Začalo to jako nezávazné memorandum o těžbě lithia na Cínovci, které před čtyřmi lety podepsal tehdejší ministr průmyslu za ČSSD Jiří Havlíček. Krátce poté se rozjela smršť osočování a lží. Anonymní manipulaci na sociálních sítích, před kterou varovali státní experti na dezinformace, převzal prokremelský web Aeronet, přidaly se komunistické Haló noviny či Parlamentní listy. Nakonec ji v předvolební kampani využil předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
"Čau lidi, jak to jde? Já jsem dost naštvanej. Určitě se k vám už donesla ta nejnovější prasárna ČSSD. Potom, co prodali za hubičku naše černé a hnědé uhlí, chtějí nás připravit o poslední nerostné bohatství - lithium. Jde tu o dva tisíce miliard korun," psal na Facebook 12 dní před sněmovními volbami v roce 2017. Napadal to, že memorandum Havlíček podepsal s australskou firmou European Metals Holdings. Lithium se dodnes v Česku netěží.
Na volby ale měla dezinformace dopad. Sociální demokraty podle jejich interní analýzy připravila o cenná procenta. Babišovi naopak pomohla volby vyhrát a stát se premiérem. Dezinformace zasahují i do letošních voleb. Podle internetové skupiny Čeští elfové, která systematicky monitoruje fake news v digitálním prostředí, nahrávají lži Babišovi, útočí naopak na opoziční Piráty.
Neschválená kritická zpráva expertů
Experti Centra proti terorismu a hybridním hrozbám, které spadá pod ministerstvo vnitra, popsali letos na jaře v analýze závažné nedostatky státu v boji proti dezinformacím. Při pandemii viru covid-19 se ukázalo, že lži mohou nejen manipulovat s volbami a veřejnou debatou, ale i zabíjet - ať už šlo o tvrzení o škodlivosti roušek, nebo mýty o vakcínách. Babišova vláda ale opatření navržená experty dodnes neschválila.
Analýza uvádí, že ani přes letitá varování odborníků neumí Česko dezinformacím koordinovaně čelit. A před útoky, které k manipulaci voleb mohou používat mocnosti jako Rusko nebo Čína, je do určité míry bezbranné.
Aktuálně.cz zmapovalo, že zprávu měla v květnu na programu Bezpečnostní rada státu, které premiér Babiš předsedá. Místo projednání ji ale stáhla z programu. Ministři se nad ní sešli znovu na následující schůzi rady v červenci. Následně ji měla schválit vláda. K tomu však nedošlo.
Úřad vlády se zodpovědnosti brání
Babiš podle zdrojů Aktuálně.cz obsahem dokumentu nebyl nadšený. Projednávání proto na červencovém zasedání přerušil a žádal přepracování zprávy. Novou verzi už ministři do voleb neodhlasují. Na dotazy Aktuálně.cz, proč jednání o zprávě státních bojovníků proti dezinformacím zastavil, Babiš neodpověděl.
Materiál upozorňuje, že kompetence jsou rozdrobené mezi jednotlivá ministerstva a nikdo je nekoordinuje. Státní experti v minulosti opakovaně doporučovali, aby zodpovědnost připadla Úřadu vlády. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ale Aktuálně.cz řekl, že to Babiš odmítá.
"My jsme navrhovali, aby koordinaci boje proti dezinformacím dělal někdo s nadresortní autoritou. Z logiky věci by to měl být Úřad vlády, ale tomu se do toho nechce," sdělil Hamáček. Úřadu, který slouží jako servisní organizace pro vyřizování vládní agendy, k tomu chybí experti. Babiš by musel dát pokyn k vytvoření specializovaného odboru.
Místo jednání o bezpečnosti Babiš odjel za Orbánem
Poslední zasedání Bezpečnostní rady státu před říjnovými volbami mělo být minulou středu. Babiš ale schůzi zrušil a v plánovaném termínu se vydal do Maďarska, navštívit tamního premiéra Viktora Orbána.
Místo obrany proti dezinformacím plánuje Babiš zdůrazňovat téma migrace. Příběhem, jak údajně s Orbánem zachránili Česko před kvótami na přijímaní uprchlíků do jednotlivých zemí Evropské unie, začíná svou předvolební knihu Sdílejte, než to zakážou. Právě nepravdy o migraci jsou přitom podle Českých elfů jedním z častých témat řetězových e-mailů a dezinformačních webů.
Dnes letím za Viktorem Orbánem na hranici, kde postavili plot proti ilegálním migrantům. Od 1. 1. 2021 do 21. 9. 2021 jich tu zastavili už 76 176, plus 752 převaděčů. Vloni za stejnou dobu 22 882 ilegálních migrantů a 281 převaděčů. https://t.co/OCx1M0uBaM
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) September 22, 2021
Češi dezinformace považují za největší potíž, která ohrožuje jejich budoucnost. Ze zářijového průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi plyne, že si to myslí na 72 procent voličů. Obava z dezinformací tak předstihla i růst cen základních potravin a migraci - ta skončila až šestém místě.
Tajné služby: může to rozložit společnost
Evropská unie ústy eurokomisařky Věry Jourové (za ANO) loni v červnu varovala, že s dezinformacemi členské státy musí bojovat, jinak to ohrozí lidské životy. Unie také ve svém prohlášení nezvykle otevřeně ukázala na Rusko a Čínu jako podněcovatele a šiřitele některých lží o koronaviru.
Na rizika dlouhodobě upozorňuje i kontrarozvědka BIS, důrazně například ve výroční zprávě za rok 2018. "Nejzávažnější hrozbu pro ústavnost České republiky představovalo v roce 2018 působení spektra proruských aktivistů, kteří se podíleli na šíření dezinformací. Termínem proruští aktivisté v tomto kontextu BIS neoznačuje všechny prorusky smýšlející osoby, ale primárně ty, které svými aktivitami vědomě či nevědomě přímo napomáhají cizí moci," uvádí zpráva.
Obdobně mluví i Vojenské zpravodajství. Téma vypichuje ve zprávě za rok 2020, kterou vydalo minulý týden. "Výsledkem je polarizace společnosti, způsobilá v krajním případě přerůst ve fatální pokles její soudržnosti a znemožňovat jí zvládnout i méně závažné krize. Rozvrácená společnost, která ztratila základní jistoty a jejíž segmenty mají pocit odcizení a ohrožení od vlastních spoluobčanů, se pak stává snadným terčem dalších dezinformačních kampaní," popisuje.
Zodpovědnost Babiš odmítá i kvůli Zemanovi
Zařazení boje proti dezinformacím přímo pod Úřad vlády navrhli už před dvěma lety ministr vnitra Jan Hamáček a tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (oba ČSSD). Už tehdy to ale premiér Babiš odmítl.
Neexistuje ani systém strategické komunikace státu, který by řešil, jak a kdo má občanům sdělovat informace v krizové situaci. Vypracovat návrh má za úkol už z dob předchozí vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) ministerstvo obrany.
Prezident dezinformátor
- Premiér Andrej Babiš se podle zdrojů Aktuálně.cz obává, že by se podporou boje proti dezinformacím dostal do konfliktu s prezidentem Milošem Zemanem.
- Věci se tak od roku 2017 věnuje pouze útvar na ministerstvu vnitra nazvaný Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám.
- Krátce po svém založení se stal terčem prezidenta, který jeho pracovníky označil za ideově zaujaté a neschopné dezinformace odhalovat. Tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) musel vysvětlovat, že se jeho podřízení nechystají cenzurovat internet. Aktivita centra se pak utlumila.
- Zemana, od něhož Babiš po volbách potřebuje pověření k sestavení další vlády, odborníci opakovaně viní z šíření dezinformací.
- V roce 2018 prezident například lživě prohlásil, že nervová látka novičok se vyráběla a testovala v Česku. Nahrával tak argumentům Ruska, které popíralo, že touto látkou nechalo ve Velké Británii otrávit někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala.
- V případě letošního odhalení, že ve Vrběticích v roce 2014 na muniční sklady útočili Rusové, prezident přišel s nepravdivým tvrzením, že existují dvě vyšetřovací verze, nebo že o roli Rusů chybí důkazy.
Problém se ukázal v době nouzového stavu při koronavirové pandemii. Aktuálně.cz loni v říjnu získalo materiál ministerstva zdravotnictví, v němž přiznával závažné nedostatky v komunikaci vlády tehdejší ministr Roman Prymula (za ANO). "Neexistence jednotného komunikačního přístupu ze strany státu," jmenuje dokument základní chybu.
Příkladem může být situace z loňského října. Navzdory Prymulovým slovům o řešení návratu dětí do škol oznámil Hamáček na Twitteru, že školy zůstanou zavřené. Navíc v reakci na tweet poslance opoziční ODS. Prymula, který předtím tvrdil, že vláda s rozhodnutím počká, potvrdil Hamáčkova slova až o desítky hodin později.
Letos v dubnu vláda schválila Národní strategii pro čelení hybridnímu působení vypracovanou ministerstvem obrany Lubomíra Metnara (za ANO). Hybridní působení zahrnuje právě dezinformace, skrytou propagandu, kybernetické útoky či ekonomický nátlak určený k destabilizaci společnosti cílového státu.
Schválená strategie ale zůstává bez praktického naplnění. Akční plán, tedy seznam konkrétních opatření, je sice čerstvě dokončený, ztroskotal však na Babišově výletu za Orbánem. Projednávat se měl na zrušeném zasedání bezpečnostní rady. Strategie přitom navrhuje vznik funkce "koordinátora agendy čelení hybridnímu působení", u něhož by se scházely informace od bezpečnostních složek i dalších institucí.
Boj proti dezinformacím tak zůstává rozdrobený mezi ministerstva, která mají vyvracet lži týkající se jejich resortu. Tak jako má zdravotnictví na starosti mýty kolem koronaviru. Většina z ministerstev na to ale nevyhradila žádné lidi, žádný z úřadů kromě zdravotnictví se věci nevěnuje.
Kampaň proti dezinformacím o koronaviru vyšuměla
Projevilo se to i na boji s dezinformacemi o koronaviru. Babišova vláda se jím začala zabývat až loni v říjnu, těsně potom, co na nečinnost ministrů a kritiku odborníků upozornilo Aktuálně.cz. Úřad vlády v únoru spustil kampaň youtuberů na sociálních sítích. Výsledkem je sedm videí, kde dezinformace vyvracejí experti. Tato kampaň ale po kritice vyšuměla do ztracena.
Experti se přitom shodují, že Česko doplácí na dlouhodobou nepřipravenost boje proti dezinformacím. "Situace je analogická se samotnou koronavirovou krizí. Jen delší a zanedbanější. Vláda měla být kvůli dezinformacím aktivní daleko dřív," uvedl už dříve expert na dezinformace z think-tanku Atlantic Council Jakub Kalenský.
"Problém je výrazně větší než v případě, že by vláda byla schopná něco udělat před dvěma nebo čtyřmi lety, kdy bylo varování od odborníků i poučenějších států víc než dost. Vyúsťuje to v ohrožení zdraví a životů lidí," myslí si Kalenský. Na covid-19 podle ministerstva zdravotnictví v zemi zemřelo přes 30 tisíc lidí. V přepočtu na obyvatele je Česko osmé nejhorší na světě.
"Proti dezinformacím nemůže bojovat ten, kdo je sám šíří"
Na únorovou kampaň Úřadu vlády navázalo v dubnu ministerstvo zdravotnictví kampaní na podporu očkování. Proti dezinformacím, jako jsou například lži o škodlivosti západních vakcín, ale stát příliš nebojuje. A tempo očkování se v posledních týdnech výrazně zpomalilo. Jen v nejrizikovější skupině seniorů zůstává bez ochrany proti viru na 400 tisíc lidí.
"Na úřednické úrovni se na tématu dezinformací pracuje a některé týmy se snaží. Chybí mi ale porozumění a adekvátní kroky na politické úrovni. Pořád taky není patrné, že by Česko mělo jasnou strategickou komunikaci, díky které by se dezinformacím dalo snáze čelit," popsal Kalenský.
Podobně smýšlí i Stálá komise pro hybridní hrozby, která ve sněmovně vznikla loni v červnu poté, co Aktuálně.cz upozornilo na utajenou kampaň firmy Home Credit vylepšující obraz komunistické Číny v Česku. Do voleb plánuje vydat svá doporučení státu.
"Sám premiér dezinformace a poplašné zprávy šíří, logicky tak proti nim nemůže bojovat. Ani o to nemá zájem, protože se snaží odklonit pozornost od svých kauz," myslí si její člen Jan Lipavský (Piráti). Podle něj si vláda musí vybudovat důvěru lidí. Květnová zpráva Eurobarometru uvádí, že české vládě důvěřuje 19 procent lidí - nejméně v celé Evropské unii.
"Musíme také snižovat socioekonomické nerovnosti, které společnost rozeštvávají. A frustrovaní lidé jsou víc náchylní k naslouchání dezinformátorům. Dále je nezbytné kvalitní vzdělávání - naučit děti pracovat s informacemi," říká Lipavský.
Premiér Babiš ale Aktuálně.cz na otázky, zda považuje boj státu proti dezinformacím za důležitý a jaká opatření případně plánuje nasadit, neodpověděl.
