Hostivice - Je několikanásobným juniorským mistrem republiky v boxu, z mužské kategorie má dvě stříbra. Na juniorském mistrovství světa v Mexiku v roce 2008 skončil pátý, vyhrál několik mezinárodních turnajů včetně těch pro olympijské naděje. S SKP Ústí nad Labem vyhrál boxerskou extraligu.
Jeho největší sen - boxovat na olympiádě - se už ale Oskaru Lakomému nikdy nesplní.
Může za to lymská borelióza, která zastavila jeho kariéru.
"Box byl pro mě všechno," říká jednadvacetiletý Oskar. "Na olympiádu jsem chtěl jet. Chtěl jsem především dokázat sám sobě, že to dokážu."
Trénoval každý den. A na rozdíl od mnoha jiných nesnižoval tempo, když se trenér právě nedíval. Viděl před sebou Londýn.
"Oskar byl šikovný, trénoval, makal na sobě, byl členem reprezentace. V té době naději na olympiádu určitě měl," řekl Aktuálně.cz Svatopluk Žáček, prezident České boxerské asociace.
Jenže po prázdninách 2009 dostal Oskar angínu, a i když ji vyléčil antibiotiky, pořád mu bylo zle. Později se ukázalo, že má lymskou boreliózu. Ale to uteklo mnoho měsíců. A pak se musel léčit, což taky zabralo čas. Sen o olympiádě se rozplynul.
K boxu přes tenis
Oskar Lakomý se k boxování dostal přes tenis. Čtyři roky před tím, než si poprvé navlékl boxerské rukavice, běhal s raketou po kurtu. Jenže potřeboval vylepšit práci nohou, a tak začal chodit jednou týdně na kondiční tréninky k boxerům.
"Začalo mě to bavit, skončil jsem s tenisem a začal s boxem," vzpomíná. To mu bylo 13 let. Netrvalo dlouho a z Oskara byl jeden z největších boxerských talentů v Česku.
Ze zhruba 90 zápasů, které za svou kariéru odboxoval, vyhrál víc než šedesát. Ještě byl v juniorské kategorii, když začal boxovat za muže.
Osudná choroba
Jenže přišel podzim 2009 a Oskarova kariéra se zadrhla. To ještě nevěděl, že má v těle boreliózu.
"Dostal jsem antibiotika na angínu a tím se možná borelióza zamaskovala," konstatuje. Celý podzim byl "chcíplej" a ani nemohl trénovat.
Doktorka, u které byl, tvrdila, že má narušenou imunitu a snažila se ho dát do kupy homeopatiky. "Jenže mně bylo pořád blbě."
Dostal doporučení ke sportovnímu doktorovi, který z krevních testů zjistil, že má boreliózu. To bylo v červnu 2010. Přes prázdniny bral léky, jenže ani pak nebyl úplně fit. Zkoušel trénovat, ale nešlo to. Frustraci pak zaháněl i alkoholem.
Ale tohle období už má za sebou. "Teď už mi snad nic není," říká. Jak se boreliózou nakazil, netuší. Žádné klíště se na něj nepřisálo, ale podle doktorů stačí k přenosu třeba i "neviditelná" larva nebo komár.
Chci zase vyhrát
Oskarovy sportovní cíle už jsou teď mnohem skromnější. Znovu trénuje, i když zdaleka už ne tak intenzivně jako před nemocí, která mu beztak víc nedovolí. Chtěl by se dostat "aspoň" na českou úroveň a třeba i vyhrát mistrovství republiky.
Chtěl by vystudovat vysokou školu, založil si vlastní živnost - venkovní grilovací catering Horkej pes - a ve volném čase pomáhá svému otci v Klubu u Spálenýho vejfuku v Hostivici, kde Oskar žije a kterou tak "proslavil" David Rath.
Rád by si udělal trenérský kurz I. třídy a založil si vlastní oddíl. Už teď má III. třídu a vede skupinové tréninky. Na mezinárodní box už ale nemyslí.
Držím palce Chládkovi
Na olympiádě v Londýně si v televizi nenechá ujít zápasy jediného českého boxera Zdeňka Chládka, který je o rok starší než Oskar a do olympijských bojů vstupuje právě v úterý. "Když jsem ještě boxoval, byli jsme největší kamarádi," říká Oskar Lakomý. "Teď si ještě občas napíšeme."
Chládek má podle Oskara velmi slušné naděje na dobré umístění. "Určitě má šanci na medaili. Přeju mu, ať mu to vyjde."
