Lékař a epidemiolog Raška, oceněný in memoriam, významně přispěl k vymýcení pravých neštovic. Při příležitosti ocenění fond v pražské Státní opeře uspořádal ceremonii věnovanou vědcům bojujícím proti pandemii.
Součástí večera bylo představení Elegance molekuly v podání herců Dejvického divadla, které přibližuje příběh světoznámého chemika Antonína Holého.
Cihlář, který se slavnosti v Praze osobně zúčastnit nemohl, byl oceněn za podíl na vývoji virostatik k léčbě závažných onemocnění i celkové zásluhy o českou a světovou vědu. Remdesivir jeho lékařský tým původně připravil jako lék na ebolu. Pacientům s covidem-19 se tento přípravek podává i v Česku. Lékaři nyní zveřejnili informace, že zásoby léku docházejí. Ministr zdravotnictví Roman Prymula sdělil, že jeho úřad dojednává s firmou Gilead Sciences další dodávku remdesiviru do konce tohoto týdne.
"Naše práce je týmová, takže je to především významné ocenění nejen mého úsilí, ale i dlouholeté práce všech mých kolegů v Gileadu, kteří přispěli k vývoji remdesiviru a mnoha dalších antivirových preparátů," řekl vědec ve vyjádření pro Neuron. Cihlář získal prémii milion a půl korun. Částí chce podpořit mladé vědce působící v oblasti boje proti infekčním onemocněním. V souvislosti s pandemií v dnešní zdravici zdůraznil, že lidé by měli dát na argumenty odborníků místo na výroky celebrit.
Cihlář byl žákem Antonína Holého. Řadu jeho principů využívá i při současné práci. Během své dosavadní kariéry se Cihlář podílel především na vývoji přípravků proti infekci HIV. Cenu za Cihláře v Praze převzal jeho bratr.
Virolog Tomáš Cihlář
- Tomáš Cihlář je český virolog a chomutovský rodák, který se vypracoval na jednu z předních pozic v americké firmě Gilead, kde se podílel na vývoji nadějného léku Remdesivir. Po studiu na chomutovském gymnáziu pokračoval na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Věnoval se oboru bioinženýrství a kvasné chemie.
- Na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR absolvoval postgraduální studium, při kterém se zabýval výzkumem antivirových látek, a v roce 1994 získal titul kandidáta věd. U virologie a zejména antivirotik už zůstal.
- Po ukončení studia odešel na stáž do americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences. V rámci výzkumu se zabýval vývojem antivirotik, zejména přípravků proti infekci HIV. Léky na HIV, včetně přípravku Viread a řady lékových kombinací, které firma Gilead doposud vyvinula, dnes léčí přes 10 milionů lidí na celém světě.
(Zdroj: NF Neuron)
Čestnou cenu in memoriam Neuron věnoval zakladateli moderní československé epidemiologie Karlu Raškovi (1909-1987). Raška na jaře 1945 organizoval likvidaci epidemie skvrnitého tyfu v terezínském ghettu. Prosadil například i revoluční léčbu spály pomocí penicilinu, eliminoval epidemie virových hepatitid a podařilo se mu omezit výskyt černého kašle, záškrtu i dětské obrny. Z Ústavu epidemiologie a mikrobiologie, který od počátku 50. let vedl, vybudoval navzdory nelehkým časům špičkové pracoviště.
V roce 1963 se Raška stal ředitelem divize infekčních nemocí Světové zdravotnické organizace (WHO) v Ženevě. Přišel s novou koncepcí pro vymýcení pravých neštovic. V jejím rámci navrhl soustřeďovat se na jednotlivá ohniska nákazy a tam maximálně zasáhnout. WHO koncepci nasadila v roce 1967 a postup se osvědčil. Za vymýcené pak byly pravé neštovice prohlášeny v roce 1980. Neuron zdůraznil, že Raškův systém epidemiologické bdělosti WHO využívá dodnes. Ocenění Raškovy práce ve Státní opeře převzali jeho syn Ivan Raška, který je buněčný biolog, vnuk a pravnučka.
Nadační fond Neuron, který má za cíl zvýšit prestiž vědců v Česku, založil v roce 2010 matematik a mecenáš Karel Janeček. Odborná porota obvykle oceňuje více vědců, především mladé nadějné výzkumníky. V souvislosti s pandemií se však fond rozhodl udělit mimořádné ceny. Mezi laureáty fond dosud rozdělil zhruba 68 milionů korun.
