Jsme tlustí, málo se hýbeme a špatně jíme. Tak lze podle vedoucího diabetologického centra Nemocnice České Budějovice Ondřeje Vrtala shrnout důvody, proč přibývá Čechů s cukrovkou. Až 95 procent pacientů má přitom diabetes druhého typu a právě nezdravý životní styl napomáhá jeho rozvoji.
Za zhoršující se situací stojí podle Vrtala to, na jaký způsob života si v posledních letech zvykla západní populace. "Lidé se méně hýbou, protože víc jezdí auty a veřejnou dopravou a naopak méně chodí nebo jezdí na kole. Rovněž více sedí u počítačů. Problém je také ve větším kalorickém příjmu ze sladkých limonád nebo fast foodu," říká lékař.
Hrozí tak, že pokud se zdravotní styl populace rychle a výrazně nezmění, v roce 2030 už v Česku bude 1,3 milionu diabetiků. Předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný říká, že aby k takovému nárůstu nedošlo, musel by se okamžitě skokově zlepšit životní styl pacientů.
"Museli bychom milionům obyvatel nakázat, aby změnili životní styl, víc se hýbali, zdravě se stravovali a aby každý zhubl v průměru nejméně dvě kila. A lidé by to museli udělat," popsal před časem v rozhovoru pro Aktuálně.cz Prázný.
Cukrovka přitom může pacienty vážně ohrožovat na zdraví i životě. Diabetici mají vyšší riziko srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody. "Cukrovka ale napadá úplně všechno - vazy, klouby, svaly, játra, ledviny, oči nebo slinivku. V západním světě představuje nejčastější důvod slepoty, neúrazové amputace dolních končetin nebo selhání ledvin," upozorňuje Vrtal.
Lidé si podle něj také často neuvědomují, že cukrovku nezpůsobuje konzumace sladkého jídla, ale nadměrný příjem kalorií. "Častěji ji pacienti 'chytnou' z klobásy než z dortu. Jde o to, že máme nadměrný příjem kalorií, ztučnělá játra a nezdravý tuk mezi orgány v břiše. Tento tuk dělá cukrovku, ne to, co přijmeme," vysvětluje lékař.
Vánoce, postrach cukrovkářů
I s ohledem na blížící se Vánoce by si tak lidé měli hlídat, co jedí, a zařadit pravidelný pohyb, i kdyby alespoň procházku. Pokud nedokážou snížit množství kalorií, tak by ho alespoň neměli navyšovat. "Lidé, kteří jsou zvyklí jíst o Vánocích řízky a knedlíky, stejně nebudou jíst zdravě. Nikdo, kdo je zvyklý na svíčkovou, si nedá candáta s luštěninou. Mohli by si ale alespoň dát méně knedlíků. Toho jsou všichni schopní," radí Vrtal.
Pacienti po Vánocích mívají mnohem horší hodnoty glykovaného hemoglobinu, podle kterého se stanovuje hladina glukózy v krvi, než v průběhu celého roku. "I za těch pár dní u nich dochází k nárůstu hmotnosti. Může za to nejen energeticky bohaté stravování, ale i častější vysedávání a menší dávky pohybu," upozorňuje internistka z obezitologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Šárka Svobodová.
Podle Vrtala pacienti často nedodržují rady lékařů a na zdravý životní styl nedbají. Pokud by začali žít zdravě, problémy s cukrovkou by přitom nemuseli vůbec mít.
"Zanedbávají také prevenci u praktického lékaře, o cukrovce tak dlouho ani nevědí," podotýká Vrtal. Pacienty tak do ordinace často přivede jiný problém spjatý s cukrovkou, například covid, který diabetiky ohrožuje víc a který pro ně byl loni nejčastější příčinou úmrtí. Důležité proto je, aby lidé chodili na preventivní prohlídky.
Moderní léky se nedostanou ke všem
K dispozici jsou diabetikům nové léky, které mají i řadu přidaných výhod, jako je snížení váhy. Pacienti si je však často musí hradit sami a v lékárně za ně nechají i tisíce korun.
Zdravotní pojišťovny nemají podle Vrtala prostředky na to hradit všem cukrovkářům moderní léky v plném rozsahu. Nastavily proto kritéria pro to, komu léky hradit a kdo si je musí doplácet sám. Podle lékaře Vrtala se tak moderní léky nedostanou zdaleka ke všem potřebným pacientům.
"Pojišťovny zohledňují například to, jaké léky již pacienti berou, jestli mají další onemocnění nebo jakou mají hmotnost. A hradí je jen nejtěžším případům. Léčbu bychom ale měli platit spíše zdravějším pacientům, aby se do těžšího stadia nedostali," upozorňuje Vrtal.
Problém podle něj je, že si pacienti stále nezvykli na to, že se za léky musí doplácet. "Chápu, že v dnešní době nechce pacient doplácet tři tisíce měsíčně za léky na cukrovku. Ale máme-li v populaci přes milion diabetiků a jejich počet má růst, stát na to taky mít nebude. Měla by se říct lidem pravda, že zdravotnictví zdarma pro všechny je iluzorní a že tak to nikdy nebude," dodává Vrtal.
