Praha - I když České dráhy oficiálně tvrdí, že představenstvu společnosti nezbývá než prodat lukrativní pozemky v okolí Masarykova nádraží, není obchod podle nových dokumentů zcela nevyhnutelný.
Představenstvo Českých drah se přitom už pod vedením generálního ředitele Petra Žaludy chystá 77 tisíc metrů čtverečních prodat. Firma uvedla, že ji k prodeji nutí nevýhodná smlouva uzavřená minulým vedením Josefa Bazaly v roce 2006.
Pět let starou smlouvu hodlá využít společnost Penta. Za pozemky přiléhající k ulici Na Florenci a zdejšímu autobusovému nádraží nabízí zhruba 400 milionů korun, tedy 5200 korun za metr čtvereční. Podle cenové mapy mají parcely v okolí hodnotu 35-50 tisíc korun. Penta při výpočtu ceny vychází z pravidel obvyklých u developerů - cena vychází z využitelné plochy.
Dřívější smlouvy počítaly s cenou 900 milionů za 125 tisíc metrů čtverečních, nyní se ukazuje, že Penta bude moci využít sotva polovinu. Proto cena jen 400 milionů.
Aktuálně.cz však ze získaných dokumentů zjistilo, že kupec pozemků musí podle některých výkladů investovat do Masarykova nádraží osm miliard korun. Jinak dráhy nemusí na prodej přistoupit.
Vítězství za 8 miliard
Díky dokumentům se redakci Aktuálně.cz podařilo popsat okolnosti výběrového řízení, kterým České dráhy před několika lety vybraly partnera pro přestavbu Masarykova nádraží.
Zadávací podmínky počítaly mimo jiné s tím, že investor postaví nové nástupiště pro rychlodráhu z ruzyňského letiště a také podchod, který spojí Masarykovo nádraží s Wilsonovým nádražím a autobusovým nádražím Florenc.
Vítěze soutěže vyhlásilo představenstvo drah v čele s ředitelem Petrem Kousalem v lednu 2004 a stalo se jím podnikatelské sdružení Masaryk Station Investment, které založily ING Real Estate, SUDOP Group a Morávka Centrum.
Masaryk Station Development vyhrál proto, že podle Kousalových expertů nabídl Českým drahám lepší podmínky než konkurenční Golub-Europe CZ.
Z dokumentace vyplývá, že Masaryk Station Investment přislíbil na investice 8 miliard, Golub-Europe pouze 2,5 miliardy.
V ostatních soutěžních kritériích byla poražená firma lepší. Výnos nájemného z nových komerčních budov slíbila ve výši 440 milionů ročně, zatímco vítěz soutěže přislíbil na rok 315-405 milionů.
Odkoupit pozemky pod nově postavenými budovami chtěl Golub-Europe za aktuální tržní cenu, Masaryk Station Investment maximálně za 900 milionů.
Podchod a nástupiště
Dozorčí rada Českých drah schválila vítěze soutěže v březnu 2004 a připustila, že s ním dráhy založí společnou firmu Masaryk Station Development.
Pro zakládání společného podniku uložili radní klíčovou podmínku: „Podle stanov musí mít České dráhy, a.s., možnost vetovat základní strategická a koncepční rozhodnutí společného podniku," stojí v dokumentu. Radní zopakovali, že součástí projektu na přestavbu musí být nové nástupiště a podchod na Wilsonovo nádraží.
Smlouva o založení Masaryk Station Investment uzavřená v listopadu 2004 proto předpokládala, že 51 procent akcií získají České dráhy. To se podle smlouvy změnilo ve chvíli, kdy valná hromada schválila rozvojový projekt. České dráhy tak v srpnu 2006 odevzdaly 17 procent akcií ve společném podniku a Masaryk Station Development získal většinu za závazek, jak bude slíbených osm miliard investovat.
Na existenci smlouvy o stavebním projektu upozornil tehdejší ředitel drah Josef Bazala a potvrdilo ji i současné vedení.
Neshodnou se však na tom, jestli podepsaná dohoda zavazuje soukromého partnera k několikamiliardové investici. „Tato studie sama o sobě nezakládá žádná práva ani povinnosti," tvrdí mluvčí Český drah Petr Šťáhlavský.
Podle Bazaly musí partner smlouvu dodržet.
Bývalé a současné managementy
Investicím v okolí Masarykova nádraží po roce 2006 zabránil pražský magistrát, který dosud nezměnil územní plán, a nedovolil tak drahám na jejich pozemcích stavět. Pražská rada dokonce v srpnu 2008 odhlasovala, že se nádraží zruší a nahradí obchodními prostorami. Primátor Pavel Bém od návrhu ale nakonec ustoupil.
České dráhy se i tak dostaly do nepříznivé situace. Jakékoli investice se odkládají na neurčito a samotnou budovu nádraží má v pronájmu společnost Masaryk Station Development, která inkasuje všechny výnosy z obchodů.
Proto představenstvo pod vedením Petra Žaludy počátkem října připustilo možnost, že nádražní pozemky prodá, byť za nevýhodnou cenu, společnosti Masaryk Station Investment, resp. Pentě, která firmu nyní ovládla.
"Současná patová situace je způsobena bývalými managementy v letech 2004 až 2007," zdůvodnil plánovaný krok mluvčí Petr Šťáhlavský.
Podle plánu prodají České dráhy pozemky a předají Pentě také zbylé akcie Masaryk Station Development. Penta už nabídla za nákup pozemků 400 milionů. Dráhy tuto částku využijí k opravě nádražní budovy, kterou převezmou zpátky do svého užívání. Ostatní investice neproběhnou.
Před dozorčí radou
O prodeji ještě není rozhodnuto, protože ho musí schválit dozorčí rada Českých drah v čele s prvním náměstkem ministra dopravy Lukášem Hamplem.
Odpůrcem takového řešení je odborový předák Jaromír Dušek, který požaduje, aby společnost Masaryk Station Investment splnila svůj slib investovat osm miliard korun, díky kterému vyhrála výběrové řízení. "Vůbec nezáleží na tom, že dnes má firma jiného majitele," tvrdí Dušek, který byl v letech 2003-2008 členem dozorčí rady.
Podle předsedy představenstva Masaryk Station Investment Jana Hromádky povinnost investovat neexistuje. "Částka osmi miliard se vypočetla jako nezbytná investice, která zaručí, aby developerský projekt přinesl zisk. Nic víc to není," vysvětluje.
Projekt se podle něho nemůže uskutečnit vinou Českých drah, které nezajistily změnu územního plánu. Ostatní části dohody se ale podle Hromádky musí naplnit.
