Olomouc - Dosáhnou sociální demokraté na většinu v Senátu. Bude opět volební účast nad očekávání vysoká?
Na obě otázky, které stojí před dnes začínajícím druhým kolem voleb do Senátu, mají čeští politologové stejnou odpověď.
Ne a ne. Druhé ne přitom zdůvodňuje to první - kandidáti ČSSD doplatí na nižší účast voličů.
Aktuálně.cz oslovilo experty na politologické konferenci, kterou pořádala Univerzita Palackého v Olomouci a která se zabývala chováním a postojí českých voličů.
Méně než 12
Momentálně má ČSSD 29 senátorů a k většině v horní komoře parlamentu by musela získat alespoň 12 senátorů.
Pro druhé finálové kolo voleb má sice 22 kanidátů, podle většiny oslovených politologů jich ale promění v senátní mandát méně než 12.
"Těch 12 je moc, podle mého názoru to nezískají," odhaduje například Jan Outlý z královéhradecké univerzity.
"Já myslím, že těch 12 ne," shoduje se s ním pražský politolog Josef Mlejnek. "Ani nedělají nějakou kdovíjak mobilizační kampaň, jsou to jen mobilizační výroky Bohuslava Sobotky."
Možná i sedm
Skeptičtí jsou k triumfu sociálních demokratů také Petr Just či Roman Chýlek z brněnské univerzity.
"Nemyslím si, že by sociální demokraté měli sami většinu v Senátu," říká Just a Chýlek je k odhadům pro socialisty ještě opatrnější: "Řeknu 7 mandátů."
Tak trochu výjimkou jsou dva politologové olomoucké univerzity.
"Já bych to odhadl na 10 až 12 mandátů," dává ČSSD naději Pavel Šaradín a Tomáš Lebeda dodává: "Těch 12 křesel není nedosažitelných. Ale nechci tvrdit, že je ho ČSSD za současné situace schopna dosáhnout."
Stačí 10 plus 2
Petr Just však upozorňuje, že 12 senátorů nemusí být pro ČSSD klíčové číslo pro to, aby mohla v Senátu alespoň brzdit vládní reformy.
"V Senátu jsou dva komunisté, takže teoreticky by sociálním demokratům stačilo 10 senátorů, což je podle mě reálná meta," vypočítává Just.
"Možná by jim stačilo i méně, kdyby byl zvolen například Jaroslav Doubrava, který už senátorem za komunistickou stranu byl," připomíná Just, že ve voelbním finále v Ústí nad Labem je i bývalý senátor kandidující tentokrát za sdružení Severočeši.cz.
"V podpoře vládních reforem by byl nejspíše na straně opozice. Tím se dostáváme k číslu 9, tedy k hodnotám, které jsou daleko reálnější."
ČSSD by ani s většinou v Senátu nemohla vládní návrhy zastavit. Mohla by je ale vracet či zamítat a tím nutit sněmovnu, aby o nich hlasovala znovu. Tím by se vládní koalice mohla dostat pod časový tlak.
Účast? O 10 procent menší
Všichni oslovení se jednoznačně shodli, že od druhého kola senátních voleb se už tradičně nedá čekat velký zájem voličů.
"Volební účast bude v každém případě nižší, a to poměrně výrazně," tvrdí Tomáš Lebeda.
"Účast bude určitě nižší," říká Roman Chytilek. "Když řeknu o 10 procent, tak to bych čekal určitě"
Politologové připomínají, že Senát se dlouhodobě netěší voličskému zájmu. První kolo voleb je vždy spojena s krajskými nebo komunálními volbami a proto k němu přijde více voličů. Skutečný - velmi nízký - zájem o horní parlamentní komoru se pak vždy projeví až v kole druhém.
V roce 2008 byla například účast ve volbách do krajů 40,3 procenta a zároveň v prvním kole senátních voelb hlasovalo 39,52 procneta voličů. Ve druhém kole o týden později byla účast 29,85 procenta.
Letos byla v komunálních volbách účast zhruba 48 procent a v 1. kole voleb do Senátu přišlo volit 44 procent voličů.
