Antisystémové hnutí stejně jako již dříve zcela zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu v Česku. "České neonacistické hnutí se veřejně nijak neprojevovalo. Starší veteráni se účastnili pouze soukromých akcí," uvedlo ministerstvo. Představitelé antisystémového hnutí se naopak zviditelňovali na různých veřejných shromážděních a aktivitami na sociálních sítích. Jejich činnost pokrývala zejména dezinformační média.
"Jednotícím prvkem tohoto hnutí je kritika, nerespektování či neuznávání institucí českého státu a dále také adorování současného režimu v Ruské federaci," napsalo ministerstvo zprávě o extremismu. Osobnosti antisystémového hnutí ale podle ministerstva nenabízejí žádný konkrétní politický program, pouze prezentují zavádějící informace a konspirační teorie. Někteří zveřejňují výhrůžky či páchají trestnou činnost.
Nejvýraznější byl případ Tomáše Čermáka odsouzeného pro několik trestných činů, včetně podpory a propagace terorismu. Muž nenastoupil do vězení a následně ho policie zadržela v Polsku. "V rámci antisystémového hnutí pak byl prezentován jako hrdina a mučedník a byla na něj organizována finanční sbírka," uvedlo ministerstvo. Policisté a státní zastupitelství se také věnovali kauze lidí, kteří se účastnili výtržností na soudním jednání s bývalou novinářkou Janou Peterkovou.
"Paleta prokremelsky zaměřených projevů u příznivců antisystémového hnutí je široká," napsali autoři zprávy o extremismu. Zahrnuje obdiv k ruskému režimu, kopírování proruských postojů k válce na Ukrajině nebo prezentování symboliky takzvané Wagnerovy skupiny. Představitelé také často vystupují proti Ukrajině a Ukrajincům.
Novým prvkem na extremistické scéně se staly neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity. Vznikly kvůli skutečným i smyšleným incidentům, které pak někteří dezinformátoři zneužili na sociálních sítích. V Česku se podle ministerstva také zintenzivnily výpady proti Ukrajincům. "Byla jim přisuzována vysoká kriminalita, nevděk vůči českým občanům, sympatie k (neo)nacismu nebo byla bagatelizována bezpečnostní situace v jejich domovině," uvedlo ministerstvo.
Za radikalizací Romů stojí "lajfkaři"
Situaci mezi Romy a Ukrajinci se podle zprávy snažili vyhrotit dezinformátoři, kteří pro tento případ začali účelově vystupovat jako ochránci práv Romů. Na radikalizaci části romské komunity se pak podíleli i někteří takzvaní lajfkaři - romští influenceři, kteří své názory vyjadřují v živých vysíláních na sociálních sítích. Ministerstvo ale zároveň uvedlo, že se některé osobnosti romské komunity naopak snažily napětí zmírnit.
Pokračovaly také tradiční nenávistné projevy proti muslimům a migrantům. "Online prostor stále častěji zahlcují i různé antisemitské konspirační teorie. Ze zahraničí bývají přejímány různé výmysly o tajných zákulisních plánech Židů na ovládnutí světa či západní civilizace," napsalo ministerstvo vnitra. Po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás v Izraeli loni na podzim zahájila česká policie v několika případech úkony trestního řízení pro projevy antisemitismu.
Kvůli násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci policie ve sledovaném období obvinila 23 lidí, 19 začala stíhat za hanobení národa, rasy, etnické či jiné skupiny osob a stejný počet za podněcování k národní a rasové nenávisti. Obviněni byli i lidé, kteří se dopustili úmyslného ublížení na zdraví či nebezpečného vyhrožování. Nejčastějším trestným činem, který policie evidovala, bylo podněcování k národní a rasové nenávisti.
Mezi oběťmi napadení z nenávisti převažovali Romové, následovali Židé a příslušníci LGBT+ komunity. Nejvíce zaznamenaných trestných činů s nenávistným podtextem se stalo v Praze a Ústeckém kraji. Nejvíce stíhaných bylo také v hlavním městě a pak v Moravskoslezském a Plzeňském kraji.
