Komise neproplatí Agrofertu dotace na projekty za 170 milionů, financoval je stát

ČTK ČTK
3. 7. 2019 8:40
Projekty holdingu Agrofert, o jejichž proplacení ministerstvo financí zatím nepožádalo Evropskou komisi a platí je z českého rozpočtu, se ke konci června vyšplhaly na 170,422 milionu korun. V posledních týdnech se částka zvýšila o devět milionů. Šlo o projekt na úsporu energie v Kosteleckých uzeninách a likvidaci ekologické zátěže firmy Navos. Píše to server iROZHLAS.cz na základě informací ministerstva financí. Holding Agrofert převedl v roce 2017 premiér Andrej Babiš do svěřenských fondů.
Neproplacený zůstane například projekt na úsporu energie v Kosteleckých uzeninách.
Neproplacený zůstane například projekt na úsporu energie v Kosteleckých uzeninách. | Foto: Matej Slávik

"K 30. červnu 2019 došlo k navýšení částky výdajů nepředložených Evropské komisi k proplacení na 170,422.380 korun," řekl serveru mluvčí ministerstva financí Zdeněk Vojtěch. Neproplacená částka se podle něj zvýšila o náklady na dva projekty společností z holdingu. Šlo o 2,7 milionu pro Kostelecké uzeniny a 6,4 milionu pro Navos.

Ministerstvo financí přestalo žádat Evropskou komisi o proplácení projektů holdingu Agrofert v polovině prosince loňského roku poté, co mu tento postup doporučili unijní úředníci. V té době komise začala šetřit možný střet zájmů premiéra Babiše kvůli čerpání dotací firmami z Agrofertu. Na začátku roku pak do Česka dorazila auditní mise.

Web iROZHLAS.cz v polovině května uvedl, že ministerstvo financí nepředložilo k proplacení EK projekty Agrofertu za více než 161 milionů korun. Mezi nimi je 100 milionů korun na stavbu linky na výrobu toastového chleba i příspěvek 19 milionů na odstranění staré ekologické zátěže pro firmu Navos nebo 29 milionů, které měl dostat na pět projektů Výzkumný ústav organických syntéz.

Dva projekty z posledních týdnů plánovalo ministerstvo původně předkládat komisi k vyúčtování v několika etapách, podotýká iROZHLAS.cz. Modernizace v Kosteleckých uzeninách i likvidace, kterou provádí Navos, figurovala už v květnovém seznamu. Částky ale byly nižší.

Systém čerpání evropských dotací je založen na principu předfinancování ze státního rozpočtu. Nejdříve se žadateli o dotaci proplatí peníze z českého rozpočtu, Evropská komise je proplácí až po splnění určitých podmínek. Projekty holdingu, jež nyní ministerstvo k proplacení do Bruselu neposlalo, tedy byly uhrazeny ze státního rozpočtu, píše server.

Česku nyní hrozí, že peníze z evropských fondů nedostane. Na přelomu května a června dorazily do Prahy předběžné závěry auditu Evropské komise. Oba konstatovaly, že Babiš je ve střetu zájmů. Česká strana má nyní možnost se k závěrům auditu vyjádřit.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 6 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy