Brno - Další potomek významného šlechtického rodu, syn hraběte Czernina, neuspěl ve sporu o české občanství.
Czernin usiloval, aby jeho otci zůstalo zachováno československé občanství, které je klíčové pro restituci rozsáhlých majetků na jihu Čech. Pokud by uspěl, měl by nárok na velké lesní plochy, pole a rybníky na Jindřichohradecku, včetně zrekonstruovaného hradu a zámku v Jindřichově Hradci.
Nejvyšší správní soud (NSS) mu cestu k majektům i plnou rehabilitaci otce upřel.
Hrabě Eugen Czernin z Chudenic totiž podle rozhodnutí NSS nesplnil jednu z podmínek pro zachování občanství - aktivně nebojoval s okupační mocí za osvobození Československé republiky.
Soud Czerninovi občanství nepřiznal i přesto, že se prokázalo jeho protinacistické smýšlení a pomoc lidem v době okupace.
Jedna nesplněná podmínka
Soudci při posuzování případu vycházeli z dekretů prezidenta Edvarda Beneše z roku 1945.
Podle nich musí žadatel o zachování československého občanství prokázat splnění tří podmínek: Že zůstal věrný Československé republice, neprovinil se proti národům českému a slovenskému - a také že se činně zúčastnil boje za osvobození republiky, případně trpěl pod nacistickým nebo fašistickým terorem.
Soud dospěl k závěru, že Eugen Czernin podmínku aktivní účasti v boji za osvobození nesplnil.
Podle NSS je zřejmé, že v době okupace hrabě citelně pomohl mnoha lidem působícím v různém postavení na jeho panstvích. Pochyb není ani o jeho protinacistickém smýšlení.
"I při plném zhodnocení těchto - ve prospěch původního žadatele hovořících skutečností - je však nutno konstatovat, že z žádné z nich nelze dovodit aktivní účast Eugena Czernina na zápasu s okupační mocí," uvedl senát Nejvyššího správního soudu pod vedením Jaroslava Vlašína.
Soud měl navíc k dispozici i důkazy o stycích hraběte s špičkovými představiteli okupační správy, daroval také peníze nacistické straně NSDAP.
"Byť Nejvyšší správní soud nepochybuje, že mohlo jít (a patrně šlo) do značné míry o jednání vynucená společenským postavením Eugena Czernina, nelze je na druhou stranu ani zcela bagatelizovat," uvedli soudci.
Spor se vleče od roku 1945
Spor o občanství Eugena Czernina se táhne už od roku 1945.
Hrabě Czernin zemřel v roce 1955, řízení o jeho žádosti nebylo v té době ukončeno.
V lednu 1995 podal syn žadatele - Rudolf Czernin - žádost o pokračování v řízení o původní žádosti svého otce k Okresnímu úřadu v Jindřichově Hradci. Tento žádost odložil.
Ve sporu pak opakovaně rozhodovaly obecní soudy, ministerstvo vnitra a také Ústavní soud. Ten Rudolfovi Czerninovi vyhověl a nařídil ministerstva vnitra o žádosti znovu rozhodnout.
V červnu 2004 zemřel Rudolf Czernin a návrh převzal jeho syn Karl-Eugen Czernin. Ani on neuspěl, jeho stížnost nyní definitivně zamítl Nejvyšší správní soud.
Stížnost premiérovi
Čeští šlechtici letos napsali premiéru Mirku Topolánkovi a ministrům vnitra a spravedlnosti Ivanu Langrovi a Jiřímu Pospíšilovi dopis, v němž tvrdí, že jsou perzekvováni jako v 50. letech minulého století.
V roce 2004 totiž sestavila policie specializovaný třicetičlenný tým nazvaný "Majetek", který prověřoval všechny šlechtické restituce.
Podle Lidových novin měla rozvědka za úkol najít dokumenty dokazující, že se žadatelé o majetek nenarodili s českým občanstvím, a tudíž na jeho vrácení nemají právo.
Ve sporu o občanství zatím uspěl František Oldřich Kinský. Městský soud v Praze totiž zrušil rozhodnutí ministerstva vnitra, které Kinskému občanství nepřiznalo.
Kinský podal u různých soudů v České republice 157 žalob na majetek v hodnotě několika miliard korun.
Jiné šlechtické rody ve sporech o občanství neuspěly. Vnitro loni v dubnu zpětně nepřiznalo Hugo Salmovi československé občanství, čímž odepřelo jeho potomkům nárok na restituci rodového majetku na Blanensku.
