Praha - Nejen matematika je kamenem úrazu současných maturantů. Letos sice přebrala primát zkoušky s nejvyšší neúspěšností, téměř na chlup stejně špatně na tom však byli maturanti z němčiny.
Podle Štěpánky Laňové z Goethe-Institutu je na vině několik faktorů, zejména potom však nemoderní dril a přílišný důraz na výuku gramatiky.
"Výuka němčiny ve školách stojí ještě stále často především na gramatice. Skloňování a časování se stále věnuje mnoho času na úkor mluvení a poslechu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Laňová.
Mnoho žáků tak podle ní sice zná gramatická pravidla dokonale a testy z gramatiky napíšou na jedničku, ale spontánně říct nebo napsat německou větu jim činí velké potíže.
Jako při každé výuce jazyků je i zde naprosto zásadní postava učitele. Ti podle Laňové mnohdy nevyužívají geografickou a kulturní blízkost Česka se svými německojazyčnými sousedy.
Němčina? Koncovky a členy
"Ve výuce se bohužel někdy objevují klišé a žákům chybí obraz moderního Německa či německy mluvících zemí," dodává k tomu.
Aktuálně.cz: Dokážete říct, zda v Česku panují nějaké významnější rozdíly ve způsobu výuky jednotlivých cizích jazyků?
Štěpánka Laňová: Němčinu si mnoho učitelů stále spojuje s gramatikou, a proto bývá ještě stále často výuka němčiny plná drilu a opakování všech možných koncovek, členů a podobně. Toto některé jiné jazyky nemusí, a proto si s jazykem dokážou více hrát a užívat si ho. Němčina má ale zase výhodu v oblasti reálií.
Německo i Rakousko nám jsou tak blízké, a to nejen geograficky, že učitel nemusí ve výuce vymýšlet žádné složité situace, aby si žáci dovedli představit, jak to v dané zemi funguje. Otázkou je, jak učitelé tento fakt využívají. Ve výuce se bohužel někdy objevují klišé a žákům chybí obraz moderního Německa či německy mluvících zemí.
A.cz: Ta klišé často vycházejí ze samotných učebnic. Zlepšila se tato situace v posledních letech?
Mnoho učitelů němčinářů se stále ještě drží zastaralých, nevhodných učebnic a rovněž zastaralých metod - navzdory tomu, že i pro němčinu existuje široká nabídka moderních, kvalitních a pěkných učebnic a dalších materiálů.
Ne každý učitel je flexibilní, a pokud on kdysi prošel určitou výukou němčiny a zvykl si ji takto vyučovat, tak od jeho výuky nelze příliš očekávat. Bohužel i ředitelé škol často přehlížejí potřebu obměňovat a aktualizovat učební materiály a posílat učitele, aby se dále vzdělávali. Je ale samozřejmě také mnoho učitelů němčiny, kteří nabízejí komunikativní, moderní způsob výuky a učí tak, že žáky jazyk baví a jde jim.
A.cz: Co podle Vás stojí za zhoršenými výsledky žáků v německém jazyce - je to v tom, že se tak často nesetkávají s němčinou, jako je tomu v případě angličtiny, nebo je třeba hledat důvody jinde?
Jedním důvodem je určitě to, že žáci prostě nemají kontakt s němčinou. A to přesto, že sousedíme s Německem a Rakouskem a do obou zemí je to kousek. V dnešním světě existuje sice mnoho možností, jak se setkat s němčinou, ale tento jazyk není pro žáky atraktivní, a tak ho nevyhledávají ani ve svém volném čase - na rozdíl od angličtiny, která je všudypřítomná.
A.cz: Jakou roli hrají v této situaci samotní učitelé?
Výuka, nejen jazyková, stojí na osobnosti učitele - a pokud mu chybí dovednosti nebo motivace, tak podle toho výuka vypadá a pak se nelze divit, že žáky němčina nebaví.
Velkou roli také hraje fakt, že si němčinu žáci často zvolit prostě musí, ačkoli by se raději učili třeba španělsky. Potom samozřejmě k výuce přistupují s odporem už od začátku, a pokud náhodou nedostanou nějakého úžasného němčináře, tak už němčina u nich nemá šanci.
A.cz: Problémem v letošních testech byla zejména písemná práce, naopak v didaktickém testu došlo ke zlepšení - kde je problém zde? Je to tím, že se děti setkávají převážně s gramatikou na úkor aktivního využívání jazyka?
Ano, výuka němčiny ve školách stojí ještě stále často především na gramatice. Skloňování a časování se stále věnuje mnoho času na úkor mluvení a poslechu. Mnoho žáků zná gramatická pravidla dokonale a test z gramatiky napíše na jedničku, ale pokud má říct nebo napsat spontánně německou větu, tak je mimo.
A.cz: Do jaké míry mají školy snahu vůbec něco na výuce měnit, jaká je vaše spolupráce s nimi?
To se samozřejmě liší škola od školy. Známe němčináře ze všech koutů republiky, kteří jsou aktivní, motivovaní a jejich žáci jsou v němčině úspěšní. Goethe-Institut spolupracuje s řadou škol a nabízí semináře pro němčináře, pokud ale nějaká škola nemá zájem, vedení školy nepodporuje výuku němčiny, své němčináře neposílá, aby se dále vzdělávali, tak takovou školu k ničemu nepřinutíme.
A.cz: Kdo by tedy měl změnu iniciovat?
Co školu může přinutit k nějaké změně, to jsou určitě rodiče žáků. Bohužel ale i rodiče často považují za dostatečné, když se jejich dítě naučí anglicky. Zatím si moc neuvědomují, že přidanou hodnotou je znalost druhého cizího jazyka, což je v našich zeměpisných šířkách právě němčina.
