Praha - V Česku se příliš pomalu staví čistírny odpadních vod, takže reálně hrozí, že země nesplní svůj závazek Bruselu, aby do konce roku 2010 čistila splašky z domácností podle evropských norem.
Do tří let se musí postavit nebo zrekonstruovat v obcích s více než dvěma tisíci obyvateli ještě stovky čistíren, loni se však z tohoto množství dokončil jen zlomek. "Počet čistíren odpadních vod se podle údajů Českého statistického úřadu zvýšil oproti roku 2005 o 25 na 2017," uvádí se ve Zprávě o stavu životního prostředí v loňském roce, kterou nedávno projednala vláda. Zrekonstruováno či rozšířeno bylo dalších 35 čistíren.
Příprava a výstavba čistírny odpadních vod přitom není jednoduchá záležitost a může se protáhnout i na několik let. Mezi kanditáty, kteří "prošvihnou" termín roku 2010, patří i Praha. Tamní čistírna potřebuje rozsáhlou modernizaci, s níž se však i kvůli sporům o rozsah rekonstrukce zatím nezačalo.
Také Nejvyšší kontrolní úřad nedávno varoval, že Česko nestihne včas splnit svůj ekologický slib. "Významně vzrůstá riziko, že závazek České republiky nebude v roce 2010 splněn," řekl František Dohnal, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu.
Čistírnu dostalo o třetinu méně lidí
Kontrolní úřad konstatoval, že vloni přibylo přibylo čistíren odpadních vod pro 2,7 milionů obyvatel. "Což je ovšem o 27 procent méně, než bylo do konce roku 2006 předpokládáno," poznamenal šéf úřadu Dohnal.
Ministerstvo zemědělství, do jehož kompetence vodní hospodářství patří, sice každý rok aktualizuje plány na financování nových a modernizovaných čistíren, ovšem podle Dohnala nejsou tyto záměry plněny. Mnoho čistíren, které měly být postaveny v minulých letech, se odsunuly až na roky 2008 a 2010.
"Například v roce 2005 byla vynaložena jen necelá polovina plánovaných prostředků," upozornil Dohnal. Dodal, že ministerstvo zemědělství nemá dostatečné podklady k tomu, zda obce dokáží sehnat více než jedenáct miliard korun, které jsou potřebné ke spolufinancování staveb z evropských fondů.
Potřeba jsou ještě desítky miliard korun
Na stavbu a rekonstrukci čistíren odpadních vod budou zapotřebí ještě desítky miliard korun. Ministerstvo zemědělství v listopadu předloží vládě podrobný seznam obcí, které ještě nečistí své splašky podle evropských norem, kdy by se měla čistírna stavět, kolik by měla stát a kdo ji zaplatí.
Ministerstvo ovšem tvrdí, že hlavním problémem, proč nemusí být ekologický závazek Česka splněn, je čerpání peněz z evropských fondů.
"Dodržení závazku je ohroženo zejména tím, že je pozdrženo čerpání prostředků Evropské unie v rámci Operačního programu životního prostředí, ve kterém má být financována největší část opatření," uvedlo tiskové oddělení ministerstva.
Brusel má námitky ke smlouvám mezi radnicemi a vodárenskými firmami. Vadí mu, že smlouvy jsou příliš dlouhé a pro města spíše nevýhodné. Evropská unie se zdráhá finančně přispívat na stavby čistíren soukromým firmám, které vodovody a kanalizace provozují.
Ministerstvo životního prostředí v současnosti s Bruselem vyjednává podmínky, za nichž by Evropská komise byla ochotna potřebné desítky miliard korun uvolnit. Pokud Evropská unie peníze na čistírny do Česka nepošle, hrozí některé radnice, že budou muset až několikanásobně zdražit vodu, aby mohly účinnější čištění splašků zaplatit.
Dalším evropským restem je zelená elektřina
Pokud by Česko skutečně nestihlo čistit splašky z domácností podle evropských norem včas, bude to nejspíš už druhý závazek, který nesplní. Republika totiž patrně nesplní ani svůj slib, aby se do tří let zvýšil podíl elektřiny z větrných či solárních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů o osm procent.
"Cíl pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2010 nebude s vysokou pravděpodobností splněn," stojí ve společné zprávě ministerstev průmyslu, životního prostředí a Energetického regulačního úřadu. Dokument už také projednala vláda.
Problémem podle této zprávy je, že většina čisté elektřiny se vyrábí ve vodních elektrárnách, jejichž výkon se ovšem v posledních letech prakticky nezvyšuje. Druhým hlavním důvodem je, že se nedaří více využívat biomasy pro výrobu elektřiny. Právě do biomasy - rychle rostoucích dřevin, zemědělských plodin či ekologických pelet - byly kladeny velké naděje.
Za nesplnění evropských závazků může Brusel udělit Česku sankce, například ho odstřihnout od evropských dotací.
