Praha - Vláda udělala další krok k tomu, aby se v souladu s požadavky Evropské unie stavěly v Česku v budoucnosti jen domy s co možná nejnižšími nároky na vytápění a další spotřebu energií.
Schválila novelu zákona o hospodaření energií, která předpokládá, že všechny domy, které jsou chystány k prodeji nebo pronájmu, budou muset být od příštího roku opatřeny podobným energetickým průkazem, jako jsou nyní štítky na pračkách, myčkách nebo televizorech.
Energetický průkaz už musí mít všechny novostavby od roku 2009, nyní se tato povinnost rozšiřuje i na starší domy a byty.
Novela totiž počítá s tím, že od roku 2016 budou muset mít průkaz i pronajímaný byt. O datu, odkdy bude stejné pravidlo platit i pro prodávané byty, se ještě bude jednat v parlamentu.
Sdružení Šance pro budovy, které se na přípravě novely podílelo, uvedlo, že nový právní předpis představuje další krok k zajištění vyšších energetických standardů budov v Česku. Pomůže snížit domácnostem účty za energie a zlepší informovanost lidí o energetické náročnosti kupovaných či pronajímaných nemovitostí.
U praček se štítkování vyplatilo
Zkušenosti s energetickým štítkováním u domácích elektrospotřebičů jsou přitom kladné. Z trhu prakticky zmizely "hladové" pračky či myčky, protože zákazníci dávají přednost úspornějším modelům.
"Vláda schválila novelu, která potvrzuje současný trend energeticky úsporného bydlení. Tento její krok je logickou odpovědí na neustále se zvyšující ceny energie," řekl Petr Holub, koordinátor projektu Šance pro budovy.
Energetické průkazy budou k domům vystavovat kvalifikovaní auditoři, cena za jeden rodinný dům by se podle odhadu měla pohybovat od tří do pěti tisíc korun. U bytových domů by to ale mohlo být až několik desítek tisíc korun. Záležet bude především na kvalitě stavební dokumentace.
Průkaz za 3 až 5 tisíc
Platnost energetického průkazu bude 10 let, pokud majitel dům či byt nezrekonstruuje. Stejné pravidlo platí i pro vlastníky nových domů, u nichž už je energetický průkaz povinný od roku 2009.
"Prostředky vynaložené na vypracování průkazu se budou lišit s ohledem na aktuální stav budovy. U starých budov se dají předpokládat náklady vyšší," citovala ČTK Veroniku Němcovou, specialistku na právo nemovitostí Ambruz & Dark/Deloitte Legal.
Majitelé nemovitostí si náklady na energetické označení zřejmě promítnou do nájmů či prodejních cen. "V praxi to může znamenat další finanční náklady při pronájmu nebo prodeji budovy nebo bytu," poznamenala Němcová.
Petr Holub z iniciativy Šance pro budovy nepokládá až pět tisíc korun za energetický průkaz za významnou částku, pokud někdo bude prodávat rodinný dům za miliony korun.
Úspora až 223 miliard za 25 let
Podle Holuba se zvyšování energetického standardu lidem i státu mnohonásobně vrátí.
Tým ekonoma Miroslav Zámečníka vypočítal, že ekonomický přínos posunu k vyšším energetickým standardům budov bude - při poměrně konzervativním předpokladu tříprocentního růstu cen energií - až 223 miliard Kč v průběhu 25 let.
Nová směrnice Evropské unie o energetické náročnosti budov počítá s tím, že do konce roku 2018 musí členské státy zajistit, aby všechny nové veřejné budovy mít téměř nulovou spotřebu energie. Od konce roku 2020 se tomuto standardu budou muset podřídit všechny nové domy.
