Domobranci v Orlové učili děti střílet ze zbraní. Nejsou to extremisté, brání se pořadatel akce

Jakub Zelenka Lukáš Prchal Jakub Zelenka, Lukáš Prchal
22. 9. 2017 18:17
Lidé s nášivkami Národní domobrany, kterou ministerstvo vnitra považuje za extremistickou skupinu, pomáhali na Branném dni ve městě Orlová na Karvinsku. Učili například děti střílet ze zbraně a na uniformě měli viditelné nášivky s logem skupiny. "Kdybych věděla, že tam bude jakákoliv extremistická skupina, tak bychom jim to samozřejmě vůbec nepronajali," tvrdí ředitelka Domu kultury v Orlové Barbora Herdová, která akci prostory půjčila. Organizátor Branného dne Martin Mazura však "domobrance" na akci brání.
Branný den v Orlové. Muž s nášivkou Národní domobrany ukazuje dítěti zbraň.
Branný den v Orlové. Muž s nášivkou Národní domobrany ukazuje dítěti zbraň. | Foto: Facebook Město Orlová

Praha - Muž v maskáčích s nášivkou extremistické Národní domobrany podá malému chlapci zbraň. "Já ti to natáhnu. Teď vystřel," řekne mu. Dítě zmáčkne spoušť a ozve se rána. I takové výjevy byly předminulou sobotu k vidění na Branném dni ve městě Orlová.

Národní domobranu opakovaně ministerstvo vnitra uvádí ve své zprávě o extremismu a tučným textem ji označuje za bezpečnostní riziko. Experti varují, že se organizace snaží těžit ze strachu z migrantů a bojuje proti členství Česka v EU i NATO. Někteří členové také podporují proruské separatisty na východě Ukrajiny.

"V tomto směru jsou znepokojivá radikální vyjádření některých příznivců Národní domobrany. Spolek se snaží rekrutovat osoby obecně frustrované vývojem po roce 1989, současným politickým uspořádáním či zahraničněpolitickou orientací. Poskytuje jim ideologickou přípravu," píše se doslova v dokumentech vnitra.

Starosta Orlové Tomáš Kuča byl při konání akce mimo město, nicméně o Branném dni věděl. A rovnou odmítl, že by město takto podporovalo extremistické skupiny nebo jejich shromažďování. "Nepodporujeme extremisty a žádná taková uskupení," řekl starosta a dodal, že město pouze pronajalo prostory letního kina a nevědělo, kdo přesně se bude Branného dne účastnit. 

Akci pořádala skupina vojenských nadšenců s názvem Bez zbrojáku. "Nebyla to oficiální akce města. My jsme jim pouze pronajali prostory. Kdybych ale věděla, že tam bude jakákoliv extremistická skupina, tak bychom jim to samozřejmě vůbec nepronajali," reagovala na dotaz Aktuálně.cz Barbora Herdová, ředitelka Domu kultury v Orlové.

Hlavním organizátorem byl Martin Mazura, který tvrdí, že se žádní extremisté akce neúčastnili. "Problém je v médiích. Jeden člověk někde udělá problém a hned jsou všichni házeni do stejného pytle. Ti lidé (na fotografiích) nepatří k extremistickému spolku a je mi jedno, kam patří," říká Mazura.

Přijďte, ale bez vlajky

Zároveň dodal, že podmínkou bylo, aby na akci Národní domobrana neměla svou vlajku. Nášivky mu ale nevadí. "Jestli měl někdo nášivku, tak já nejsem povinen takové věci kontrolovat," míní. Také odmítl, že by možní členové Národní domobrany mohli ovlivňovat děti a vnucovat jim nějaké názory. "Určitě tam nevezmu extremisty, nezajímá mě banda tupých lidí. Jestli někdo běhá po lesích a chce střílet migranty, to jsou pro mě ubožáci," dodal.

Nášivku Národní domobrany si mohou lidé koupit na stránkách skupiny, domobranci si za ni účtují 150 korun. Deník Aktuálně.cz oslovil i Národní domobranu, do zveřejnění textu však nepřišla žádná odpověď.

Podle zjištění redakce na území Česka působí několik desítek skupin se znakem Národní domobrany. Některé z nich však nejsou úplně aktivní. Některé "jednotky" se scházejí převážně jen u piva, jiné party ale skutečně chodí cvičit do lesů a připravují se na ochranu hranic.

Podle experta na extremismus Miroslava Mareše Národní domobrana přežila jako jedna z mála skupin, které v roce 2015 při migrační krizi vznikly. "Z těch spolků se nejvíc ukazují na veřejnosti a dělají krajská setkání," hodnotil v červenci Mareš. Podle něj však je v "domobraně" skutečně aktivních jen pár desítek lidí.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 6 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 8 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy