jeho působení a popř. se s vysokými školami domluvit na jeho úpravě.

A.cz: Kdy by bylo možné na systém institucionálních akreditací přejít?

Příští rok určitě ne - můžeme to nastavit a připravit, ale musí tam být přechodné období, nesmíme vystavit systém nejistotě. K přechodu by mohlo dojít nejdříve v roce 2015, předtím není možné změny v akreditacích spustit. Současně ale musí platit stávající akreditace na dobu, na kterou byly uděleny.

A.cz: Součástí zmíněné Agendy 2014 je také zvýšení prestiže bakalářského vzdělání. Je vůbec v silách ministerstva toto nějak ovlivnit?

Napomoci této věci může profilace a vytváření profesních programů. Navíc žádoucím výsledkem této reformy je, že v navazujícím magisterském studiu bude pokračovat méně studentů.

Zde bych ještě dodal, že slova "reforma" se už trochu ostýchám použít, protože zejména ve vysokoškolském prostředí má mnoho negativních konotací; ostatně myslím si, že vysoké školy se reformují prakticky neustále. Žádnou velkou potřebu reformy proto nevidím. Ale určité změny potřeba jsou.

Když se dnes podíváme na současný vzdělávací systém, tak uvidíme, že naprostá většina lidí, kteří mají maturitu, má místo na vysoké škole, třebaže ne v oboru, který chtějí studovat. Ale mají ho prakticky všichni.

"Rozseknutí" magistři

A.cz: Kde tedy leží jádro problému?

To, že až 65 % populačního ročníku končí na vysoké škole - u nás dnes 93 % maturantů, nás nemusí až tolik znepokojovat, není to v mezinárodním srovnání neobvyklé, ale v naprosté většině zahraničních systémů tito lidé končí po prvním stupni, tedy bakalářským diplomem.

U nás kvůli nedostatku profesních bakalářů i složitému uplatnění na trhu práce pokračuje více než 85 % dál v magisterském studiu.

Toto ale samo ministerstvo školství nezmění, souvisí to i s chováním zaměstnavatelů a s tím, jak veřejnost přijímá bakaláře. Problém je do jisté míry i v tom, jak byla bakalářská studia často koncipována - nejde pouze "rozseknout" magisterské studium, je potřeba ho koncipovat tak, aby bakalářské studium bylo studiem plnohodnotným.

A.cz: Dochází zde vůbec k nějakému posunu vpřed?

K jakýmsi změnám zde dochází - v některých částech veřejné správy je bakalářské vzdělání považováno za dostatečné. Věřme, že podobným způsobem začnou časem přemýšlet i další zaměstnavatelé.

Nesmíme pominout ani hlasy, které říkají, že pro některé profese je tříleté studium málo, ale čtyřletý bakalář by už byl dostatečnou přípravou. Musíme to udělat s rozmyslem, protože nejde do systému zavést čtyřleté bakaláře ve chvíli, kdy všichni budou pokračovat dál, potom bychom ničeho nedosáhli.

Fiala o VOŠ: Jednoduché a líbivé řešení neexistuje

A.cz: Když už mluvíte o profesních bakalářích - co s vyššími odbornými školami, které tuto úlohu úspěšně plní? Kde by mělo být jejich místo?

V této fázi změn se VOŠ nezabýváme - je to sice zvláštní, ale ony ani pod vysokoškolský zákon nespadají, upravuje je školský zákon. Tyto školy měly být součástí terciárního vzdělávání, ale přitom jsou legislativně, finančně i jinak součástí regionálního školství. Myslím, že je to příklad důsledků toho, když se o vzdělávací soustavě nepřemýšlí jako o celku.

Domnívám se, že není žádné jednoduché, líbivé řešení. Když to přeženu, tak se zde bude muset postupovat téměř případ od případu, respektive podle jednotlivých typů těchto škol.

Jsou VOŠ, které budou určitě mít možnost spolupracovat s vysokou školou a realizovat bakalářský program. Potom jsou VOŠ, které by se mohly transformovat na profesní vysoké školy - nebude jich mnoho, ale některé takovou možnost určitě časem mít budou.

U části VOŠ jejich význam pro trh práce časem pomine a potom také budou takové, které si zachovají roli rozšiřujícího pomaturitního studia. Ale univerzální recept pro ně asi nenajdeme. Je to i tím, že se tato situace dlouho neřešila.

A.cz: Co bude například se zdravotnickými VOŠ?

V důsledku požadavků na zdravotnickou kvalifikaci se ukazuje, že některé obory se na VOŠ sice učí výborně a jejich absolventi jsou skvěle prakticky i teoreticky připraveni, ale z hlediska požadavků zaměstnavatelů či stanoviska ministerstva zdravotnictví je dlouhodobě neudržitelné, aby existovaly vedle stejných oborů na vysokých školách, protože jimi nabízená formální kvalifikace nebude v budoucnu dostatečná.

Je však také třeba si uvědomit, že na VOŠ studuje asi 29 tisíc lidí - to není ve srovnání se 400 tisíci na vysokých školách neřešitelný problém. Musíme ale postupovat rozumně a odpovědně k těm, kteří na VOŠ dnes studují.