Začalo to loni v létě. "Po celé Praze jsem sháněla psychiatrickou pomoc pro syna, který mi řekl, že už nechce žít. Volala jsem do několika zařízení a s pláčem prosila, aby pomohli. Jenže nikde neměli místo," vypráví Jana. U jejího patnáctiletého syna Martina propukly duševní potíže loni na jaře. Nejdřív se projevily nenápadně, zhoršením známek ve škole.
Rodiče zprvu problémy přisuzovali dlouhé izolaci při epidemii covidu. "Syn byl spokojený doma. Vyhovovalo mu, že nemusí vstávat a cestovat do školy, odmala je introvert. Najednou ale začal být apatičtější, celé hodiny jen koukal do stropu ve svém pokoji," popisuje matka. "Dříve chodil na šerm, od května tam ale odmítal docházet," říká.
Strmě se Martinův stav zhoršil v létě. "Na dovolené odešel každé ráno na zahradu, seděl tam šest hodin a díval se do nebe. Byla jsem nervózní a začala se vyptávat. Za dva dny mi řekl, že myslí na sebevraždu," vzpomíná Jana. Její identitu redakce zná, protože však chtěla zůstat v anonymitě, uvádí jméno změněné.
Pomoc v psychiatrické ambulanci našla Jana až po několika měsících usilovného shánění, díky kamarádce, která měla v oboru kontakty. "V srpnu mi všude nabízeli termíny až na březen dalšího roku. Říkali, že pokud má syn rozřezané ruce, ať jedu akutně do Motola," zmiňuje doporučení dětské psychiatrické kliniky. Tak daleko Martin nebyl. Neustále však brečel, doháněly ho sebevražedné myšlenky a nemohl spát.
Potíže s duševním zdravím jsou u dětí a mladistvých čím dál častější. Odborníci upozorňují, že se na tom podepsala izolace v době covidu i válka na Ukrajině a s ní spojené zdražování, které zasáhlo české domácnosti. Podle průzkumu Kapky naděje a společnosti Behavio cítilo v loňském roce výraznou psychickou nepohodu 36 procent oslovených dospělých Čechů, devět procent vnímalo duševní potíže u svých dětí.
Výrazně také přibylo dětí, které se kvůli psychickým problémům obracejí na Linku bezpečí. Jen za první dva měsíce letošního roku počet kontaktů téměř dorovnává celý rok 2017.
Právě kvůli sebevraždě a sebepoškozování se na Linku bezpečí děti obracejí nejčastěji. Sebepoškozování hlásilo loni téměř šestkrát více dětí než pět let předtím. U sebevraždy je nárůst skoro čtyřnásobný. Čím dál více dětí také kvůli pokusu o sebevraždu končí v nemocnicích. V roce 2021 to podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky bylo 896 dětí, rok předtím byl počet nižší o více než třetinu.
K sebepoškozování se mladí častěji uchylují v posledních 15 letech. Ve snaze ulevit si od duševní bolesti se pálí zapalovačem, řežou žiletkou nebo si nehty drásají kůži. "Poškozují se hlavně ti, kdo nenašli své místo v kolektivu, cítí se méněcenní či osamělí," podotýká dětská psychiatrička Lucia Vašková z Centra pro duševní zdraví. Čím déle si děti ubližují, tím déle trvá, než s tím přestanou.
Pomoc hledají děti a jejich rodiče často marně. Psychiatrické ambulance mají plno, chybí i volná lůžka v léčebnách. "Pozorujeme skokový nárůst dětských hospitalizací, jde o epidemii sebevražedného jednání a sebepoškozování. Hrozí, že situaci přestaneme zvládat," varuje Zuzana Barboríková, ředitelka Psychiatrické nemocnice Bohnice. Typickým pacientům je kolem 15 let a mají sebevražedné sklony. Často jde i o dívky s poruchou příjmu potravy.
Do Bohnic se dostala i čtrnáctiletá Anna, pro kterou se otec několik měsíců marně snažil sehnat psychiatra. "Na sociálních sítích se začala chovat zvláštně, navíc se odlišně oblékala i vyjadřovala. Pokusila se o sebevraždu spolykáním léků, rodinná známá jí pak zařídila hospitalizaci v Bohnicích," říká otec. Také jeho jméno redakce zná, i v tomto případě ale zachovává anonymitu.
Na psychiatrii v Bohnicích pracují převážně lékaři, kteří se připravují na atestaci. Dětský psychiatr s hotovou atestací je v léčebně jen jeden. Přestože tu mají takzvaná následná lůžka pro děti přeložené z akutních oddělení v jiných nemocnicích, slouží teď i pro neodkladné hospitalizace.
Plno má i dětská psychiatrická nemocnice v jihočeských Opařanech, jedna z největších v Česku. K dispozici tu mají 60 lůžek, na čekací listině je ale momentálně pět desítek dětí vyžadujících hospitalizaci. Volná lůžka už roky nezažila ani Dětská psychiatrická klinika v pražském Motole, jediná samostatná psychiatrická nemocnice pro děti a dorost v zemi.
Kromě lékařů ale chybí i psychoterapeuti a psychologové. Jak uvádí průzkum Kapky naděje, z více než 900 klinických psychologů se jich jen 90 zaměřuje na děti a dospívající. Dlouhé čekací doby pak mohou nemocné vhánět do služeb lidí, kteří nemají dostatečnou kvalifikaci.
Právě psychologové mohou zasáhnout dříve, než se u dítěte vyvine vážný problém. Lékaři k nim také posílají klienty na dlouhodobé terapie, po vyšetření nebo hospitalizaci. "Pacienty jsme brali na začátku ledna a zdaleka se nedostalo na všechny, dnes máme stop stav. Každý den musíme odmítat desítky lidí. Pracujeme všichni nad rámec svého úvazku," popisuje ambulantní psycholožka Lenka.
Podchytit zájem už od prváku na medicíně
K nedostatku dětských psychiatrů přispívá nezájem mediků, na lékařských fakultách si tuto specializaci vybírají jen jednotky studentů. Podle České lékařské komory je nyní v Česku přes 180 dětských psychiatrů, Ústav zdravotnických informací a statistiky ale uvádí, že jich aktivně pracuje jen asi 120.
"Skoro polovina dětských psychiatrů je starších 65 let. Nedaří se to doplňovat mladšími," uvádí Michal Goetz, ředitel Dětské psychiatrické nemocnice Opařany. Problém vidí právě ve vzdělávání. Za loňský rok získali atestaci v dětské psychiatrii pouze čtyři lidé, pro dospělé jich bylo 34. "Pokud se zájem o dětskou psychiatrii nepodchytí u mediků hned, přeberou nám je jiné obory. Studie ukazuje, že ve vyšších ročnících pak postupně klesá," popisuje.
Pomohla by podle něj úprava studijních plánů, aby se medici s dětskou psychiatrií seznamovali už v nižších ročnících. Ne až v pátém, jak tomu bývá teď.
Problematický je i stav dětských psychiatrických zařízení. "Ze 13 lůžkových pracovišť jich potřebuje deset naprosto nutně modernizaci, aby odpovídala standardům začátku 21. století," upozorňuje Goetz. Léčebny teď podle něj vypadají jako v 80. letech. "Je rozdíl, když medici přijdou do moderního oddělení nebo vstoupí do oprýskaných starých budov, kde probíhaly jenom nejnutnější investice, ale nikdy základní modernizace. A kde narazí na oddělení na jeden společný záchod na chodbě," popisuje lékař.
Od roku 1989 se v Česku polovina lůžek na dětské psychiatrii zrušila. A nedostatek lůžek ztěžuje vzdělávání mladých psychiatrů. "Většinou nastupují do lůžkových zařízení, kde atestují, a pak jdou do ambulance. Lůžková praxe je nutná," upozorňuje Jiří Koutek, primář Dětské psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol.
Krizi si uvědomuje i ministerstvo zdravotnictví. Za jednu z příčin považuje to, že dětská psychiatrie nebyla do roku 2015 samostatným oborem. "Byla až nadstavbou psychiatrie pro dospělé formou atestace," vysvětluje mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Po změně atestačního zákona se ale vzdělávání dětských psychiatrů zjednodušilo a zkrátilo. Pokud si teď chtějí studenti zvolit dětskou psychiatrii, nepotřebují už atestaci z psychiatrie klasické.
Oslovení experti se shodují, že ministerstvo na dětskou psychiatrii upírá větší zájem než v minulosti, změny jsou však podle nich pomalé a nedostatečné. "Musí se zvýšit úhrady za lůžkovou péči, aby mohla oddělení hradit platy více absolventům," popisuje Goetz, kudy by mohla vést cesta ke zlepšení.
