Důvěra Čechů v kvalitní vzdělávání se propadla, nejhůře v průzkumu dopadla učiliště

ČTK ČTK
23. 10. 2017 13:07
Kvalita tuzemského vzdělávání v očích Čechů klesá, vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Nejhůře hodnotili úroveň učilišť, jejichž úroveň za dobrou označila méně než poloviny respondentů, naopak nejlépe lidé hodnotili vzdělávání na gymnáziích. Velká část veřejnosti se také domnívá, že školy dobře rozvíjí týmovou práci či tvořivost studentů, naprostá většina si však myslí, že naopak selhávají v předávání morálních hodnot.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jiří Koťátko/Economia

Praha - Názor veřejnosti na úroveň tuzemského vzdělávání se v uplynulém roce opět zhoršil. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Nejhůře dopadla učiliště, u nichž hodnotí vzdělávání jako dobré méně než polovina Čechů. Nejlépe jsou i navzdory poklesu hodnocení vnímána gymnázia.

U většiny typů škol včetně učilišť převažují kladná hodnocení. Úroveň vzdělávání na gymnáziích označilo za dobrou 66 procent účastníků průzkumu, kdežto za špatnou jen 16 procent. Základní školy měly o něco horší poměr s 64 procenty kladných hodnocení a 28 procenty záporných. Vysoké školy hodnotilo kladně 59 procent lidí a záporně 19 procent.

Střední odborné školy s maturitou získaly 54 procent pozitivních hodnocení a 31 procent negativních a vyšší odborné školy 52 procent pozitivních a 22 procent záporných. Nejvyrovnanější poměr byl u učilišť, jejichž úroveň vzdělávání označilo za dobrou 45 procent lidí a za špatnou 40 procent.

Ačkoli jsou negativní názory u všech typů škol dlouhodobě v menšině, pozitivních hodnocení v posledních letech ubývá. Například podíl kladných hodnocení základních škol klesá již třetí rok v řadě. V roce 2014 dosahoval 73 procent, kdežto letos 64 procent. Třeba u vysokých a vyšších odborných škol jen za poslední rok klesl podíl kladných hodnocení o šest až sedm procentních bodů.

"Podíl příznivého hodnocení v případě základních škol patří k nejnižším za celé sledované období. Statisticky srovnatelného výsledku bylo dosaženo ještě v roce 2012 a v letech 2002 a 2003. Mohlo by to tedy ukazovat na znak trendu, ve kterém veřejnost reflektuje problémovou situaci školství," sdělili pracovníci CVVM.

Navzdory zhoršujícímu se hodnocení úrovně vzdělávání si stále naprostá většina Čechů myslí, že každý člověk může dosáhnout vzdělání odpovídajícího jeho schopnostem. Tento názor sdílejí tři čtvrtiny dotázaných.

Zhruba dvě třetiny lidí pak míní, že tuzemský vzdělávací systém rozvíjí znalosti, orientaci ve společnosti a samostatnost žáků a studentů. Kladně hodnotí většina Čechů i vliv škol na rozvoj týmové práce, tvořivosti, vystupování před lidmi a sebedůvěry. Naopak u morálních hodnot a kázně si naprostá většina lidí myslí, že se tyto vlastnosti školám rozvíjet nedaří. U kázně hodnotilo vliv škol negativně 70 procent lidí a u morálních hodnot 62 procent.

Průzkum provádělo CVVM letos od 4. do 14. září. Zúčastnilo se ho 970 obyvatel republiky starších 15 let.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 15 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy