Snížit emise skleníkových plynů v průmyslu nebo v dopravě, aby se vlivem oxidu uhličitého tolik neznečišťovalo ovzduší a zmírnilo se oteplení planety. Zvýšit energetickou účinnost, aby nebylo potřeba tolik plýtvat elektřinou či teplem. Nebo zásadně přidat na podílu obnovitelných zdrojů, jako jsou větrné elektrárny či fotovoltaika.
To je jen několik ze změn, ke kterým se Česko zavázalo podpisem dohod, jako je Rámcová úmluva OSN o změně klimatu nebo Zelená dohoda Evropské unie. Jak si Česko vede v plnění dosavadních cílů, ukazuje grafika, kterou vypracoval tým expertů Fakta o klimatu.
Z dat zveřejněných státními úřady a Evropskou unií vyplývá, že Česku se dlouhodobě daří snižovat emise skleníkových plynů. Cílem dosud bylo dosáhnout v roce 2030 o 47 procent nižšího čísla než v roce 1990. Jako celek by se pak unie měla dostat na pětapadesátiprocentní pokles. Před dvěma lety, ze kdy pocházejí nejčerstvější data, bylo Česko na 41 procentech.
"Je důležité si uvědomit, že většina poklesu se stala v 90. letech, kdy se u nás uzavíral těžký průmysl. V posledních letech emise klesají pomaleji," říká za Fakta o klimatu analytička Kateřina Kolouchová. Česko také není daleko k plnění svých starších cílů v otázce energetických úspor.
"Kde si naopak myslím, že by Česko mohlo zabrat, jsou obnovitelné zdroje energie," říká při pohledu na data Kolouchová. V roce 2021 byl podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie 17,7 procenta a Česko tak směřuje k dříve nastavenému cíli 22 procent v roce 2030, celounijní meta je ale momentálně 42,5 procenta.
"V této otázce jsme opravdu na chvostu Evropy, v minulé dekádě se v této záležitosti nestalo takřka nic. Až v poslední době se začínají upravovat zákony, aby bylo snadnější obnovitelné zdroje rozvíjet. Především je důležité, aby se odblokoval rozvoj větrné energie," říká analytička.
Nové, tvrdší cíle
Ačkoli Česko zatím nebylo schopno část nastavených cílů splnit, v příštích letech ho čekají ještě přísnější mety. Vlastní klimatické plány totiž i pod vlivem událostí bude upravovat.
"Politika ochrany klimatu je z roku 2018, vnitrostátní plán z roku 2019. Od té doby se leccos změnilo. Začala válka na Ukrajině, kdy se plně ukázalo, že je důležité se zbavit závislosti na fosilních palivech a být energeticky soběstační. Plně jsme poznali dopady kůrovcové kalamity na schopnost lesů zpracovávat uhlík," upozorňuje analytička Kolouchová.
Ministerstva v současnosti přepracovávají vlastní plány, které by se na vládu měly dostat ještě letos. A lze očekávat, že nové cíle budou ambicióznější než v minulosti.
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s ministerstvem průmyslu už představilo aktualizovaný Klimaticko-energetický plán, který mimo jiné v roce 2030 počítá s třicetiprocentním podílem obnovitelných zdrojů na spotřebě. Ministr životního prostředí Petr Hladík přitom sám říká, že si přál přísnější cíle, přednost ale dostala realističtější varianta.
Cíl pro snížení emisí bude vycházet z aktuálních plánů Evropské unie, která chce do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Minimálně k tomuto číslu bude směřovat i Česko. Na finální verzi plánu ministerstva pracují, vláda by jej měla schválit v polovině příštího roku.
Je to málo, míní aktivisté
I to ale může být vzhledem k pokračující klimatické krizi málo. Alespoň tak to vnímá ekologická iniciativa Klimatická koalice. Podle jejích zástupců jsou i cíle určené pro rok 2030 Evropskou unií nízké. "V obou případech bychom považovali za adekvátní cíl spíše ve výši 65 procent, namísto současného cíle snížit emise o 55 procent oproti roku 1990," říká za koalici její koordinátorka komunikace Jitka Martínková.
Politici by podle ní měli i zapracovat na lepší komunikaci témat spojených s klimatickými závazky. "Zatímco strašení Green Dealem je v naší kotlině na denním pořádku, o tom, že do země přitečou na transformaci v následujících letech stovky miliard korun, už mnoho lidí neví. To do jisté míry souvisí i s tím, že tyto prostředky následně nedokážeme efektivně využít. Česko často neumí připravit kvalitní projekty, na které by mohlo tyto bezprecedentní prostředky účelně čerpat," uvádí.
Naopak chválí probíhající rozvoj fotovoltaiky. "Dlouhodobě u nás funguje dobře také program Nová zelená úsporám, kterou se v posledních letech podařilo otevřít i nízkopříjmovým, tedy těm, kdo jsou výrazně zranitelnější vůči rostoucím cenám energií. Pozitivní je i posun v přípravě zákona pro spuštění komunitní energetiky," říká Jitka Martínková.
Měníme klima v legislativě
Text vznikl v rámci projektu Měníme klima v legislativě, jehož realizátorem je Zelený kruh spolu s partnery sdružení Arnika, NESEHNUTÍ, Česká společnost pro právo životního prostředí, aliance Šance pro budovy, Národní síť Zdravých měst a Národní síť MAS. Projekt podpořila Nadace OSF.
Cílem projektu je přispět k řešení klimatické krize v rámci České republiky. Zaměřuje se na úpravu předpisů tak, aby samosprávy i soukromí investoři mohli hospodárně a úspěšně realizovat projekty, které zajistí například šetrné hospodaření s vodou a dostatek kvalitních zelených ploch.
