Praha - Milan Kundera je světově známým spisovatelem, novátorem románového žánru, brilantním esejistou a... podle posledního vydání časopisu Respekt také udavačem.
Podle informací, které týdeník získal, poslalo udání mladého Kundery na počátku padesátých let jeho vrstevníka Miroslava Dvořáčka na čtrnáct let do komunistických lágrů. Prokurátor původně navrhoval trest smrti.
Koleje Kolonka, 14. 3. 1950
Kundera, kterého přátelé v té době považovali za "kritického komunistu", se zmíněného dne podle tvrzení Respektu sešel se svým přítelem Miroslavem Dlaskem.
Dlask měl Kunderovi prozradit, že se na kolejích tajně ubytoval jistý Miroslav Dvořáček. Tato informace upoutala Dlaskovu pozornost proto, že z minulosti věděl, že antikomunista Dvořáček roku 1949 uprchl do Německa.
V té době noviny přinášely zprávy o českých agentech západních rozvědek, kteří se vydávají přes hranice zpátky do Československa. A dosud neznámý dokument z archivu ukazuje, že se Milan Kundera vydal na policejní služebnu v Dejvicích, aby zde dalšího "špiona" - Dvořáčka nahlásil.
"Studující Milan Kundera"
Kundera, který již čtvrt století nekomunikuje s médii, ani tentokrát na výzvy novinářů k vyjádření nereagoval. Dnes je přitom jediným živým svědkem toho, co se 14. března 1950 odehrálo.
Jistý je tak zatím pouze dosud tajený dokument z archívu, označený jako zápis z policejní služebny v Dejvicích:
"Dnešního dne o 16. hodině dostavil se ku zdejšímu oddělení studující Milan Kundera nar. dne 1.4.1929 v Brně, bytem v Praze VII, Studentská kolej, Tř. Krále Jiřího VI a udal, že v této koleji bydlí studentka Iva Militká, která sdělila studujícímu Dlaskovi z téže koleje, že téhož dne se sešla na Klárově v Praze s jistým známým Miroslavem Dvořáčkem. Ten si k ní prý dal do úschovy 1 kufr s tím, že si pro něj přijde během odpoledne...Dvořáček měl udánlivě sběhnouti z vojny a snad měl býti od jara minulého roku v Německu, kam ilegálně odešel."
Policisté dorazili na kolej, počkali si, až se Dvořáček vrátí, a zatkli ho. Nedostal sice trest smrti, jak požadoval prokurátor, ale 22 let těžkého žaláře, pokutu 10 000 korun, byl zbaven občanských práv na deset let a propadl mu veškerý majetek.
Z Německa na Vojnu
Tehdy dvaadvacetiletý mladík totiž opravdu krátce předtím začal pracovat pro "československou tajnou službu podporovanou Američany": naverboval ho legendární válečný hrdina, generál František Moravec, dříve organizátor atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Dvořáček po nastoupení trestu prošel několika věznicemi a roku 1952 se dostal do jednoho z nejtvrdších táborů Vojna u Příbrami, kde vězni pracovali v otřesných podmínkách. Na svobodu se dostal až téměř po čtrnácti letech na konci roku 1963.
O pět let později emigroval do Švédska, kde žije dodnes.
Co věděla Militká?
Proč by Kundera udával člověka, kterého ani osobně neznal, není jasné, připouští Respekt.
Miroslav Dlask, který měl o Dvořáčkovi tehdejšího studenta FAMU Kunderu informovat, zemřel v devadesátých letech.
To, že se o osudnou informaci podělil s Kunderou, údajně prozradil své ženě Ivě Militké až krátce před svou smrtí. Militká podle týdeníku emigranta Dvořáčka znala z minulosti a právě ona ho měla na kolejích ubytovat.
Sám Dvořáček, který se nyní vzpamatovává z těžké mrtvice, si dodnes myslel, že ho udala právě Militká.
Dvořáčkův Žert?
Neblahé události na Kolonce předcházela jiná, rovněž spojená s komunistickou StB.
Roku 1949 dostal Kundera od přítele Jaroslava Dewettera dopis, v němž Dewetter kritizoval jistého komunistického funkcionáře a Kundera na psaní reagoval podobným způsobem.
Poté, co se listy dostaly do rukou tajné policii, oba mladíky vyloučili ze strany a Dewettera i z vysoké školy. Respekt spekuluje, zda a jak by spolu obě události mohly souviset, opět však chybí jakýkoliv záchytný bod z Kunderovy strany.
Aféra s dopisem se mnohem později stala námětem pro první Kunderův román Žert. Vyšel roku 1967.
