Atmosféra byla málo bojovná, rezignovaná, hodnotí sjezd Zimola. Delegáti se báli přepřahat

Kateřina Frouzová Kateřina Frouzová
11. 3. 2017 19:36
Zatímco premiér Bohuslav Sobotka z brněnského sjezdu ČSSD odjížděl nadšený tím, že se mu podařilo prosadit do vedení sociální demokracie “své” lidi, jihočeský hejtman Jiří Zimola patří mezi poražené. Podle hejtmana měli v čele dostat prostor i kolegové, kteří mají jiné názory než Sobotka.
Jiří Zimola (uprostřed).
Jiří Zimola (uprostřed). | Foto: Ludvík Hradilek

Brno - Jihočeský hejtman Jiří Zimola je jedním ze symbolů skupiny politiků, která na sjezdu ČSSD prohrála. A to přesto, že se žádných voleb do vedení strany sám neúčastnil. Nebo možná právě proto.

Zimola patří dlouhodobě k nejvýraznějším ostrým kritikům premiéra Bohuslava Sobotky. Nicméně na sjezdu se s ním neutkal. On ani poslanec Jeroným Tejc - další z hlavních oponentů premiéra - si nevyjednali dost velkou podporu kolegů, kteří by jim pomohli stát se součástí vedení strany. Od stolů určených delegátům sledovali, jak Sobotka do vlivných funkcí prosazuje jednoho svého blízkého politika za druhým. 

"Nechci stavět svět v rovině vítězů a poražených," hodnotil výsledek sjezdu Zimola. Mandát 67 procent hlasů, které nakonec Sobotka v hlasování o post předsedy dostal, považuje hejtman za silný. Zhruba třetina ČSSD by tedy ve vedení strany raději viděla někoho jiného.

"Delegáti sjezdu možná i v obavě, aby se strana nedostala do nějakých silných vnitřních turbulencí, rozhodli nepřepřahat a pověřit důvěrou stávající tandem ve vedení sociální demokracie," reagoval Zimola na dotaz, proč se podle něj kolegové rozhodli nedělat ve vedení strany pár měsíců před volbami zásadní změny. 

A přestože byl Zimola v podstatě smířený s výsledkem, poukázal na jeden moment, který se podle něj měl odehrávat jinak. Věří, že by sociální demokracii pomohlo, kdyby se do nejužší skupiny dostal někdo s politickým názorem odlišným od premiérových postojů. Třeba zmíněný Jeroným Tejc se neúspěšně ucházel o post prvního místopředsedy i řadového místopředsedy.

"Sociální demokracii neškodí názorová pestrost. To, že se v některých ohledech v rámci námi vytyčených ideových mantinelů na všem neshodujeme, není nejednotnost. To je živost organismu jménem sociální demokracie. Bylo by mi asi i sympatické, kdyby se tato názorová pestrost mohla promítnout do užšího vedení," řekl Zimola.

"Atmosféra na sjezdu nebyla bojovná," pokračoval Zimola v hodnocení uplynulých dvou dní. Vinu přičítá především tomu, že se Sobotka pokusil obhajovat mandát předsedy, aniž by se proti němu postavil nějaký oponent - vyzyvatel.

"Atmosféra, jak jsem ji cítil, byla tak trochu rezignovaná, jako bychom na tomto sjezdu měli splnit to, co se od nás očekává," myslí si. Sám se však otevřeně nepokoušel vytvořit konkurenčnější prostředí, například tím, že by vyzval Sobotku v boji o křeslo šéfa ČSSD.

Přitom mohl mít slušnou podporu - mimo jiné i díky tomu, že si lépe než premiér rozumí s prezidentem Milošem Zemanem, kterého značná část ČSSD stále obdivuje. "Může mě kdokoli obviňovat, že jsem nebyl dostatečně odvážný, ale snad na mou obranu přijmete, že jsem říkal, že má kritika není motivovaná žádnými ambicemi, ale jen zájmem strany," uvedl Zimola.

Alespoň, dodal hejtman, se předseda Sobotka rozhodl vytvořit pro nadcházející podzimní parlamentní volby levicovější program. Ostatně byl to právě on sám nebo Tejc a další sociální demokraté, kdo premiéra pobízeli k většímu příklonu vlevo. "Je dobře, že si pan předseda poslechl také oponentní názory a že možná i díky nim stočil kormidlo sociální demokracie od původně avizovaných městských liberálů a voličů zelených pirátů směrem k našim tradičním voličům," shrnul hejtman. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
Další zprávy