Praha - Marihuana a extáze nemusí být jen pohodové "light" drogy. U některých jedinců mohou vyvolat i závažné obtíže.

"Rizika samozřejmě narůstají s vyšší dávkou drogy, frekvencí užívání a současně odpovídají jejímu skutečnému složení, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz MUDr. Tomáš Páleníček, PhD., psychiatr a neurovědec z Psychiatrického centra Praha a Národního Ústavu duševního zdraví (NUDZ).

A pozor, má to háček. "Zastoupení jednotlivých účinných látek a jejich množství obsažené v droze laicky nikdo předem nezjistí a to ani u kanabisu, ani u extáze", varuje Páleníček.

Aktuálně.cz: Co říkáte všeobecně rozšířené představě mladých lidí o drogách, že pervitin nebo heroin jsou nebezpečné, na ty pozor, ale marihuana či extáze, to snad ani není droga, to je jen tak do pohody…?

MUDr. Tomáš Páleníček, PhD.: Nemyslím si, že by to byla představa všech mladých lidí, nicméně máte pravdu, že obecné povědomí lidí o drogách takové často je.

Faktem je, že co se týká akutní i dlouhodobé nebezpečnosti (toxicity), jsou rizika vzniku závislosti a dalších problémů výrazně vyšší u heroinu či pervitinu, než tomu je v případě marihuany (kanabisu) nebo té tzv. extáze. U extáze ovšem pouze pokud je slovo "extáze" synonymem pro látku 3,4-methylendioxymetamfetamin, MDMA.

Na druhou stranu, jak s užíváním marihuany tak i extáze může být rovněž spojena celá řada problémů. Přitom rizika samozřejmě narůstají s vyšší dávkou drogy, frekvencí užívání a současně odpovídají jejímu skutečnému složení.

A.cz: Jaké problémy byste zmínil v případě marihuany?

U kanabisu se jedná především o tzv. "toxické psychózy", s příznaky paranoii, halucinacemi, bludnými myšlenkami, úzkostí apod.

Nebo třeba amotivační syndrom. Jedná se o poruchu, kdy někteří chroničtí uživatelé kanabisu nemají chuť a motivaci se čemukoliv věnovat či něco vytvářet a tím selhávají ve společnosti.

Současně kanabis, podobně jako jiné drogy, může být i spouštěcím faktorem akutních epizod některých duševních poruch u predisponovaných jedinců, tedy těch u kterých by došlo k rozvoji poruchy i za jiných okolností, ale třeba později.

Obecně se tyto problémy vyskytují častěji v souvislosti s užíváním vysokopotentního kanabisu s vysokým obsahem delta-9-tetrahydrokanabinolu (THC, hlavní účinná látka) a nulovým obsahem kanabidiolu (CBD) tzv. skunků (odborně sinsemilla).

U letitých uživatelů jde samozřejmě také o závislost, která většinou na rozdíl od závislosti na jiných drogách nemá tak dramatický obraz.

Současně je kanabis při kouření samozřejmě škodlivý analogicky jako tabákové výrobky.

A.cz: Jsou mladí lidé v tomto ohledu "zranitelnější"?

Ano. Mladí dospívající lidé, jejichž mozek se ještě vyvíjí, jsou k těmto "nežádoucím" účinkům kanabisu vnímavější.

Pozor, jmenuje se to extáze, ale složení jsou různá

A.cz: Jaká jsou hlavní nebezpečí extáze?

V případě drogy extáze se kromě známých a naštěstí relativně vzácných rizik spojených s užíváním té pravé extáze, tedy MDMA (velké přehřátí organismu a serotoninový syndrom, otrava vodou, poruchy paměti, úzkosti a deprese, psychotické reakce apod.) setkáváme i ze zcela jiným fenoménem.

Pod pojmem extáze se totiž v dnešní době skrývá analogie s tabletkou přinášející velmi příjemný, euforický a empatický stav. Realitou je, že v současnosti většina tablet vyskytujících se na trhu a distribuovaných jako extáze, obsahuje často úplně odlišné substance, jejichž nebezpečnost a toxicita mohou být výrazně vyšší. Příkladem může být červencová série úmrtí ve Velké Británii po droze extáze, kdy tablety obsahovaly směs MDMA, PMA (parametoxyamfetamin), PMMA (parametoxymetamfetmin) a BZP (benzylpiperazin).

Často se také vyskytují zcela nové substance, o kterých se neví de facto vůbec nic. Vždy jednou za čas se mezi nimi najde nějaká, na kterou se i umírá, například v posledních dvou letech látka 5-IT (5-(2-aminopropyl)indol).

V Pražském psychiatrickém centru se společně s řadou dalších institucí, jako je například Vysoká škola chemicko-technologická, Kriminalistický ústav Praha a 1. lékařská fakulta UK podílíme na výzkumu účinků těchto nových látek.

A.cz: Může nějak běžný konzument zjistit, zda marihuana nebo extáze, kterou se chystá požít, je "normální", nebo naopak extrémně silná?

Zastoupení jednotlivých účinných látek a jejich množství obsažené v droze laicky nikdo předem nezjistí a to ani u kanabisu, ani u extáze.

U kanabisu je samozřejmě pravděpodobné, že samičí květenství, tzv. palice, od skunků, které jsou hutné a tvrdé, se silným aroma a obsypány krystaly, bude asi více potentní varianta konopí nežli směs drobných palic a listí bez výrazné vůně a bez zjevných krystalků pryskyřice z nějaké venkovní rostliny.

Ovšem obsah a zastoupení jednotlivých kanabinoidů, tedy účinných látek, nikdo laicky nezjistí. Prakticky lze obsah kanabinoidů zjistit pouze laboratorními chromatografickými metodami.

A.cz: A u extáze?

To je stejný případ. Dříve sice existovaly a částečně se i používaly barevné orientační testy, které dávají odlišnou barevnou reakci s MDMA, nežli s některými jinými běžnými drogami.

Tyto testy měly, pokud byly používány jako kontaktní metoda zaměřená na uživatele, určitý význam pro minimalizaci rizik spojených s užíváním drogy extáze v době, kdy 80% a více tablet na trhu obsahovalo MDMA.

Nikdy však nebyly schopny podat informaci o přesném složení, o tabletách, ve kterých byla směs substancí a podobně. Takže opět jediným kvalifikovaným způsobem, jak zjistit obsah, jsou laboratorní chromatografické metody.

Nejrozšířenější drogy v Česku? Alkohol a tabák

A.cz: Jaké vidíte trendy v užívání drog v České republice? Co se nejvíc užívá?

Na začátku je dobré oddělit pojmy užívání a závislost, neb každý vypovídá o něčem jiném.

Co se užívání týká, tak na prvním místě jsou samozřejmě legální drogy alkohol a tabák. Mezi tzv. nelegálními drogami jsou nejčastěji užívány samozřejmě konopné drogy, kdy užití v posledních dvanácti měsících reportuje v populaci mladých lidí (15-34 let) zhruba 15-25% dotazovaných v závislosti na studii. Na druhém místě je pak droga extáze, posléze amfetaminy (pervitin) a následně ostatní drogy. Užití heroinu v této populaci reportuje naprosto mizivé množství mladých lidí (hluboko pod 1%), naproti tomu v posledních letech je stále více zaznamenávána obliba kokainu a některých nových syntetických drog, zejména stimulantů.

Z hlediska závislostí je jednoznačně na prvním místě samozřejmě alkohol a tabák, posléze léky (na úzkost a na spánek, případně na bolest) a až pak mnohem dále jsou veškeré nelegální drogy.

A.cz: Kolik tedy je zhruba v Česku uživatelů nelegálních drog?

Pokud bychom hovořili o všech uživatelích, včetně příležitostných, tak v populaci mladých lidí minimálně těch zmíněných 15-25%. Pokud by se brala v úvahu alespoň jedna zkušenost s jakoukoliv nelegální drogou za celý život, tak se číslo změní na 50-60%. Ovšem samozřejmě jsou to především lidé, co alespoň jednou zkusili kanabis.

Chronických, respektive každodenních uživatelů kanabisu, je však mnohem méně. V případě extáze má alespoň jednu zkušenost za život přibližně 5-8% lidí v této věkové kategorii.

Na druhé straně jsou lidé závislí na nelegálních drogách, těch je ale samozřejmě mnohem méně. V české populaci je zhruba 30 tisíc problémových uživatelů drog (bezpochyby závislých), z toho jsou zhruba 2/3 uživatelé pervitinu a zbytek uživatelé opiátů (heroin a buprenorfin (Subutex)).

Závislých na jiných drogách je reportováno méně, lidé však mohou být závislí de facto na čemkoliv, včetně marihuany. Zejména ti poslední zmínění často nevyhledávají odbornou pomoc, takže se ani do statistik nedostanou.

A.cz: Nabývají drogy na síle? A pakliže ano, čím to je? Konzumenti jsou už na slabší dávky imunní?

Drogy rozhodně na síle nenabývají, tu mají stále stejnou. Bavíme-li se o čistotě klasických drog, tak ty jsou některé často velmi naředěny, nejvíce se to týká heroinu, kokainu.

Naproti tomu v případě marihuany, jak jsme zjistili ve spolupráci s kolegy z Kriminalistického ústavu Praha, se v Čechách vyskytují velmi silné varianty s vysokým obsahem účinné látky THC. Podobně i český pervitin dosahuje vysoké čistoty.

Bavíme-li se pak o výskytu jiných drog, které jsou účinnější nežli ty klasické, tak samozřejmě se na trhu vyskytují látky velmi účinné, které fungují v mikrogramových dávkách, tj. obvykle několik desítek miliontin gramu. Některé mohou být i velmi toxické. Naštěstí je jejich výskyt poměrně sporadický.

A.cz: Nedávno jste spolu se svými kolegy přišli se zjištěním, že české konopí obsahuje mimořádně velké množství THC, látky, která zvyšuje riziko schizofrenie, a naopak stále menší množství zklidňujícího kanabidiolu. Co přesně jste zjistili?

Abychom to uvedli na pravou míru. Co se týká užívání marihuany a rizika schizofrenie, tak závěry zatím nejsou jednoznačné. Nicméně velké populační studie poukazují na to, že pravidelné užívání skunků, tedy vysokopotentních odrůd, před osmnáctým rokem života pravděpodobně 2-3x zvyšuje riziko vzniku psychotického onemocnění včetně schizofrenie v pozdějším věku.

Samozřejmě však existují i jiné studie, které toto tvrzení zpochybňují. Jednoznačné výsledky zatím nemáme k dispozici, nicméně i tyto jsou přinejmenším značně alarmující.

Kanabidiol (CBD) pak je velmi pravděpodobně určitým ochranným faktorem, neboť mírní psychotické příznaky vyvolané THC a sám má antipsychotické účinky.

Současně je ale pravdou, že u predisponovaných jedinců může užívání marihuany spustit první psychotickou epizodu a pravidelné užívání těchto odrůd i výrazně zhoršuje prognózu a léčbu nemocných schizofrenií.

Co se týká naší studie, dělané ve spolupráci s pražským Kriminalistickým ústavem Praha a 1. lékařskou fakultou UK, tak v Čechách se skutečně vyskytuje zejména vysokopotentní konopí s vysokým obsahem THC a nulovým obsahem kanabidiolu (CBD), tedy již zmíněné skunky, jež jsou z hlediska psychotických poruch nejrizikovějšími odrůdami.

Otestováno bylo prozatím zhruba 30 různých vzorků a testování dále pokračuje. Přitom řada vzorků obsahovala i více než 20 % THC v sušině. Pro srovnání, původní přírodní varianty mají okolo 5-8 % THC a 3-5 % CBD.

Do současnosti se nám podařilo zachytit CBD pouze v jednom vzorku hašiše a jednom vzorku konopí. V případě hašiše se velmi pravděpodobně muselo jednat o dovozovou záležitost, neb hašiš vyráběný z českých skunků by v sobě žádný CBD logicky obsahovat nemohl.

Mladiství "huliči" jsou v největším riziku

A.cz: Co to bude mít za následek? Psychiatrické ordinace plné mladých schizofreniků?

Psychiatrické ordinace nebudou plné mladých schizofreniků více než jindy, nicméně je fakt, že se častěji setkáváme s psychotiky, kteří si první epizodu spustili konopím a nadále nemají náhled na to, že tuto drogu nemohou dále užívat.

A.cz: A jak je to s lidmi, kteří si lidově řečeno "občas dají čouda". Jsou také ohroženi?

Jak již bylo řečeno výše, v české mladé populaci je mimořádně mnoho příležitostných uživatelů konopí. Většina z nich nikdy žádné závažné zdravotní komplikace v souvislosti s užíváním konopí nepocítila a velmi pravděpodobně ani nepocítí.

Ovšem pozor, nikdo nikdy dopředu nemůže vědět, zda nemá nějaké predispozice. Současně se z nich mohou stát chroničtí uživatelé, čímž se rizika různých komplikací samozřejmě zvyšují.

Na druhou stranu, i chroničtí uživatelé kanabisu, často i se syndromem závislosti, velmi často relativně normálně fungují ve společnosti a často jsou i na významných pozicích.

A.cz: Paradoxem je, že konopí může mít i léčivý účinek…

Ano, látky obsažené v konopí mají svůj význam i v medicíně. V současnosti je dokonce již schválen zákon a dořešují se podzákonné normy, upravující využití léčebného konopí v ČR pro léčbu roztroušené sklerózy, chronické bolesti a jako pomocný prostředek v léčbě nádorových onemocnění.

Konopí totiž zmírňuje některé symptomy jako je bolest či nechutenství způsobené jak vlastním onemocněním, tak léčbou.

Současně se ve světě uvažuje o jeho využití i v dalších indikacích, jako je například léčba nechutenství u pacientů s AIDS nebo zmírnění příznaků Parkinsonovy choroby či demence. Účinné látky jsou v těchto případech jak THC tak i CBD.

Dokonce existují i studie, ve kterých látka CBD měla antipsychotický potenciál, tedy léčila psychózu. Byla srovnatelná s běžně používanými léky, a přitom měla minimum nežádoucích účinků.

A.cz: Setkáváte se ve své psychiatrické praxi se stále větším počtem schizofreniků či jiných psychotických pacientů, kteří uvedli, že kouřili či kouří trávu?

Ano je to pravda, setkáváme se s tím v ordinacích častěji. Především se setkáváme s mladými lidmi, kteří kouří konopí a měli tu smůlu, že zároveň onemocněli schizofrenií, nebo s tzv. toxickými psychózami po kanabisu.

V případě schizofrenie nemůžeme jednoznačně říci, zdali bylo první vejce nebo slepice. Faktem je, že tito mladí lidé v některých případech jsou poměrně složití pacienti z hlediska léčby a prognózy.

Také se však setkáváme s mladými lidmi, kteří užívají vysoké dávky konopí pravidelně a rozvíjí se u nich již zmíněný amotivační syndrom.

Vzhledem k tomu, že nemají náhled na problematiku, neb "hulí všichni okolo", může jim to způsobovat značné potíže v normálním fungování v životě, v dalším vývoji a v uplatnění ve společnosti.

Česká specifika: Hodně alkoholu a čistý pervitin

A.cz: Vidíte českou závislost na drogách, ať už legálních či nelegálních, jako velký problém?

Závislost je vždy velký problém pro konkrétního jedince, jak po stránce tělesné, psychologické, tak i sociální. Problém to navíc není pro jedince samotného, ale i pro jeho nejbližší okolí. No a často i pro společnost, třeba trestná činnost závislých, šíření infekčních nemocí a podobně.

A stále také platí, že největší ekonomickou zátěž společnosti způsobuje společnosti léčba následků alkoholismu a závislosti na tabáku.

A.cz: Je v Česku problém užívání drog nějak specifický?

Problematika závislosti v českých poměrech není nijak zásadně odlišná od jiných demokratických zemí. Snad zde máme tři specifika: Češi mnohem více pijí alkohol než ve většině jiných částí světa a patříme mezi země s nejvyšší oblibou marihuany.

V případě problémových uživatelů drog máme oproti většině světa více závislých na stimulantech (pervitinu) než na opiátech. Je to zejména dáno lokální kvalitní produkcí pervitinu a snadnou dostupností této drogy.

A.cz: Co se proti vysokému užívání drog dá dělat? Zdá se, že česká klasika 90. let, osvětové přednášky pro školy, příliš nezabírají…

Nemyslím si, že by nezabíraly, nicméně samy o sobě nestačí. Jde především o mnohem komplexnější přístup zahrnující nejen školu, ale především rodinu a celou společnost. Pravdou je, že jistá věta, která zazněla v jednom dílu Southparku: "Drogy jsou špatné, protože jsou špatné, áno…." rozhodně nestačí, nehledě na to, že to je lež.

Drogy užíváme i kvůli rychlému relaxu a extravaganci

A.cz: Jak to myslíte?

Kdyby drogy nepřinášely žádný pozitivní efekt, tak by je nikdo nebral. Každopádně v boji proti závislosti a jiným problémům spojeným s užíváním drog je na prvním místě nejrůznější preventivní působení formou edukace a výchovy, zvyšováním zájmu o normální volnočasové aktivity, jako je sport, relaxace a podobně.

Jedním z momentů, které vedou k touze mladých po experimentech s drogami a prožitcích s nimi spojených, je mimojité i nedostatek uspokojení jinými kvalitními podněty, touha po extravaganci a nových zážitcích.

A.cz: Čím to?

Těch faktorů je samozřejmě celá řada. Bezpochyby k tomu však značně přispívá obecně výrazná stresová zátěž společnosti a vysoké nároky na maximální výkon, jež jsou charakteristické pro dnešní dobu. To se samozřejmě dotýká rodin, které pak nemají dostatek času se věnovat svým potomkům a vést je nějakým rozumným směrem.

S tím samozřejmě souvisí i hodnotový systém obecně akceptovaný v populaci, jehož jedním z hlavních hesel je být ekonomicky úspěšný, tedy být dobrý a zároveň populární.

S velkým stresem spojeným s dosažením úspěchu mohou souviset i zárodky drogové závislosti ve formě příležitostného užívání drog.

Lidé se honí za rychlým dosažením maximální relaxace a euforie co nejjednodušším způsobem, například nějakou pilulkou extáze. Také chtějí být někdy extravagantní, snadno navazovat komunikaci a ukázat, že mají hodně peněz. Tyto cíle mohou být motivací například k užívání kokainu.

A.cz: Je každý příležitostný uživatel drog potenciálním závislým?

Zdaleka ne každý, kdo někdy ozkouší nějakou drogu (i tvrdou), se stane závislým. Vždy musí být velká souhra biologických, psychologických a sociálních faktorů, které se v daný moment mohou stát osudnými pro daného jedince.

Faktem je, že za posledních deset let nedošlo k nijak výraznému vzestupu počtu problémových uživatelů drog. Nicméně příležitostné užívání drog se stalo běžnou součástí života řady mladých lidí a co je alarmující, je velmi nízká věková hranice prvního kontaktu s drogou.

Platí přitom, že čím dříve se někdo s drogou setká a začne jí pravidelněji užívat, tím větší pravděpodobnost je, že se může dopracovat až k závislosti.

Prvními návykovými látkami, které často bývají vstupní branou k dalším drogám, jsou samozřejmě alkohol a cigarety.