Praha - Zákon o elektronické evidenci tržeb, kterým chce vláda bojovat proti šedé ekonomice, prošel ve Sněmovně druhým čtením. Schválení předcházela čtyřapůlhodinová debata. Během ní se koaliční a opoziční poslanci dohadovali především o tom, zda by se Česko mělo při boji s daňovými úniky inspirovat v balkánské zemi, konkrétně v Chorvatsku.
Právě tam totiž při psaní zákona čerpal inspiraci ministr financí Andrej Babiš. "Je to balkánská kravina," komentoval evidenci tržeb místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Česku blízké státy podle něj podobné systémy nezavádějí.
"Ve Švédsku mají pokladny, v Rakousku to zavádějí," kontroval Babiš. Stejně tak odmítl námitky dalších opozičních poslanců, že se systém bude obcházet. Podle ministra financí to není možné.
Babiše se pokoušel zastat poslanec za ANO Jan Volný. "To je pořád Chorvatsko, Chorvatsko, chorvatský model," zlobil se Volný. Podle něj problém s hotovostními platbami řeší celá Evropa, ale ministerstvo financí se inspirovalo u Chorvatska, protože má nejmodernější technologii.
"Byl to váš šéf Babiš, kdo se fotil v Chorvatsku a posílal to na Twitter, to on sem vozil chorvatského ministra financí," odpověděl mu Kalouskův stranický kolega Michal Kučera. Babiš ve středu shodou okolností zveřejnil video, jak sbírá účtenky u podnikatelů ve Splitu.
Kdo tu kryje zlodějiny
Jednání se kvůli tomu zvrhlo ve vzájemné urážky mezi zákonodárci - Martin Kolovratník z ANO obvinil ODS, že se zastává podnikatelů, kteří nechtějí platit daně. "Kde berete tu drzost říkat, že ODS tady kryje nějaké zlodějiny? Co vám řekl ten váš chorvatský ministr, kterého jste si sem přivezli? Že tam nic navíc nevybrali," nechal se slyšet občanský demokrat Zbyněk Stanjura.
"Ano, v Chorvatsku vybrali stejné daně, ale proto, že zároveň snížili sazbu daně," komentoval to Babiš. Pro druhé čtení neobvykle dlouhá debata je podle všeho jen ochutnávkou - pravicová opozice už ohlásila, že v závěrečném schvalování bude přijetí normy blokovat i za využití obstrukcí.
Zavedení elektronické evidence tržeb by se podle postupných návrhů mělo od počátku týkat restaurací, hotelů a stravovacích služeb, celkem asi 60 000 podnikatelů. O čtvrtletí později by měly tržby evidovat i firmy v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, tedy dalších zhruba 250 000 podnikatelů.