V Evropské unii to je lepší, než jsme čekali, s výjimkou Maďarů se na tom shodnou občané všech nových členských zemí.
Jejich spokojenost vyrostla v průměru o deset procent a mile překvapeni jsou především Češi, kteří byli před dvěma lety z nováčků nejvíc skeptičtí. Počet příznivců členství mezi nimi vyrostl o čtvrtinu.
Zároveň roste obliba Evropské ústavní smlouvy. Pokud by lidé hlasovali jako v Eurobarometru, prošla by v referendu ve všech deseti zemích, které ústavu ještě neschválily.
Projděte si nejnovější statistické údaje a čtěte dále
(článek pokračuje pod grafikou)
Během šesti měsíců se podpora v celé Evropě zvýšila v průměru o šest, v Česku o devět procent.
Přesto v Česku, stejně jako ve Francii, Nizozemsku, Dánsku, Švédsku i Velké Británii odmítá smlouvu třetina populace.
"Po té negativní propagandě z minulých let není divu, že jsme o něco horší," zdůvodnil významnou menšinu proti ústavě bývalý senátor Edvard Outrata, který se v evropském hnutí angažuje.
Čím horší vláda, tím lepší komise
Češi si kompenzují důvěrou k evropským institucím znechucení z domácí politiky. Eurobarometr ukázal, že dvě třetiny zdejších občanů věří bruselským institucím, zatímco české vládě nebo parlamentu čtvrtina. "Statisticky jsme unikát, nepřímá úměra mezi důvěrou národní vládě a Evropské komisi se však projevuje i v jiných zemích," vysvětluje ředitel společnosti Factum Invenio Jan Herzmann, který připravoval českou část Eurobarometru.
Dalšími zeměmi, které dávají před vlastními vládami přednost Bruselu jsou ostatní státy Visegrádu. Všem přinesly první volby v Evropské unii politickou krizi, občané však přece jen nereagují úplně stejně.
Češi, stejně jako Maďaři a Poláci, jsou se situací ve společnosti spokojeni méně než na jaře . "Reagují na to, že se nedaří sestavit vládu. Politika je z veřejných věcí pro lidi to nejviditelnější," vysvětluje Herzmann.
Dodává však, že v jiných ohledech jsou Češi spokojení: pochvalují si svůj soukromý život stejně jako Francouzi, nebo Němci, a pokud jde ekonomické vyhlídky, patří k největším optimistům v Unii.
Podobně to vidí Poláci, kteří jsou z krizí pod vládou bratří Kaczynských znechuceni ještě víc než Češi, se svými výdělky jsou však spokojeni.
Ostražitost v Budapešti a Bratislavě
Varováním pro Čechy je vývoj v Maďarsku, kde je nespokojenost vůbec nejhlubší. "Ve veřejném mínění tam došlo k obratu," potvrzuje Herzmann. Lidé jsou častěji nešťastní i v soukromém životě a Maďaři dnes také jako jediní z nových členů ztrácejí důvěru, že jim členství v EU může pomoci.
Budapešťská vláda premiéra Gyurcsánye musela tvrdě škrtat přehnané sociální výdaje, které zavedly předchozí kabinety. Z pohledu Čechů je nevídané, že se zvyšují daně, snižují důchody, rodiče musí platit zdravotní pojistné za své děti a na univerzitách se platí školné.
Maďarští experti proto očekávají další vlnu demonstrací. "Bude to horké jaro," řekl například politolog András Giro-Szasz rakouskému deníku der Standard.
Popularita členství v EU klesá i z toho důvodu, že Gyurcsánye k úsporám nutí Evropská komise v řízení o nadměrném schodku v rozpočtu.
Česko zatím zvyšuje sociální výdaje tempem odpovídajícím Maďarsku před pěti lety. Evropská komise však přitvrdí řízení o nadměrném schodku už v příštím roce.
Zvláštní kapitolou Visegrádu je Slovensko, které své členství v Evropské unii tradičně hodnotí vysoko. Slováci však zároveň uvítali premiéra Fica. Ten na jedné straně obnovil některé sociální výhody, které omezila vláda jeho předchůdce Dzurindy, na druhé straně ho Brusel kritizuje za spojenectví s nacionalistou Slotou. Proto také Slováci svůj eurooptimismus v posledním roce zmrazili.
S trávou proti přistěhovalcům
Další integraci předpověděl bývalý senátor Outrata také po zjištění, podle jakých hodnot se řídí jednotlivé evropské země. "V hodnotách se mezi sebou liší zhruba stejně jako kanadské provincie," říká Outrata, který v Kanadě pracoval jako statistik před listopadem 1989.
Češi se ve většině svých názorů nevymykají a stejně jako evropský průměr považují za nejvyšší hodnotu mír a za hlavní úkol Evropské unie boj s nezaměstnaností.
O tom, že se země navíc sbližují, svědčí například zjištění Eurobarometru, že posílit občanskou svobodu na úkor rovnosti si přejí především rovnostářské skandinávské země. Rovnost zase žádají tam, kde sociální systém přestal v krizi fungovat: vedle Maďarska například také v Portugalsku.
Češi jsou výjimeční v několika otázkách. Na jedné straně častěji podporují legalizaci marihuany i sňatky homosexuálů, na straně druhé odmítají přistěhovalce a žádají přísnější tresty pro zločince.
V tom prvním se podobají nejvíc liberálním Evropanům, jako jsou Nizozemci, nebo Francouzi, při volání po "tvrdé ruce" nepřekračují postoj postkomunistických států s katolickou tradicí.
V mixu liberalismu a tvrdé ruky nemají Češi sobě podobné, nejvíc se blíží Němcům a Slovincům.
Když Brusel pohrozí
Brusel může dát šanci euroskeptikům, kdyby se pokusil zasahovat do sociálních, zdravotních a daňových systémů jednotlivých zemí. S něčím takovým podle Eurobarometru nesouhlasí dvě třetina Čechů, stejně jako většina ostatních občanů Unie.
Pokud by se tedy opakoval katastrofický maďarský scénář a Brusel by při řízení o nadměrném schodku donutil ke změnám v daních a sociálních systémech také Prahu, popularita Evropy poklesne také mezi Čechy.
