Rozhovor Jak moc ublíží reforma důchodcům a kde by našel peníze na valorizaci penzí? Jak to bude od příštího roku vypadat s platy státních zaměstnanců?
Takové dotazy jsou tématem třetího dílu rozsáhlého rozhovoru o rozpočtu s předsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Bohuslavem Sobotkou.
| 1. díl rozhovoru s Bohuslavem Sobotkou: Uměli bychom mít rozpočtový schodek nižší, říká exministr financí o návrhu rozpočtu, o němž dnes začne jednat sněmovna | |
| Díl 2.: Porcování medvěda by uměla zabránit vláda, tvrdí Bohuslav Sobotka. Podle něj pak má také dostatečnou sílu na to, aby prosadila svůj rozpočet beze změn. |
A: Kde chcete změnit rozpočet ve druhém čtení, hovořil jste už o tom, že to má být v platech učitelů, výdajích na výzkum a zemědělství. Tam je to skutečně potřeba?
Problém platů ve veřejném sektoru je poměrně vážný. Zatím zaměstnanci nereagují, protože jim ještě nedošlo, že se v příštím roce prakticky nezmění tarifní tabulka. Týká se to i zaměstnanců obcí a samospráv obecně.
Samosprávy vždy v minulosti kopírovaly změny v tabulkách státní správy, přitom je v nich víc zaměstnanců, než ve státní správě, pokud odečtu učitele a policisty. Teď budou samosprávy v pokušení, aby zareagovaly podobně, jako stát, tedy jedenapůlprocentním nárůstem.
V příštím roce tak po řadě let reálně klesnou mzdy v rámci veřejného sektoru. Ministerstvo financí oficiálně přiznávalo inflaci 3,8 procent, já osobně očekávám, že inflace bude začínat čtyřkou, tudíž dojde k poklesu reálných mezd o dvě a půl procenta. To si vůbec nepamatuji.
Výzkum je problém
A: O tom by se mohl vést spor. Když se splní předpoklad ministra financí, že dojde k zeštíhlení veřejné správy, nárůst nominálních platů může být čtyři a půl procenta, tedy až o procento víc, než inflace.
Zeštíhlení už může být pouze krátkodobé a dočasné. Děti, které se začaly rodit před třemi lety, dorostou do věku, kdy půjdou poprvé do školy, a už zase budou učitelé potřeba. V tuto chvíli už jsou naplněné mateřské školy. Představa, že teď je čas redukovat kapacity základního školství, to je z hlediska plánování ve veřejném sektoru špatně a je to neefektivní.
Je třeba najít finanční prostředky pro regionální školství, proto předložíme návrh, který máme kalkulován v objemu dvou a půl miliardy korun, z toho zhruba dvě miliardy na mzdy, aby se zvýšily o čtyři až pět procent a byla garantována minimálně stagnace reálných platů.
A: Pokud jde o peníze na výzkum, tam podle vlády není třeba přidávat, protože tam je možné využít peníze z letoška, které se nevyužijí na spolufinancování evropských dotací. Není to tak?
Povedeme debatu, jak vypadá zajišťování vědy a výzkumu v příštím roce, určitě budou nějaké problémy. Když se dívám na rozpočet Akademie věd, tam pokládám jakékoli krácení za kontraproduktivní. Je možné, že sněmovna navrhne navýšení.
To, co mě trápí osobně, je problém investic do vysokých škol. Jak už jsem se zmínil, letos došlo k poměrně necitlivému zásahu do resortního fondu ministerstva školství. V zásadě se v příštím roce zastaví investiční rozvoj, to znamená výstavba nových kampusů a nových budov. Rozpočet je natolik špatný, že neumožní zahájit projekty, které byly připraveny.
Počet vysokoškolských studentů by přitom mohl v příštích letech ještě o něco vzrůst, vysoké školy je třeba modernizovat, aby se dostaly na standardy, které by umožnily zvýšit počet zahraničních studentů v České republice.
O tom se zřejmě ve sněmovně povede diskuse, jak je zajištěn investiční rozvoj vysokého školství.
A: V čem mají problém zemědělci?
Je zhruba v rozsahu tří procent dorovnání do přímých plateb. Možnost pro příští rok je dorovnání na osmdesát procent průměru Evropské unie, vládní návrh počítá se sedmdesáti sedmi procenty. Předpokládám, že předložíme návrh do osmdesáti procent. Bude to řádově částka jedné, nebo jeden a půl miliardy korun.
Pět miliard důchodcům, pět miliard ostatním
A: Všechny vaše změny by se tedy mohly vejít do pěti miliard?
Objem změn, které budeme navrhovat, skutečně nebude velký. Samostatný problém je valorizace důchodů. Na konci roku 2008 bude na důchodovém účtu pětadvacet miliard korun. Jsme přesvědčeni, že v příštím roce, kdy se očekává velmi tvrdý dopad reformy na důchodce, by mohla být valorizace důchodů vyšší a nemusel by být tak velký přebytek na důchodovém účtu.
Letošní přebytek má být cca devět miliard korun a my si myslíme, že z těch devíti miliard by se mohla část rozpustit do vyšší valorizace. Nemusí to být celá suma, ale její část. Jde o to, aby penze byly udržitelné v příštích letech. Když se rozpustí 50 nebo 60 procent z té částky, zvýší se valorizace k pěti set korunám v průměru.
Uvidíme, jak na to bude vláda reagovat, ale osobně pokládám za nemožné, abych se neozval k valorizace na příští rok, jak byla navržena.
Poměrně bezpečný rozpočet
A: Víte, jak platit vyšší důchody, kde vezmete pět miliard na další výdaje?
To je věc debaty, samozřejmě to opozice nemusí do detailu řešit. Vláda má třímiliardovou rozpočtovou rezervu, je tu otázka některých mandatorních výdajů. Letos se například ukázalo, že prostředky na sociální podporu byly předimenzovány.
Vzhledem k vysoké zaměstnanosti a přísnějším pravidlům pro čerpání podpory si myslím, že čerpání dávek bude nižší i v příštím roce, takže tam jsou určité rezervy.
A: Už se ví kolik se letos ušetřilo na sociálních dávkách díky poklesu nezaměstnanosti?
Ministerstvo práce a sociálních věcí převedlo asi čtyři miliardy korun z této oblasti do oblasti financování zákona o sociálních službách, kde bylo letos peněz naopak málo.
A: Příprava rozpočtu se podobá postupu z minulých let. Je v tom nějaký rozdíl?
Mně to velmi připomíná přípravu rozpočtu na rok 2004, kdy jsme spouštěli reformu veřejných financí. Byla tam určitá nejistota na straně příjmů i výdajů. Odhady se tehdy ukázaly jako přesné a myslím si, že i čísla, která tentokrát počítali na ministerstvu financí, jsou přesná, že v tom není žádný politický zásah. Rozpočet by mohl skončit tak, jak byl navržen.
Samozřejmě jsou tam některé velké neznámé, kde si úředníci nejsou jisti. Je tam například dopad zavedení stropu pro pojistné ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy, otázka je, jak se budou dynamicky vyvíjet daně z příjmu právnických osob. Zatím mám pocit, že vláda spoléhá, že ta dynamika bude pokračovat, a je otázka, jestli se to splní.
