Děti, které nikdo nechce, žily měsíce jako bezdomovci

Petra Sasínová
25. 8. 2009 15:45
Dva kluci z Ostravy utekli z ústavu a ve čtrnácti letech žili asi půl roku jako bezdomovci
Uprchlíci z výchovných ústavů se tam vracejí sami nebo s policií. Dva kluci z Ostravy si útěk protáhli na téměř půl roku a žili jako bezdomovci.
Uprchlíci z výchovných ústavů se tam vracejí sami nebo s policií. Dva kluci z Ostravy si útěk protáhli na téměř půl roku a žili jako bezdomovci. | Foto: aktuálně

Ostrava - Bylo jim čtrnáct a asi půl roku žili jako bezdomovci. Přežívali ve sklepích, kanálech, v zimě se schovávali pod balkóny pavlačových domů v Ostravě, hladověli, mrzli.

Dva kluci z Ostravy, blonďatý Daniel a tmavovlasý Lukáš, se dali dohromady ve výchovném ústavu v Dřevohosticích na Přerovsku. Ač mají matky, ty je nechtějí ani vidět.

Společně utekli do Ostravy a žili měsíce na ulici. Lukáš se navíc zamiloval do dívky z Ostravy, se kterou teď, ve svých patnácti, čeká dítě. Dívka má za sebou také ústav a útěky. Domů je vzít nemohla, tak jim tajně alespoň nosila jídlo a prala oblečení.

Matka kluka nechce, otec je bezdomovec

"Jejich matky je odmítají. Lukášův otec je bezdomovec, žije mezi ostravským hypermarketem a sklepem. Davidův otec je - neznámo kde," popisoval ostravský sociální pracovník Kumar Vishwanathan, který na děti upozornil úřady a snaží se jim pomoci.

"Znám mnoho dětí, které utíkají z ústavů. To je ale jiný případ. Ty děti žily mnoho měsíců na ulici jako bezdomovci. V našem regionu je to výjimečný případ," dodal Vishwanathan.

To potvrdil Jiří Caletka, vychovatel výchovného ústavu v Dřevohostivích, odkud chlapci utekli. "Spousta dětí utíká, ale obvykle jen na pár dnů, většinou ke své rodině. Tento případ je pro nás výjimečný," řekl.

Podle odborníků, kteří se zabývají problematikou ústavní výchovy dětí a mládeže v Česku, je alarmující, kolik dětí je v ústavech a kolik z nich také utíká.

Obvykle se schovávají u svých rodin. Ústavní výchova většinou probíhá desítky kilometrů od domovů dětí.

Některé nemají žádné zázemí v rodině, tak raději žijí na ulici. "Ostravský případ dobře znám a není až tak výjimečný. Poměrně dost dětí žije na ulicích. Třeba chlapci, kteří poskytují homosexuální služby v Praze na hlavním nádraží a jinde," uvedla předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová.

"Je známo, že dětí, které jsou v různých ústavech, je v Česku více než jinde. Útěky z ústavu jsou běžnou záležitostí," dodala. Upozornila, že je vysoké riziko, že děti na útěku někdo zneužije, že začnou krást nebo žít jako bezdomovci. "Ústavní výchova u řady dětí neplní vůbec svou funkci, společnost přitom nenabízí alternativu," míní Šabatová.

Hladoví, zoufalí...

Když Daniel a Lukáš nevěděli, jak dál, přišli do občanského sdružení Vzájemné soužití v Ostravě.

"Byli hladoví, zoufalí, nevěděli, jak dál. Viděl jsem, že to nejsou žádní grázlové, i když do ústavu se dostali především proto, že zlobili. Kdyby ale kradli, nebyli by na tom tak zle," popisoval předseda Vzájemného soužití Vishwanathan.

Návrat dětí z ústavů do rodin je jeho velké téma. Sdružení se věnuje terénní práci v rodinách a snaží se odebírání dětí předcházet. Kvůli dvěma malým bezdomovcům oslovil výchovné ústavy, kurátory, magistrát, krajský úřad i Annu Šabatovou z Českého helsinského výboru.

V sídle občanského sdružení proběhly dvě schůzky, na kterých všichni řešili, jak chlapce zachránit. "Na ulici jim hrozí mnohá nebezpečí," zdůraznil Vishwanathan.

"Na zotavenou" je v létě začali brát na letní tábory, kde normálně spali, jedli a bavili se s ostatními dětmi.

Mezi dětmi z výchovných ústavů je velké procento romskýských dětí. Odborníci kritizují, že důvodem odebírání dětí z rodin do ústavů bývá často především chudoba. Ilustrační snímek
Mezi dětmi z výchovných ústavů je velké procento romskýských dětí. Odborníci kritizují, že důvodem odebírání dětí z rodin do ústavů bývá často především chudoba. Ilustrační snímek | Foto: Ludvík Hradilek

Jediná možnost, zpět do ústavu

Další krok je, že chlapce přesvědčují, aby se na čas dobrovolně vrátili do ústavu. "Začali jsme vyřizovat návrat do školy a zjišťovat možnost přestupu do jiného ústavního zařízení v Ostravě, o což hoši hodně stojí," uvedla sociální pracovnice Helena Jedináková.

A začali pátrat po příbuzných, tetách, zjišťovat, zda by se nemohli dostat do rodinného prostředí a požádat o zrušení ústavní výchovy. "Oba kluci mají tety, ale jedna kluka nechce, druhá nemá vlastní byt," líčila sociální pracovnice.

Lukáš se například bojí jít za vlastní matkou. Žena, která je v plném invalidním důchodu, má utkvělou představou, že když se bude k synovi znát, skončí ve vězení. Její druh ji v tom podporuje.

"Pokusíme se s matkou ještě promluvit a vysvětlit jí situaci. Je evidentně z celé situace zmatená," uvedla sociální pracovnice.

Kluci jako atrakce pedofilních turistů

Odborníci kritizují, že v českých ústavech jsou na dlouho zavřeny tisíce dětí. "Je to špatně. Není žádné alternativní řešení, nejsou například dostatečné podmínky pro podporu pěstounských rodin," uvedl ředitel pražského azylového domu Armády spásy Pavel Akrman.

Dodal, že speciálně v Praze také přibývá chlapců ve věku dvanáct až patnáct let, kteří se vymkli rodinám i ústavům, žijí napůl jako bezdomovci a poskytují sexuální služby turistům. Jsou vidět například na hlavním nádraží.

"Je to otřesné, poptávka po mladých chlapcích obrovsky vzrostla. Úřady to řeší tím, že se je snaží vytlačit někam , kde nejsou tolik vidět," tvrdí Akrman.

Ministerstvo chystá reformu

Nedostatky výchovných ústavů si uvědomuje i Ministerstvo školství a připravuje reformu ústavní výchovy. S ministerstvem práce a sociálních věcí a dalšími ministerstvy připravuje transformaci systému péče o ohrožené děti.

V lednu letošního roku začal vznikat Národní akční plán pro transformaci systému péče o ohrožené děti.

"Základním principem je  posílení prevence a včasné intervence, aby se k ohroženým rodinám dostala včas odborná pomoc a podpora a děti se do ústavů vůbec nedostávaly," uvedl mluvčí ministerstva školství Tomáš Bouška.

"Zahajuje přípravu standardů zařízení ústavní výchovy. Základním principem je, aby odchod dítěte z rodiny byl až tím posledním krokem," dodal. V reformě se počítá s podporou širší rodiny ohrožených dětí, zařízení okamžité krizové pomoci, náhradní rodinné péče.

Pokud je ústav nevyhnutelný, dítě by tam mělo být jen na určitou a nezbytně nutnou dobu.

Zatím je praxe příznivá ústavům, ze kterých denně utíkají děti. "Kurátoři, kteří mají pracovat s rodinou, mají na starosti hrozně moc dětí. Je nemyslitelné, aby se mohl všem případům důkladně věnovat," upozornil ředitel Výchovného ústavu Chvalčov na Vsetínsku Pavel Schönwälder.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy