Několik stovek základních škol už nebude v letošním školním roce vyučovat podle tradičních osnov. Bude záviset jen na nich a na učitelích, kdy a za jak dlouho se jejich děti naučí vyjmenovaná slova nebo například v matematice záporná čísla.
Do škol se blíží zásadní reforma, dosud známé tradiční "osnovy" vystřídají takzvané rámcové vzdělávací programy. Právě školy a učitelé si v nich mohou určit, co, kdy a jak žáky naučí. Je dáno pouze to, co děti mají umět po prvním a po druhém stupni. Konkrétní látku ale učitel probírá, když to považuje za vhodné.
"Já jako učitelka matematiky například probírám s dětmi později záporná čísla. Když se učila podle osnov v páté třídě, dělala jim problémy. Teď mám pouze dáno, že tuto látku musím probrat do konce deváté třídy. Můžu si také uzpůsobit tempo výuky, třeba zvolnit, když vidím, že třída látku nezvládá," říká ředitelka Základní školy v Hostivaři v Praze 10 Helena Fučíková.
V této škole se už podle nového systému učí a vládne s ním prý spokojenost. "Cizí jazyk můžeme učit už od první třídy, to nám vyhovuje. Navazujeme tak na kurzy angličtiny, kterou mají děti v místní mateřské školce," dodává Fučíková.
Zkoušení ani diktáty nezmizí
Ředitelé škol, které mají své vlastní vzdělávací programy, však upozorňují, že rodiče si pod školou "bez osnov" nemohou představovat školu bez učení nebo bez pravidel.
Infobox
CO ŘÍKÁ STATISTIKA
- Na základní školy bude v nastávajícím školním roce docházet 881,2 tisíc žáků, z toho 465,8 tisíc na 1. stupeň základních škol a 415,4 tisíc na 2. stupeň
- Do 1. tříd nastoupí 93,2 tisíc nových žáků
- Na středních školách s výučním listem či maturitní zkouškou bude studovat 519,8 tisíc žáků, což je asi o 800 žáků méně než v předchozím školním roce
- V oborech odpovídajících gymnáziím bude studovat 144,9 tisíc žáků (z toho 86,1 tisíc v oborech odpovídajících gymnáziím víceletým)
- V oborech středního vzdělávání a středního vzdělávání s maturitní zkouškou odpovídajících SOŠ bude studovat 211 tisíc žáků
- V oborech středního vzdělávání s výučním listem a středního vzdělávání s maturitní zkouškou odpovídajících SOU bude studovat 163,9 tisíc žáků
- V oborech středního vzdělávání s maturitní zkouškou bude studovat 388,5 tisíc žáků, v oborech středního vzdělávání a středního vzdělávání s výučním listem 134,6 tisíc žáků
Autoři reformy jenom chtějí, aby si děti kromě znalostí osvojily i širší dovednosti, které budou v životě potřebovat. Učitelům proto zadali, aby u žáků zároveň se vzděláním vypěstovali šest životních "kompetencí": mezi nimi schopnost učit se a komunikovat.
"Žáci se pořád budou v hodině češtiny učit vyjmenovaná slova. Rozdíl není tolik v látce, kterou probíráme, ale hlavně ve způsobu práce. Ta má vést k tomu, aby děti kromě znalostí získaly i něco navíc, třeba schopnost samostatně vyhledávat informace. Při hodinách jazyka tak třeba pracujeme se slovníky. Učivo, ať vyjmenovaná slova nebo třeba kyselina sírová, nejsou jenom cílem, ale i prostředkem k procvičení dovedností," vysvětluje Miroslav Kudyvejs, ředitel Základní školy Milady Horákové v Hradci Králové.
Tradiční školní formy jako zkoušení, písemné práce nebo diktáty budou děti na většině škol absolvovat nadále.
Pozor na tu volnost
Proti reformě se ale ozývá i kritika.
"Vytvořit školní vzdělávací program je časově náročná práce a učitelé ji musejí dělat ve svém volnu," tvrdí Roman Behún, zástupce ředitele 1. základní školy v Příbrami.
Ani absence osnov výuky není podle něj úplně v pořádku. "Bojím se, aby volnost pro učitele nebyla až moc velká. Učitel si musí uvědomit, že připravuje dítě na studium na střední škole."
Většina škol zatím není připravena
Každá škola bude muset už od příštího roku vypracovat a zveřejnit svůj vzdělávací program například na internetu. Z publikovaných údajů musí být jasné, jak konkrétně bude výuka jednotlivých předmětů vypadat. Ministerstvo školství jako vodítko vytvořilo rámcový vzdělávací program, kterým se školy mají řídit.
Přesné údaje o tom, na kolika školách už se děti učí podle nového systému, neexistují.
Ředitel Výzkumného ústavu pedagogického Jaroslav Jeřábek odhaduje, že je jich 400 až 500. Další téměř čtyři tisíce čekají až na září příštího roku, kdy už bude změna ze zákona povinná.
"Školy, které se na nový způsob výuky teď chystají, nebudou mít problémy. Horší to bude tam, kde o novinky v tomto směru není zájem. Na poslední chvíli pak nejspíš svůj vzdělávací program někde opíšou," konstatuje Jeřábek.
