"V zákoně o střetu zájmů je jasně definováno, že ředitel České televize je veřejný funkcionář a jako takový musí pravidelně předkládat oznámení o svém majetku. To je to, na čem je nyní grilován ministr zdravotnictví. To Petr Dvořák nikdy neudělal a tím porušuje zákon o střetu zájmů," řekl uplynulý týden Matocha Českému rozhlasu. Údajný prohřešek je podle něj jedním z důvodů, proč je ve hře Dvořákovo odvolání.
Zákon o střetu zájmů však v případě ředitele České televize nezní tak kategoricky, jak ho Matocha interpretuje. Norma konkrétně jmenuje 17 funkcí, které naplňují definici veřejného funkcionáře. Je jím třeba poslanec, člen rady České národní banky nebo veřejný ochránce práv. Ty všechny legislativa jasně zavazuje zveřejňovat majetkové přiznání. Ředitel České televize mezi nimi uveden není.
"Česká televize je přesvědčena, že na generálního ředitele ČT či členy Rady ČT či dozorčí komise ani na obdobné orgány Českého rozhlasu nebo České tiskové kanceláře zákon o střetu zájmů nedopadá mimo jiné z důvodu, že příslušné zákony obsahují samostatnou speciální právní úpravu," řekla Aktuálně.cz mluvčí televize Karolína Blinková.
Své stanovisko televize podpírá tím, že už při schvalování zákona o střetu zájmů v letech 2005 a 2006 se na poslanecké půdě diskutovalo o možnosti působnosti legislativy výslovně i na šéfy České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře. Poslanci k tomu však nepřistoupili. Podle mluvčí Blinkové k tomu měli dobrý důvod - nástroje pro dohled nad médii veřejné služby včetně jejich šéfů už existují.
"Otázka veřejné kontroly výkonu funkce generálního ředitele včetně případného zneužití pravomocí je komplexně upravena příslušným zákonem (o České televizi, o Českém rozhlasu, o ČTK), který tuto kontrolu svěřuje do pravomoci Rady ČT, Rady ČRo, Rady ČTK, jakožto orgánů, jimiž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize respektive Českého rozhlasu," vysvětluje mluvčí. Dosud také nikdo po žádném z ředitelů ČT majetkové přiznání nežádal.
Ministerstvo spravedlnosti má Dvořáka za funkcionáře
Součástí zákona o střetu zájmů je ovšem pasáž, jež se přesvědčení České televize do jisté míry vzpírá. Legislativa v obecné rovině popisuje znaky, podle nichž se veřejný funkcionář, kromě těch výslovně jmenovaných, pozná. Jinými slovy, na koho se tak dá pohlížet, aniž by ho zákon musel explicitně uvést.
"Člen statutárního orgánu, člen řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou členů správních rad veřejných vysokých škol a statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu (…)," zní zmíněná část zákona.
Česká televize je právnickou osobou zřízenou zákonem, její ředitel představuje statutární orgán televize. Právě na tuto pasáž se odvolává ministerstvo spravedlnosti, jež spravuje centrální registr oznámení, kam ukládají veřejní funkcionáři svá majetková přiznání.
"Jedná se o veřejného funkcionáře dle (…) zákona o střetu zájmů, neboť je statutárním orgánem právnické osoby zřízené zákonem," uvedl pro Aktuálně.cz k řediteli ČT mluvčí resortu spravedlnosti Vladimír Řepka.
Médium však trvá na tom, že pravidla ohledně České televize včetně jejího ředitele upravuje zákon o ČT. Dále připomíná, že postoj resortu odpovídá nedávnému vyjádření ministryně Marie Benešové (za ANO). Benešová změnila názor a podpořila návrh KSČM, aby novináři médií veřejné služby zveřejňovali příjmy. Dříve přitom byla proti této změně.
"Jsou patrné snahy ministryně spravedlnosti změnit stávající praxi a přesunout média veřejné služby pod neobvykle silnou kontrolu ze strany státu," podotkla mluvčí televize Blinková.
Dvořák je funkcionářem i podle advokátů a TI
Ministerstvo spravedlnosti však není jediné, kdo považuje ředitele ČT za veřejného funkcionáře podle zákona o střetu zájmů. Aktuálně.cz oslovilo advokáta věnujícího se i mediálnímu právu Aleše Rozehnala, odborníka na správní právo Jiřího Vaníčka a právníka z neziskové organizace Transparency International Pavla Jiříčka. Všichni jsou s resortem Marie Benešové zajedno.
"Generální ředitel ČT je veřejným funkcionářem, neboť je statutárním orgánem právnické osoby zřízené zákonem," řekl Rozehnal. Stejný argument uvádí právník Jiříček z Transparency i advokát Vaníček. "Podle zákona o střetu zájmů člen statutárního orgánu právnické osoby zřízené zákonem je veřejným funkcionářem. Generální ředitel ČT je tak veřejným funkcionářem ve smyslu zákona o střetu zájmů," míní Vaníček.
Generální ředitel ČT
Petr Dvořák (*1964) vede Českou televizi od 1. října 2011, svůj druhý mandát ve funkci započal 1. října 2017. V letech 2003 až 2010 řídil komerční stanici Nova. Českou televizi pod jeho vedením kritizuje prezident Miloš Zeman, KSČM, SPD a také hnutí ANO. ČT naopak požívá velké důvěry veřejnosti přesahující pravidelně 60 procent, což je nejvíce ze všech veřejných institucí v zemi. Na Dvořákovo odvolání tlačí skupina členů Rady ČT kolem Hany Lipovské, která úzce spolupracuje s Janou Bobošíkovou a média ji opakovaně zastihla v přítomnosti prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka. Dvořáka opakovaně nařkli z několika prohřešků, žádný se však nepotvrdil.
Klíčová otázka zní, zda Dvořák podléhá i povinnosti zveřejňovat majetkové přiznání. Zatímco 17 výslovně zmíněných pozic tak musí činit nade vší pochybnost, u ostatních funkcionářů přichází na řadu opět interpretace zákona. Přiznání musí uložit do registru ti, kdo mají právo nakládat s částkou více než 250 tisíc korun, podílejí se na rozhodování o zakázce nebo rozhodují ve správním řízení.
"Vzhledem k tomu, že je generální ředitel oprávněn nakládat s finančními prostředky České televize, vztahují se na něj všechny povinnosti stanovené zákonem o střetu zájmů. Česká televize sice není orgánem veřejné správy, ale je orgánem veřejné moci, takže je tento závěr zcela nepochybný," má jasno i v tomto ohledu advokát Rozehnal.
Přehled majetku je podle expertů namístě
Zástupce Transparency International Jiříček se také přiklání k tomu, že Dvořák je povinný přehled majetku zpřístupnit. Je však méně kategorický. Především by podle něj měl své pravomoci popsat sám Dvořák. Pak bude podle Jiříčka jasné, zda na něj povinnost dopadá. Jiříček nicméně poukazuje na první dvě podmínky: možnost rozhodovat o penězích a veřejných zakázkách.
"Při vzetí do úvahy především výše citované podmínky (rozhodování o zakázkách, pozn. aut.) lze konstatovat, že s velkou pravděpodobností zmíněné povinnosti podle zákona o střetu zájmů generální ředitel ČT má," vysvětluje Jiříček.
Aktuálně.cz se mluvčí ČT Blinkové ptalo, zda ředitel uvedených tří kompetencí požívá. Mluvčí nechala tuto otázku bez odpovědi. Ředitel České televize však podepisuje klíčové smlouvy, odpovídá za sestavení rozpočtu stanice a některé jeho kroky mají povahu správního aktu.
Například když televize vyřizuje žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím, na konci procesu je Dvořákův podpis. Advokát Vaníček na dotaz, zda by měl tedy šéf České televize zveřejňovat majetkové přiznání, reagoval prostým "Ano".
Podle Matochova výkladu by měl přiznání odevzdávat i on sám
Samo ministerstvo spravedlnosti, jakkoliv je podle něj ředitel ČT veřejným funkcionářem, podobně jednoznačně už k možné povinnosti Dvořáka podávat majetková přiznání nevystupuje. "Posouzení této otázky náleží příslušnému orgánu, který je odpovědný za provedení zápisu veřejného funkcionáře do registru," poznamenal mluvčí Řepka.
Podle něj se ministerstvo "domnívá", že tímto orgánem je v případě ČT Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Dvořák však v registru oznámení zapsaný není. A z vyjádření předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání plyne proč. "Tato problematika vůbec není v naší kompetenci," řekl Aktuálně.cz šéf rady Ivan Krejčí. To by nasvědčovalo spíše postoji televize, že Dvořák své příjmy a majetek odhalit nemusí.
Rada České televize se však touto otázkou chce podle svého předsedy dál zabývat. Nadcházející zasedání má tuto středu. Rozkrýt problematiku bude chtít i sama Česká televize. Při nejpřísnějším výkladu by se zákon vztahoval i na zaměstnance na nižším stupni řízení.
"Kreativní producenty, dramaturgy programů, manažery vývoje a výroby. Česká televize si proto spolu s Českým rozhlasem zadala právní analýzu u expertů z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, která odpoví na působnost zákona," uvedla mluvčí Blinková.
Upozornění šéfa Rady ČT Matochy však míří i do jeho vlastních řad. Pokud by platil jeho výklad zákona o střetu zájmů, veřejným funkcionářem je také on a ostatní členové rady. Rada ČT je kontrolním orgánem právnické osoby zřízené podle zákona. A protože má právo rozhodovat coby správní orgán, její členové by měli také podávat majetkové přiznání. Matocha ani nikdo z jeho kolegů ho však neodevzdal.
