Praha - Počátkem 80. let se v Československu komunistická Státní bezpečnost snažila zbavit nepohodlných lidí v rámci takzvané akce Asanace. Její příslušníci podle vyšetřovatelů vyhrožovali zabitím celé rodiny i tehdejšímu lékaři ze severu Čech v případě, že neodejde ze země. Doktor kvůli výhrůžkám nakonec v roce 1983 emigroval.
Policie kvůli tomu nyní po více než 30 letech obvinila trojici bývalých příslušníků StB, potvrdila Aktuálně.cz Eva Michálková, šéfka Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), který vyšetřuje zločiny spáchané za minulého režimu z ideologických důvodů.
"Je to pravda, ale je to příliš čerstvé a další informace k tomuto případu poskytovat nebudeme," řekla Michálková s tím, že podobné zločiny spáchané za komunismu jsou nepromlčitelné. "Jsme přesvědčeni, že jsme v archivech získali dostatek důkazů," dodala Michálková, která identitu vyhnaného disidenta nechtěla prozradit.
Lékaře a disidenta, který veřejně prezentoval své protitotalitní názory, komunisté vyhodili na hodinu z ordinace. A protože veřejně odsoudil i násilné potlačení hnutí Solidarita v Polsku, hrozili smrtí jemu i celé jeho rodině. Lékař se i přesto, že nemluvil německy, nakonec s rodinou vystěhoval do Západního Německa. S vyřízením všech potřebných dokladů jim tehdy pomohla přímo StB, jak to bylo v podobných případech běžné. Po revoluci se lékař, dnes již v důchodu, vrátil do severních Čech, protože tady měl dům, zázemí a přátele.
Všichni tři stíhaní jsou podle informací Aktuálně.cz šedesátníci a nehrozí, že se budou vyhýbat trestnímu stíhání. Trojice bývalých příslušníků StB je proto vyšetřována na svobodě. Za zneužití pravomocí úřední osoby za minulého režimu jim hrozí v případě odsouzení až desetileté vězení.
"Akce Asanace je pro nás nyní docela důležitá. Zachovalo se k ní velké množství materiálů, které si vedla sama Státní bezpečnost. A ti poškození, které nutili k emigraci, jsou stále relativně mladí a mají potřebu o tom mluvit," vysvětluje Michálková, jak se policie po tolika letech k těmto případům dostane. Zkušenost z jiných kauz však ukazuje, že i při prokázání viny odešli "estébáci" od soudu většinou pouze s podmínkami.
Akci Asanace schválil někdejší ministr vnitra Jaromír Obzina, který v prosinci 1977 vydal rozkaz k rozložení a izolaci organizátorů Charty 77, přičemž další vybrané disidenty chtěl donutit k emigraci z Československa. Nuceně se tehdy vystěhovali například spisovatel Karol Sidon, herec Pavel Landovský a další. Nejintenzivnější nátlak na disidenty přišel ze strany tajné policie mezi roky 1980 a 1981, kdy se komunisté obávali, že se chartisté spojí s polskou Solidaritou.
Protože hlavní organizátoři a strůjci samotné akce Asanace, jako třeba exministr vnitra Obzina, byli souzeni už v 90. letech nebo po přelomu tisíciletí, kriminalisté se nyní věnují jednotlivým a menším případům.
"Špinavou práci, samotné vyhrožování, bití a nucení k emigraci, odváděli operativci a tato trestná činnost nás nyní zajímá. Řada svědků i pachatelů stále žije, proto má cenu se těmi případy stále zabývat," říká Michálková.
Historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů sice kvituje, že ke stíhání příslušníků StB nakonec došlo, podivuje se ale, že to trvalo tak dlouho. "Je to jistě satisfakce pro poškozené a je dobře, že je stíhají. Ale více jak třicet let po oné události? To je výsměch," řekl Aktuálně.cz.
"Je také otázka, zda je vůbec odsoudí. Je ale důležité připomenout, že za akci Asanace bylo nejvíce odsouzených lidí ze všech událostí, jež se tehdy děly. V rámci asanace se děly skutečně ošklivě věci a StB na lidi vytvářela často velmi nevybíravý nátlak, aby je dostala ze země," uzavřel historik.
