Praha - Masivní kácení krkonošských lesů pro kutnohorské stříbrné doly. Rozšiřování polí a pastvin.
Přestože dosud převládá povědomí, že české lesy začaly strádat až v sedmdesátých letech 20. století s příchodem kyselých dešťů, začalo všechno už o několik století dříve. Také třeba tím, že se z lesa masivně odnášela hrabanka či klestí.
"Celá věc je dávno známa, jen se na ni trochu pozapomnělo," tvrdí Jeňýk Hofmeister a Jakub Hruška, kteří se v České geologické službě zabývají chemickými procesy v lesích.
České lesy totiž především na horách chřadnou. Spousta stromů je oslabených, takže jsou náchylnější ke zvýšeným koncentracím škodlivin v ovzduší. Hůře odolávají silnějším větrným poryvům, chorobám i škůdcům.
"Zdravotní stav lesů stále není uspokojivý," konstatuje se v Národním lesním programu, v němž přední čeští odborníci navrhují i to, jak české lesy ozdravit.
Přírodovědci Hofmeister a Hruška v článku, který už dříve publikovali v časopisu Vesmír, tvrdí, že už v minulých staletích přišla lesní půda na některých místech o značné množství živin, které potřebuje strom ke svému zdravému růstu. Může to být dokonce tolik, jako se to především v sedmdesátých a osmdesátých letech "podařilo" kyselým dešťům.
"Množství živin odebraných v minulých staletích může být překvapivě vysoké. Podle odhadů se přinejmenším vyrovná ztrátě živin způsobené okyselováním půd v posledních desetiletích," uvedl Hofmeister s Hruškou.
Půl milionu kubíků pro stříbrné doly
Přírodovědci připomínají, že v horských oblastech začal člověk "dobývat" les ve 12. či 13. století, kdy se kácely stromy kvůli zemědělství. "Když se vyklučená půda pěstováním plodin vyčerpala, vyklučil se další les," konstatovali přírodovědci. Ještě více vzrostla spotřeba dřeva na horách ve 14. a 15. století, když se začalo s těžbou rud.
"Například pro kutnohorské stříbrné doly, jejichž roční spotřeba dřeva činila přibližně 450 tisíc metrů krychlových, se dřevo dopravovalo až z Krkonoš," připomněli Hofmeister a Hruška.
V polovině 19. století si lesmistr Josef Basela z merklínského panství v Krušných horách postěžoval, že lesní hospodář musí bojovat se třemi zly: nedostatkem mýtného dříví, s nedostatkem stromů v mýtných porostech a s vysílenou půdou. "Pokud jde o první a druhý bod, bylo učiněno opatření takové, že byly omezeny těžby dřeva. Zato odebírání hrabanky nebylo dosud pohříchu zastaveno," zaznamenal si lesmistr Basela.
Zplundrované křivoklátské lesy
Nedobrý byl i zdravotní stav mnohých lesů v nižších polohách, například křivoklátské lesy byly už v první polovině 16. století označovány za "zplundrované".
Od 18. století se začalo s umělým zalěsňováním, žádanou dřevinou byl především smrk. Tento trend vydržel až do 20. století. "Druhová a prostorová skladba lesů v České republice byla v minulosti pozměněna ve snaze zvýšit produkci dříví a uspokojit poptávku po nejčastěji žádaných dřevinách," uvádí se v návrhu Národního lesnického programu, který teď projednají ministerstva zemědělství a životního prostředí.
Ačkoli se za posledních padesát let podíl listnatých dřevin pakricky zdvojnásobil, stále jehličnany - především smrky - tvoří asi tři čtvrtiny českých lesů. Podle ředitele Botanického ústavu Akademie věd Jana Kirschnera jsou však nejpřirozenějšími lesy listnáče nebo smíšené porosty.
"Současný stav je tomu velmi vzdálený," říká Kirschner, podle něhož patří smrk například jen do vyšších poloh v horách.
