Prostějovská firma URC Systems vyvíjí produkty pro elektronické sledování v boji, ochranu či rušení radiové komunikace a další potřeby státních ozbrojených sil. Řadí se ke stálým dodavatelům tuzemského ministerstva obrany i vnitra. Jenom od roku 2018 uzavřela s resortem obrany osmnáct smluv v celkové výši 291 milionů korun.
Třetinovým majitelem společnosti je bývalý příslušník armády Milan Janíček. Do firmy nastoupil roku 2005. Později se stal jejím jednatelem, v jednu chvíli držel dvě třetiny společnosti. Za jeho působení získala firma klienty na Slovensku, v Indonésii či Bahrajnu. Janíček kvůli navázání spolupráce pozval do Česka také zájemce z Libye a Iráku.
Podle zjištění Aktuálně.cz však Janíček přišel o důvěru státu. Národní bezpečnostní úřad mu odebral prověrku na třetí nejpřísnější stupeň "důvěrné". Podnikatel se už nemůže seznamovat s informacemi, jejichž prozrazení by znamenalo ohrožení činnosti tajných služeb či bojeschopnosti armády. Minulý týden takto definitivně rozhodl Nejvyšší správní soud.
Činnost proti zájmům Česka
"Skutečnosti zjištěné žalovaným (Národním bezpečnostním úřadem, pozn. red.) odůvodňují závěr, že styky stěžovatele (…) představovaly bezpečnostní riziko, čímž přestal naplňovat podmínky pro osvědčení pro stupeň utajení 'důvěrné'," zní klíčový závěr rozsudku senátu soudkyně Veroniky Juřičkové, jejž má Aktuálně.cz k dispozici.
Z rozsudku na základě jeho ověření Aktuálně.cz ze zdrojů z bezpečnostní komunity plyne, že Janíček byl v úzkém kontaktu se Zdeňkem Jirákem. Znají se přes 25 let, potkali se v armádě. Jirák v ní sloužil v letech 1980 až 2001. Dalších dvacet let pracoval na ministerstvu obrany. Na vrcholu kariéry tam působil v sekci vyzbrojování a akvizic.
Jirák se na ministerstvu začal chovat v rozporu se služebními povinnostmi. Vojenské zpravodajství jeho jednání vyhodnotilo jako bezpečnostní riziko. V letech 2016 a 2017 v tomto duchu opakovaně upozornilo Národní bezpečnostní úřad. "V době získání zpráv zpravodajské služby prokazatelně vyvíjel činnost proti zájmům České republiky," píše se v rozsudku.
Jirákovým úkolem v resortu bylo jednat s dodavateli bojové a podobné techniky. Jak ale plyne z informací Aktuálně.cz z bezpečnostní komunity, podle tajné služby při setkání s představiteli firem upřednostňoval jejich zájmy nad zájmy ministerstva. Největší hrozbou byly jeho nadstandardní vztahy se šéfem zbrojařské firmy Czechoslovak Group Jaroslavem Strnadem.
Zakázka za 65 milionů korun
Kvůli stykům s Jirákem zahájil Národní bezpečnostní úřad v srpnu 2017 řízení o odebrání Janíčkovy prověrky. Na konci bylo v září 2018 rozhodnutí ředitele Jiřího Langa, jímž podnikatel o osvědčení přišel. Janíček kvůli tomu podal na úřad žalobu. Hájil se, že o rizikových aktivitách Jiráka nevěděl. A že sám je při nakládání s tajnými poznatky spolehlivý.
"Existence bezpečnostního rizika není založena na subjektivním vědomí žalobce. Pro naplnění bezpečnostního rizika postačí objektivní zjištění, kterým je opakovaný a dlouhodobý styk s osobou, jejíž činnost působí proti zájmům České republiky," vyvrátil Janíčkovy argumenty rozsudek Městského soudu v Praze z loňského února, který Aktuálně.cz získalo.
„Byly případy, kdy se mě zeptal, co si o tom kterém projektu myslím, nebo kdo by to měl udělat, ale on se takhle ptá všech. Já na tom nevidím nic špatného, protože za ním pak přijde někdo z potenciálních dodavatelů, že se to dá udělat za nějakou částku a já mu pak řeknu, že se to dá udělat za méně."
Senát soudkyně Ludmily Sandnerové upozornil, že Janíček před jednáním vlády v září 2017 ukázal Jirákovi na jeho žádost fotografie rušiček, kterou měla resortu dodat Janíčkova firma. Ministrem obrany tehdy byl Martin Stropnický (ANO). Jejich nákup za 65 milionů korun vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) schválila.
"Úřadu vznikly oprávněné pochybnosti o ovlivnitelnosti žalobce ze strany Zdeňka Jiráka, s nímž se opakovaně stýkal a stýká, hovořili a hovoří o ryze vojenských záležitostech. Ponechání v platnosti bezpečnostní prověrky by mohlo vést k nebezpečí, že utajované informace nebudou ze strany žalobce dostatečně ochráněny," stojí dále v rozsudku.
Nebezpečí vyzrazení tajných informací
Janíček se proti rozsudku bránil kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Postavil ji však na podobných argumentech, jaké předestřel první instanci. Senát soudkyně Juřičkové podání minulý týden zamítl. Podle ní se kdokoliv může stýkat s někým, kdo vyvíjí nepřátelskou činnost vůči Česku. Pak ale nemůže počítat s tím, že mu bude stát důvěřovat.
"Povaha styků stěžovatele a osoby Zdeňka Jiráka, kteří spolu řešili konkrétní vojenské záležitosti, nepochybně představuje bezpečnostní riziko, (…), tedy možnost vyzrazení utajované informace, v důsledku čehož dochází k pozbytí bezpečnostní způsobilosti," uvedl na adresu podnikatele Nejvyšší správní soud.
Janíčka v řízení před soudy zastupoval bývalý ministr vnitra a profesí advokát Ivan Langer (ODS). Jeho klient se před dotazy Aktuálně.cz ohradil mlčením. "K dané věci se nehodlá veřejně vyjadřovat. Děkuji za pochopení," sdělil redakci Langer.
Kvůli svému chování sám Jirák v prosinci roku 2017 nezískal bezpečnostní prověrku, o kterou žádal. Kvůli tomu ho resort přesunul na ekonomickou sekci. Po následné reorganizaci jeho místo zaniklo. "Zdeněk Jirák skončil na základě vydání rozhodnutí o skončení služebního poměru 3. května 2021," řekla Aktuálně.cz mluvčí resortu Simona Cigánková. Jirák redakci nebral telefon, neodpověděl ani na SMS.
