Společnost ČEZ toto téma sama otevřela na tiskové konferenci, na níž mluvila o škodách po vichřici, kdy bez proudu zůstal víc než milion lidí. Elektrárenská firma ovšem okamžitě toto technické řešení zavrhla: Pokládat kabely pod zem se rozhodně nechystá.
Jedním z důvodů je to, že vybudování podzemního vedení je čtyřikrát až patnáctkrát dražší než tradiční vedení po sloupech. Vyšší náklady by se pak promítly do cen elektřiny.
"Muselo by se to někde projevit," poznamenal Jiří Kudrnáč, ředitel společnosti ČEZ Distribuce.
ČEZ a Kyrill
ŠKODY NA VEDENÍ
- Nedávný orkán způsobil ČEZ podle předběžných údajů škodu za 83,2 milionů korun.
- Poškozeno bylo 217 kilometrů vedení a zničeno bylo 820 sloupů.
- Počet poruch na vedení přesáhl 7,7 tisíc.
- Bez proudu zůstalo asi 1,1 milionů zákazníků.
Spor ve Šluknovském výběžku
Že však nejde pouze o teoretickou otázku, dokazuje dlouholetý spor o nové vedení vysokého napětí ve Šluknovském výběžku.
Proti plánům postavit přes Chráněnou krajinnou oblast Lužické hory padesátimetrové stožáry a natáhnout na ně dráty se nejprve postavili místní obyvatelé a ekologické organizace a následně i Krajský úřad v Liberci.
Jako jedno z možných řešení přitom navrhli, aby se vedení "schovalo" pod zem, čímž by se tolik nenarušila vzácná příroda a lidé by se nemuseli dívat na nevzhledné dráty.
Dráty pod zemí nezmizí
Pokud by se dráty položily pod zem, ať ve Šluknovském výběžku či jinde, neznamenalo by to podle ČEZ, že by problémy související s kabely vedenými vzduchem zcela "zmizely".
I nad vedením elektřiny pod povrchem se totiž musí udržovat stejný ochranný koridor jako u tradičního vedení po sloupech, takže se tak jako tak musí vykácet pruh lesa.
Navíc podél celého podzemního vedení musí vést silnice, aby se při případné poruše dostala k postiženému místu těžká technika. K tomu ale mají úřady ve Šluknovském výběžku protiargument: Silnice by se mohly využívat jako cyklostezky.
Vichřice nebudou často?
Podle ČEZ ale vedení pod zemí přináší i další riziko. Případnou opravu by v zimních měsících mohla ještě komplikovat zmrzlá půda.
"Podzemní vedení má řadu nevýhod a v krajině se nepoužívá nikde ve světě," dodal Jiří Kudrnáč z ČEZ.
ČEZ má po celé republice na 160 tisíc kilometrů vedení, přičemž v kabelech pod zemí se vede zhruba 55 tisíc kilometrů, ovšem v drtivé většině je to ve městech v podzemních kolektorech.
Na tomto stavu ČEZ nehodlá zatím nic měnit, i když firma sama přiznává, že by vedení pod zemí bylo před vichry uchráněno.
"Věříme, že kalamity nebudou tak často," tvrdí Kudrnáč. Podle klimatologů se tomu ovšem nedá příliš věřit.
Globální oteplování s sebou přinese i častější extrémní počasí včetně větrných smrští.
150 milionů na stromy
Společnost ČEZ hodlá více chránit své nadzemní vedení. Letos počítá s rekordní částkou 150 milionů korun na kácení stromů, které rostou příliš blízko drátů.
"Ani vysoké investice nedokáží zabránit poruchám způsobeným spadlými stromy. Roli hrají další faktory, které nemůžeme ovlivnit," tvrdí Jiří Kudrnáč z ČEZ.
Podle energetického zákona nesmí růst stromy blíže než sedm metrů od krajního vodiče vysokonapěťového vedení, ovšem mnozí majitelé pozemků to nedodržují. V takových případech může nechat strom porazit ČEZ.
Podle ČEZ je sedmimetrové ochranné pásmo příliš úzké. "Běžné stromy jsou vyšší," řekl Kudrnáč. Uvědomuje si však, že není příliš reálné to změnit. "Je to zásah do soukromého vlastnictví," vysvětluje Kudrnáč.
Společnosti ČEZ už ovšem například hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel (ODS) slíbil, že se pokusí vyjednat se státním podnikem Lesy, aby se při plánovaném kácení stromů více zaměřil na ochranná pásma podél vedení.
