Děti do sedmi let do ústavů nepatří, řekla vláda

ČTK ČTK
4. 1. 2012 14:17
Nový systém ochrany dětí by měl začít fungovat do roku 2018
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ani děti do sedmi let by v Česku už za pár let neměly končit v ústavech a dětských domovech. Do nich by se neměly posílat od roku 2016.

Děti do tří let by do těchto zařízení měly přestat chodit už od roku 2014.

Počítá s tím národní strategie ochrany práv dětí, který ve středu projednala vláda. Dokument obsahuje cíle, úkoly, časový plán plnění i to, které instituce za to mají být odpovědné.

Nový systém ochrany dětí by měl začít fungovat do roku 2018.

"Považuji schválení strategie za velmi důležitý krok, v podstatě tak zahajujeme další část sociální reformy," uvedl na tiskové konferenci po zasedání kabinetu ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Vláda podle něj z celkově 16 opatření velmi podrobně diskutovala o věku, ve kterém by se o opuštěné děti mohly začít starat ústavy. Zastává názor, že pokud děti nemohou zůstat ve svých původních rodinách, měly by se o ně v nižším věku starat pěstounské rodiny, nikoli kolektivní zařízení.

Pod kritikou OSN

Česko je dlouhodobě terčem kritiky mezinárodních organizací za vysoký podíl dětí, které vyrůstají v ústavech. Republice to loni vytýkal třeba Výbor OSN pro práva dítěte. Ministerstvo práce připravuje změny. Novela, která podpoří profesionální pěstounskou péči, by měla začít platit už letos v červenci.

Návrh strategie počítá s ukotvením věkové hranice, pod kterou nebude možné děti do ústavů umístit, do legislativy. Limit tři roky by mohl v zákonech být od roku 2014, sedm let pak o dva roky později. Nynější ústavy a domovy by se měly pak do roku 2018 proměnit.

Místo velkých zařízení by měly fungovat hlavně služby ambulantní a terénní. Peníze na ústavní péči by se pak měly přesměrovat hlavně do nich a do podpory náhradních i vlastních rodin. Podle navrhované strategie by se ve službách měli uplatnit i nynější pracovníci z ústavů.

Kritiku vyvolává také to, že se péče o děti v Česku tříští mezi víc resortů. V budoucnu by ji mělo mít na starosti jen ministerstvo práce. Úpravy zákonů, které problematiku sjednotí, by měly být podle strategie hotovy do konce roku 2014. S přípravou by se mělo začít už letos. Přesně určit se pak má i role ministerstva zdravotnictví či školství, pod něž spadají kojenecké či výchovné ústavy.

Strategie vychází z Úmluvy o právech dítěte. Tuto mezinárodní dohodu podepsalo Československo, v Česku tak platí od jeho vzniku. O tomto dokumentu by se mohli žáci začít učit ve školách. Za dva či tři roky by se podle návrhu strategie mohla úmluva dostat do školních osnov. Na prosazování a ochranu práv dětí by se pak měla zaměřit kampaň, která by se mohla uskutečnit do roku 2014.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 16 minutami

Finská premiérka Marinová kvůli videu z večírku podstoupila test na drogy

Finská premiérka Sanna Marinová po úniku videa, na němž je zachycena při bujarém tanci a oslavách na večírku, podstoupila test na drogy. K tomu předtím sociálnědemokratickou političku vyzvali členové vládní koalice i opozice. Šestatřicetiletá šéfka vlády dnes ujistila, že zakázané drogy nikdy nebrala.

Video s křepčící premiérkou na soukromé party, které se účastnily i některé další osobnosti veřejného života, tento týden vyvolalo ve Finsku slova odsouzení i podpory. Podle zprávy agentury STT byla Marinová na večírku a pila alkohol před několika týdny, nedlouho po zkrácené dovolené, a v té době byla odpovědná za plnění vládních úkolů. Její kritici přitom už dříve vyjádřili obavy, že její schopnost plnit povinnosti mohla být ohrožena, a to právě v době, kdy Evropu znepokojuje válka na Ukrajině.

Marinová ve čtvrtek prohlásila, že jen trávila večer s přáteli a nedělala nic zakázaného. "Tancovala jsem, zpívala a bavila se, což je naprosto legální," řekla. Dodala, že na zmíněném večírku neviděla užívat drogy ani nikoho jiného. "Mám rodinný život, mám pracovní život a mám volný čas, který trávím s přáteli. V podstatě stejně jako mnoho lidí v mém věku," prohlásila mladá politička.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Dva lidé byli zraněni při střelbě ve švédském nákupním centru

Dva lidé v pátek byli zraněni při střelbě v nákupním středisku Emporia ve městě Malmö na jihu Švédska. Policie zadržela jednoho podezřelého a veřejnost už není ohrožena, uvedla policie.

"Domníváme se, že bezprostřední nebezpečí už veřejnosti nehrozí," uvedla policie v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters. "V tuto chvíli se domníváme, že incident má spojitost se zločineckým prostředím," uvedla policie.

Na místě bylo mnoho policistů, kteří vyslýchali svědky a zkoumali záběry z bezpečnostních kamer. Policie předtím oblast uzavřela a vyzvala lidi, aby do nákupního centra nechodili. Další podrobnosti nesdělila.

V červenci střelec v nákupním středisku v dánském hlavním městě Kodani, jen 30 kilometrů vzdáleném od Malmö, zabil tři lidi. Případ zřejmě nesouvisel s terorismem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vítěz z Alpe d'Huez si dojel pro titul mistra Evropy v cross country

Pro titul mistra Evropy v cross country na horských kolech si v Mnichově suverénně dojel olympijský vítěz Thomas Pidcock z Británie. Nejlepší z kvarteta českých bikerů Ondřej Cink skončil sedmnáctý.

Třiadvacetiletý Pidcock potvrdil dnešním prvenstvím pověst jednoho z nejlepších světových cyklistických univerzálů. Olympijský vítěz na horských kolech z Tokia se letos v lednu stal mistrem světa v cyklokrosu a následné úspěšné působení na silnici korunoval vítězstvím v horské etapě Tour de France s cílem na Alpe d'Huez. Předtím si stihl "odskočit" k bikům a v květnu vyhrál závody Světového poháru v Albstadtu a Novém Městě na Moravě, což byly dosud jeho jediné letošní starty na horských kolech.

Cink se držel v čelní skupině pouze v úvodních fázích závodu a poté už tempu nejlepších nestačil. Postupně klesal až na sedmnácté místo, které obsadil s odstupem 2:13 za Pidcockem. Šestinásobný mistr republiky absolvoval první závod po třech týdnech od Světového poháru v USA, kde jel pouze short track, protože se nakazil koronavirem. Mistrovství Evropy zařadil do svého programu až následně i kvůli blížícímu se mistrovství světa v Les Gets, které se pojede příští týden.

Zbývající tři čeští bikeři dojeli ve čtvrté desítce. Jan Škarnitzl byl 34., Lukáš Kobes 36. a Marek Rauchfuss 40.

V sobotu pojedou v Mnichově cross country ženy včetně čtyř Češek.

Mistrovství Evropy v cross country na horských kolech v Mnichově - muži:

1. Pidcock (Brit.) 1:18:09, 2. Carstensen (Dán.) -11, 3. Colombo (Švýc.) -12, 4. Koretzky (Fr.) -18, 5. Litscher (Švýc.) -21, 6. Schuermans (Belg.) -25, …17. Cink -2:13, 34. Škarnitzl -3:36, 36. Kobes -3:59, 40. Rauchfuss (všichni ČR) -4:45.

před 2 hodinami

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm až se 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkám s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. V pátek to oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Ruský podnik sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy