Během letošního prvního pololetí už bylo v Evropě zaznamenáno více případů spalniček než za celý loňský rok (84 462). Na základě loňských statistik Světová zdravotnická organizace zrušila (WHO) nově už nepovažuje Českou republiku, Británii, Řecko a Albánii za země, v nichž jsou spalničky považovány za vymýcené.
Ve světě bylo od ledna potvrzeno více než 360 tisíc případů, což je podle WHO nejvíce od roku 2006 a téměř trojnásobek oproti stejnému období loňského roku. Nejpostiženějšími zeměmi jsou Kongo, Madagaskar a Ukrajina.
Nárůst počtu případů spalniček byl zaznamenán v téměř každém regionu po celém světě. Nemoci, které může děti zabít nebo jim způsobit vážné postižení, se přitom dá předcházet očkováním, uvedla Světová zdravotnická organizace.
Podle Kate O'Brienové z WHO stojí za nárůstem špatné zdravotnictví v některých zemích, ale rovněž i šíření dezinformací o očkování. "Šíření dezinformací považujeme za stále větší hrozbu," uvedla O'Brienová.
"Vyzýváme proto provozovatele sociálních sítí, komunity, vůdce i další lidi, kteří se veřejně vyjadřují, aby se ujistili o tom, že sdělují přesné a vědecky důvěryhodné informace," dodala.
V Británii loni zaznamenali 953 případů, v první polovině letošního roku jich pak bylo 489. V Řecku loni hlásili 2193 a za letošní půlrok 28 případů a v Albánii to bylo loni 1466 případů a za letošních šest měsíců 475 případů. "Každá z těchto zemí je příkladem oblasti s extrémně vysokým pokrytím populace očkováním. Nejsou to tedy případy zemí se špatným zdravotnickým systémem," uvedla Kate O'Brienová.
"Jde tedy o varování pro celý svět: dosáhnout vysokého celonárodního pokrytí nestačí, je třeba toho dosáhnout v každé komunitě, v každé rodině pro každé dítě," dodala.
Očkování dospělých je neúčinné
V současné době se proti spalničkám očkuje dvěma dávkami v dětství. Kolem 40 let ale může být očkování již neúčinné. "Pokud dáme třetí dávku dospělému, většinou protilátky velmi dramaticky stoupnou, ale během několika měsíců zase klesnou zpět," vysvětlil náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Zatím se podle něj budou po změření protilátek očkovat hlavně rizikové osoby jako například zdravotníci nebo policisté.
"V posledních týdnech došlo k výraznému zpomalení epidemie. Myslím si, že postupně dojde k minimalizaci dalších případů," uvedl dále Prymula. Důvodem vyššího výskytu nemoci v posledních dvou letech podle něj kromě snižující se proočkovavanosti, která klesla zejména v Praze, také import ze zahraničí.
"Každá velká epidemie u nás začala importem ze zahraničí. Například z Ukrajiny, kde se potýkají s velkou epidemií, ale i ze západních zemí," dodal. Odmítání očkování celosvětově podle Prymuly ovlivňují také dezinformace na internetu.
České ministerstvo zdravotnictví v polovině července uvedlo, že letos už spalničkami onemocnělo 573 lidí, přičemž loni jich bylo 203 za celý rok.
Za odmítnutí očkování pokuta až 10 tisíc korun
Ministr Adam Vojtěch (za ANO) míní, že je třeba apelovat na lidi, aby nechali očkovat zejména malé děti. Pokud očkování bez vážného důvodu odmítají, jsou na místě i sankce, řekl. Pokuta za odmítání očkování je až deset tisíc korun, krajské hygienické stanice podle Vojtěcha už některé sankce rodičům udělily.
"A určitě v tom budou pokračovat, pokud někdo bude odmítat očkovat a nebude k tomu důvod. Mohou být i zdravotní důvody, pokud lékař rozhodne, že není vhodné proočkování nebo že se musí očkování odložit. Ale pokud se očkovat může a nenechá se, pak samozřejmě musíme sankcionovat rodiče, to je jednoznačné a krajské hygienické stanice v tomto směru pracují a budou pracovat," prohlásil ministr.
Spalničky se šíří kapénkami a jsou vysoce nakažlivé. Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek, někdy bílé tečky v ústech. Později se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
